Za peníze byli ukazováni turistům. Temné příběhy lidských zoologických zahrad dodnes děsí svou krutostí i mlčením světa

| 3 min

Sdílet

Pro mnoho lidí je dnes nelidské navštěvovat cirkusy, kde jsou týrána zvířata. Někdo stejně odmítá i běžnou zoologickou zahradu. Ne vždy v nich ale byla zvířata.

Za peníze byli ukazováni turistům. Temné příběhy lidských zoologických zahrad dodnes děsí svou krutostí i mlčením světa

Zdroj: Zdroj fotografie: Public Domain

Ještě před necelým stoletím byly naprosto totožně vystavovány děti. Zpočátku i s dospělými. A turisté stáli večer fronty na vstupné, aby další den ráno spatřili v klecích další lidi. Jak k tomu vlastně došlo? Německý podnikatel Carl Hagenbeck miloval zvířata už od svého útlého dětství. Jeho otec mu v roce 1848 daroval ke 4. narozeninám tuleně a ledního medvěda. Postupem času se tato soukromá zoo nevyhnutelně rozrůstala.

Láska ke zvířatům bez hranic

Když bylo Carlovi 29 let, musel pro své mazlíčky dokoupit v Hamburku několik budov. Po otci pak zdědil firmu, která se transportu zvířat věnovala, a šlo o velmi výnosný byznys. Na svých miláčcích proto nešetřil, čímž zároveň vytvořil precedens pro humánní péči o čtyřnožce. Místo obvyklých stísněných klecí měli velké výběhy pod širým nebem. Jejich „domovy“ vybavil potoky, stromy, skalami i liánami. Tento přístup velmi ovlivnil podobu dnešních zoologických zahrad.

Carlův životopis však obsahuje také temnou skvrnu, protože jeho dalším zájmem byli neobvyklí lidé. Do Německa se takto dostali domorodci z mnoha částí světa, které ukazoval turistům. Veškeré tyto „exponáty“ měly tmavou pleť. Začalo to s Inuity a Eskymáky, pak přišli na řadu beduíni a další egyptské kmeny. Následovali obyvatelé Madagaskaru i Filipín, všichni za takový výlet dostali dostatek jídla a střechu nad hlavou.

Zlatý důl a touha po exotice

Průměrný počet návštěvníků byl 20–34 milionů za rok, není tedy divu, že Carl pohádkově bohatl. Jeho myšlenky se chopili i další a v lidských výstavách našli zlatý důl. Civilizovaní obyvatelé Evropy v té době milovali cokoli exotického a na počátku 20. století se tyto zahrady staly doslova hitem. V roce 1906 spojil šéf Zoologické zahrady New Yorku mladého muže z rovníkové Afriky v kleci s šimpanzem a výsledek nazval „Chybějící článek“.

Šlo o náznak toho, že vývoj civilizace vedl přes opici, Otu Bengu a pak k ostatním. Objevilo se mnoho otázek, ovšem kontroverze těmto podnikům jen přidala. Mnoho stížností však po pár dnech vedlo k uzavření parku. Kde ale jeden zavřel, druhý otevřel a lidé v klecích byli k vidění v Londýně, Hamburku, Miláně, Paříži, Barceloně, New Yorku nebo Antverpách. Celé rodiny se chodily dívat na lidi, kteří se od nich nějak lišili.

Když jsou první na světě

Postupně docházelo ke skandálům a zavírání, zájem veřejnosti o podivnosti však nepohasl. V roce 1934, konkrétně 27. května, předčasně porodila Elzire Dion z Ontaria. Nejdřív se narodila jediná malinká holčička – vážila 600 gramů – pak další. Nakonec šlo o 5 drobounkých miminek a dívky se staly prvními jednovaječnými paterčaty na světě. Rodiče dostali nabídku na výstavy nebo vystupování v cirkuse, ale dlouho nesouhlasili.

Odebrala je však vláda Ontaria s tím, že se o ně rodiče nedokáží postarat. Na dívky chodilo každý den na 6 000 lidí, byly populárnější než Niagarské vodopády. Šlo však o zlatou klec – na jedné straně luxus a popularita, ale na straně druhé izolace a vystavování. Od vlády nakonec vysoudily 4 miliony odškodného. Poslední lidský park byl oficiálně uzavřen roku 1958 v Bruselu. Trend ale přetrval, jen pod jinými názvy, obvykle maskován jako vědecké projekty.

Za peníze byli ukazováni turistům. Temné příběhy lidských zoologických zahrad dodnes děsí svou krutostí i mlčením světa

Noc, kdy jezero Nyos vydechlo smrt. Tichý výbuch zabil téměř 1800 lidí

V Česku se začalo prodávat nejlevnější auto. Bajaj Qute stojí 128 800 Kč

Ruští krtci mají problém. Ukrajinský "test" je dokáže odhalit během vteřiny

"Vyhodili mě kvůli mým politickým názorům," obviňuje Obermaierová televizi Nova

Británie píše o zázraku v Česku. Málem skončil na oběžné dráze, tvrdí o irském vítězi