Zámek nabízela bez cenového limitu plzeňská kancelář JJ Reality do minulého pondělí do 17:00. Vedení obce zatím nezná jména zájemců, ale ví, kolik nabízejí a jaké navrhují využití dominantní památky regionu. Rozhodnout by se mělo koncem příštího týdne. Nabídky s nejnižší cenou se vyřadily. Mezi nimi je i Plzeňský kraj, jehož rada schválila přihlášku na poslední chvíli minulé pondělí.
"Chceme, aby se o tom rozhodlo co nejdříve, aby se na tom hned začalo pracovat. I kdyby vše dobře dopadlo, tak je to stejně otázka nejméně půl roku. Nejprve se bude podepisovat smlouva o smlouvě budoucí, dále musíme připravit věcná břemena a pasporty objektů, které byly docela opomíjené. Abychom vše předali komplet a v pořádku," uvedl místostarosta obce František Rota (KLÁŠTER 2022).
Obec, která vlastní památku 33 let, prodává celý 4,5hektarový areál zámku včetně kostela, ale bez hospodářského Šternberského dvora se sýpkou. Ten koupil za 1,5 milionu korun soukromník - místní podnikatel Martin Novák, nový předseda Družstva St. John Nepomuceno, které zajišťuje každodenní provoz zámku a zámecký turismus.
"Chceme, aby to byl investor, který bude památku rozumně využívat, nejlépe se vztahem k zámku a okolí," uvedl Rota. Obec si dala podmínku, že tam nesmí být ubytovna, část zámku musí být otevřena veřejnosti a chce znát rozsah oprav a výši investic. Podle Roty jsou nabízené sumy adekvátní době i tomu, že je v zemi hodně památek ve špatném stavu. Kompletní obnova a úpravy by stály až jednu miliardu korun.
"Zájemců bylo daleko víc, překvapilo nás to," uvedl Rota. Podle něj ale řadu z nich vyplašila mediální kampaň, kdy ministerstvo kultury a kraj tvrdily, že o prodeji nevěděly. "Říkáme jim už dva roky, že ho prodáme, protože je to pro nás obrovská zátěž. Dáváme tam peníze, ale podpora musí být trvalá a větší," řekl. Mezi zájemci byly i subjekty, které chtěly ze zámku ubytovnu. Před válkou na Ukrajině měli zájem i ruští oligarchové.
Zámek nebude národní kulturní památkou
Podle Roty požádali památkáři o zařazení Zelené Hory mezi národní kulturní památky, což obec vystrašilo. "Ale když areál přejde do soukromých rukou, tak už to národní památka nemůže být. Památkáři nás vlastně po zkušenostech s pracemi, které jsme tam prováděli nebo chtěli provést, do prodeje zámku dotlačili," uvedl. Rota uvedl, že současné vedení obce bylo spolupráci otevřené na rozdíl od minulého.
Před dvěma lety začalo ministerstvo kultury, kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Paměť národa, Matice Jana Nepomuckého a město Nepomuk připravovat vznik expozic o historii a komunistické totalitě. Kraj dal obci necelé dva miliony Kč na studii využití zámku, pasportizaci objektů a na základní stavebněhistorický průzkum. "Už je to hotové, čekáme na vyúčtování a předložení dokumentů," řekl krajský radní Libor Picka (STAN). Dodal, že kraj jednal s obcí Klášter dva roky a minulé pondělí nabídl za zámek několik milionů korun. Jeho záměrem bylo, aby se areál, který navštíví ročně desítky tisíc lidí, stal klenotem turistické nabídky v regionu.
V pátek dostala obec od realitní kanceláře dokumenty s nabídkami, navrhovaným využitím a závazky potenciálních kupců. "I na radu právníka nemusíme vybrat nejvyšší nabídku, ale chceme, aby byla užitečná pro areál," řekl Rota. Obec naplánuje veřejnou schůzi zastupitelů a obyvatel, aby věděli, kolik zájemci nabízejí a jaké mají záměry. Všichni měli strach z ubytovny, uvedl. Inkasované peníze využije obec na stavbu kanalizace s vodovodem za 85 až 100 milionů Kč. "Kanalizace je pro nás naprosto zásadní. Máme nějaké našetřené peníze, hospodaříme dobře. A tohle by významně pomohlo, protože dotace dnes nejsou bůhvíjaké," dodal. Klášter je obcí s 250 obyvateli a rozpočtem do šesti milionů korun.
O pravost rukopisu se dodnes vedou spory
Ještě před Černými barony zámek proslul jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského. Ten objevil v roce 1817 zámecký úředník Josef Kovář. Rukopis, obsahující Libušin soud, významně pozitivně ovlivnil myšlení národa v období označovaném jako Národní obrození. Rukopis zelenohorský, původně zvaný Libušin soud, je rukopis s literárním textem popisujícím soudní proces vedený kněžnou Libuší. Vydával se za středověkou literární památku a stal se spolu s Rukopisem královédvorským předmětem sporu o Rukopisy. Od konce 19. století se považuje za falzum z doby údajného nálezu, ale zastánci rukopisů dodnes důkazy padělání neuznávají.
Do širokého povědomí veřejnosti se zámek dostal i díky románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni, podle kterého byl natočen stejnojmenný film. Působení jednotek tzv. Technických praporů v první polovině 50. let na zámku nebylo však ve skutečnosti zdaleka tak úsměvné. Kromě toho sloužil zámek i francouzským filmařům k natáčení filmu Kateřina Kurážná či seriálu John Sinclair.