Ačkoli se v České republice nesetkáváme s téměř nekonečnými nákladními vlaky, v zámoří, kde jsou vzdálenosti mezi velkými městy Severní Ameriky mnohem větší, lze narazit na soupravy dlouhé i několik kilometrů. Aby mohla zadní část vlaku upozornit lokomotivu na případný problém, byl vynalezen poměrně kreativní systém, který by mohl automatizovat brzdění vlaku z této vzdálenosti, ale neuvědomili si, jaký problém tím vytvářejí.
Systém, lidově známý jako FRED, ze zkratky „blikající zadní zařízení“, využívá elektronickou a rádiovou komunikaci k aktivaci brzd z ocasu vlaku automatizovaným způsobem a bez nutnosti zásahu člověka. Přestože se však systém používá již od 80. let 20. století a rozšířil se do mnoha zemí, v roce 2012 se zjistilo, že kdokoli s trochou znalostí a počítačem Raspberry Pimůže systém zmanipulovat a potenciálně způsobit vážné problémy, včetně vykolejení.
Riziko s desítkami zranitelných míst
Zranitelnost objevil nezávislý výzkumník Neil Smith, americká agentura pro kybernetickou bezpečnost si je plně vědoma zranitelnosti a nebezpečí, které představuje v rukou zkušených hackerů, ale podle Smithe je od doby, kdy bylo toto oznámení učiněno, úsilí o její omezení znepokojivě malé:
„Veškeré znalosti k vytvoření exploitu již existují na internetu. Umělá inteligence by ho dokonce mohla vytvořit za vás. Fyzický aspekt ve skutečnosti znamená jen to, že byste to nemohli zneužít přes internet z jiné země, museli byste být v určité fyzické vzdálenosti od vlaku, aby byl váš signál přijat.“
To znamená, že kdokoli se zařízením FlipperZero by mohl zranitelnost zneužít na dálku, ale také že letadlo s dostatečným výkonem by mohlo udělat totéž shora.
Agentura pro kybernetickou bezpečnost se na druhou stranu domnívá, že by muselo být přítomno příliš mnoho proměnných, aby se někdo mohl do systému dostat, například blízkost nebo specializované vybavení, takže to prozatím vidí jako kontrolované riziko s nízkou pravděpodobností.
Ačkoli přiznávají, že jej sledují již desítky let, teprve 10. července na problém upozornili ve svém vlastním databázi zranitelností. Úspěšné zneužití této zranitelnosti by mohlo útočníkovi umožnit odeslat vlastní příkazy k ovládání brzd do zařízení na konci vlaku, což by způsobilo náhlé zastavení vlaku, které by mohlo vést k přerušení provozu nebo vyvolat poruchu brzd.
Problém spočívá v tom, že systém FRED používá nešifrované rádiové frekvence, což znamená, že útočník by mohl signály zachytit a manipulovat s nimi, aniž by potřeboval fyzický přístup k vlaku. Tato zranitelnost je umocněna skutečností, že mnoho železničních infrastruktur v USA a dalších zemích se stále spoléhá na starší technologie, které nebyly aktualizovány tak, aby se vypořádaly s moderními kybernetickými hrozbami.
Kybernetická bezpečnost je stále důležitější
Tato situace je jasným příkladem toho, jak může být kritická infrastruktura zranitelná vůči kybernetickým útokům v důsledku nedostatečných investic do zabezpečení a modernizace. Odborníci na kybernetickou bezpečnost varovali, že je nezbytné, aby železniční společnosti a vlády přijaly proaktivní opatření na ochranu těchto systémů. Ta by mohla zahrnovat zavedení šifrování rádiové komunikace, modernizaci zařízení FRED na bezpečnější verze a školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Rostoucí závislost na technologiích v železničním sektoru navíc vyvolává potřebu užší spolupráce mezi agenturami pro kybernetickou bezpečnost a dopravními společnostmi s cílem vyvinout účinné strategie pro zmírnění rizik. To by pomohlo nejen chránit nákladní vlaky, ale také zajistit bezpečnost cestujících ve vysokorychlostních vlacích a dalších železničních službách.