Pavel Andrš se narodil 8. dubna 1977 v Liberci. Tento římskokatolický duchovní a kanonista přišel do Hejnic v roce 2011 právě z Říma, kde už v té době církevní právo studoval. V roce 2011 tam složil rigorózní zkoušku a v září stejného roku byl ustaven tehdejším litoměřickým biskupem Janem Baxantem knězem na farách v Hejnicích, Raspenavě a v Mníšku. „Bylo to tři čtvrtě roku poté, co zemřel tamní oblíbený kněz Miloš Raban,“ vzpomíná Pavel Andrš.
Frýdlantsko je podle něj jeho domovinou. „Vždycky jsem k němu měl blízko a neodchází se mi s lehkým srdcem. Ten kraj je kouzelný, spoustu věcí jsme tu vybudovali, opravili. Neměl bych důvod odcházet, ale jsem zase na druhou stranu rád, že můžu předat tohle „království“ svému nástupci Jiřímu Voleskému v pořádku a ve velmi dobré materiální, ekonomické i lidské kondici. Ta farnost tady vyrostla. A navždy zůstane v mém srdci,“ podotýká kněz.
Poslední mši bude v chrámu v Hejnicích sloužit už tuto neděli od 10 hodin. Půjde o děkovnou mši. „Moc rád na ní uvidím všechny, se kterými jsem za ta léta spolupracoval nebo se potkával. Rád si s nimi potřesu rukou a rozloučím se, i když Liberecko neopouštím navždy. Minimálně po dobu studií v Římě budu v rámci církve fungovat jako výpomocný duchovní v Liberci, protože tam jsem se teď fakticky přestěhoval do otcovského domu. To znamená, že když se budu vracet třeba přes Vánoce, budu tam vypomáhat,“ vysvětluje Pavel Andrš. Do Říma na studia na Institut obojího práva při Papežské Lateránské univerzitě v Římě bude odjíždět koncem července.
Proč si takovou dráhu ve svém životě vybral? „Vyslyšel jsem přání našeho biskupa Stanislava Přibyla, který chtěl mí v litoměřické diecézi někoho, kdo má kompletní právnická studia z Říma. Je nás tam sice více soudců, ale většina chtěla, abych se na studia vydal já a já jsem svolil, že svá právnická studia dokončím velkým doktorátem. To znamená, že studovat v Římě budu nejméně 3 roky,“ říká kněz s tím, že do Hejnic už se s největší pravděpodobností jako farář nevrátí. „Už příští neděli bude v Hejnicích sloužit první nedělní mši svatou nový farář Jiří Voleský. Jen nepravděpodobné, že by byl po ukončení mých studií odtud odvolán, abych já se mohl slavnostně vrátit,“ podotýká Andrš.
Od svého příchodu do farností v Hejnicích, Raspenavě a v Mníšku je přitom nejen tamním farářem, ale po celou dobu i církevním soudcem. „Přání pana biskupa, aby měl v týmu někoho s velkým doktorátem z Říma chápu. V církevním světě přibývá nových věcí, velmi silně se vyvíjí právo manželské a právo trestní církevní. Je třeba stále vyhledávat nové informace, prohlubovat znalosti a být u zdroje informací, což je v tuto chvíli v Římě. Tam jsou nejvyšší církevní tribunály a soudcové, kteří tam soudí, pak přednáší studentům. Proto je dobré tam být a posléze všechny ty znalosti přenést sem k nám,“ vysvětluje.
To, že v Hejnicích, Raspenavě a Mníšku zůstal 14 let, nepovažuje za dobu krátkou, ale ani výjimečně dlouhou. „Není to nejméně, ale není to úplně neobvyklé,“ usmívá se.
A kam po příchodu ze studií zamíří? „Půjdu tam, kde mě ustanoví biskup a kam to bude, teď ještě není známé. Čekají mě také další úkoly v církevním soudu. I během studií budu dál soudcem církevního soudu litoměřické diecéze. Budu dělat na dálku ty úkoly z Říma. A po návratu ze studií mě zejména u soudu pak čekají další úkoly,“ uzavírá oblíbený, moudrý a velmi lidský duchovní.