Ačkoliv jde technicky o polévku, svou sytostí by směle obstála jako hlavní chod. Na talíři vypadá jednoduše – brambory, zelí, kousek uzeniny. Ale zkušený kuchař ví, že právě v tom je háček. Uvařit ji správně není vůbec jednoduché. Chce to nejen poctivé suroviny, ale hlavně cit a zkušenost, které se nedají naučit z receptu. Kyselice má kořeny v prostém životě valašského lidu.
V kraji, kde bylo málo co pěstovat a ještě méně co plýtvat, se muselo kouzlit i z vody, brambor a zelí. První verze polévky proto obsahovaly jen to, co dům dal – trochu vody z kysaného zelí, pár brambor, špek a cibuli. A přesto vzniklo jídlo, které přežilo generace. Každá rodina má svůj vlastní způsob přípravy. Někdo dává cibuli, jiný ne. Někdo přidá houby, jiný fazole.
Unknown block type "googleAd", specify a component for it in the `components.types` option
Za recept na tuto polévku by někdo platil zlatem
A výsledek? Nikdy nebude stejný. Každé zelí chutná jinak, každá klobása pustí jinou šťávu. Právě proto je kyselice tak výjimečná a každá je originál. Na Valašsku se jí neříká jinak než snídaně Valachů. A skutečně, mnoho místních si ji dodnes dopřává hned po ránu. Zahřeje, zasytí, dodá energii. Hodí se ale kdykoliv během dne. Zvlášť v zimě je jako stvořená. Hustá, horká, vonící po uzenině a zelí.
Univerzální recept na kyselici neexistuje, ale pár základních surovin by v ní chybět nemělo: brambory, zelí, uzenina a smetana. Někteří přidávají špek, jiní si polévku nedovedou představit bez cibule. Někde se nebojí ani hub či fazolí. A co koření? Stačí klasika – sůl, pepř, bobkový list, nové koření. Někdo přihodí i kmín nebo špetku česneku.
Na Slovensku mají podobnou polévku – kapustnici. Ale liší se nejen názvem, ale i vzhledem. Kvůli mleté paprice má kapustnice načervenalou barvu, zatímco naše kyselice zůstává krémová až béžová. Také chuťově je jemnější, méně ostrá a o něco smetanovější. Zahuštění je další kapitolou. Dnes se často používá mouka rozmíchaná ve smetaně či mléce. V minulosti ale pomáhal třeba nastrouhaný syrový brambor nebo chlebový kvásek. Ten dodal kyselici výraznou chuť, která nemusí každému sednout.
Češi ji nechtějí vařit a přijde jim trapná
Ačkoliv se může zdát, že jde o jednoduché jídlo, dochutit ji správně je výzva i pro zkušené kuchaře. Stačí málo a polévka je příliš kyselá, nebo naopak mdlá. I proto se říká, že nejlepší kyselici vaří babičky po padesátce. A mají pravdu, potřebujete cit. „Já tuto polévku doma nevařím. Ačkoliv je to naše tradiční polévka, my to nejíme a raději si dáme pořádný guláš. Manžel říká, že tato polévka kazí tradiční vepřo-knedlo-zelo,“ řekla naší redakci Majka ze Vsetína.
Malá rada od místních: brambory vařte zvlášť. V kyselé vodě ze zelí by změkly příliš pomalu. A pokud si chcete polévku uvařit sami, můžete vyzkoušet tento postup. Nechte kolečka klobásy pustit tuk, přidejte najemno nakrájenou cibuli a orestujte dozlatova. Brambory nakrájejte na kostky, dejte do druhého hrnce, osolte a okořeňte bobkovým listem, pepřem a novým kořením. Mezitím v jiném hrnci duste scezené kysané zelí pod pokličkou s trochou vody asi 20 minut.
Zelí přidejte k uvařeným bramborám, cibuli a uzenině. Nakonec vmíchejte smetanu – někdo dává jen sladkou, jiný kombinuje sladkou a kysanou. Dochuťte solí, pepřem, cukrem nebo trochou nálevu ze zelí. A hlavně – dejte polévce čas. Nejlepší je totiž až druhý den.