CENTRUM.CZ > Plzeňská Drbna > dnes, 06:31

Vrazi, kteří se komunistům hodili. Bizarní případ dvou odsouzenců na smrt

| 4 min

Sdílet

Komunisté po roce 1948 popravili během svých politických procesů také 34 osob, mezi nimiž byli různí zločinci a vrazi. Jejich kontroverzním případům ale dali komunisté politický kontext. Vrazi, kteří se prostě hodili. Naprosto bizarní a téměř neuvěřitelný je případ popraveného plzeňského vraha Jana Nováka a jeho kumpána Františka Ledvinky. Ten byl také odsouzen k trestu smrti.

Slavná věznice v Plzni na Borech. Odtud utekl Jan Novák, který později vraždil

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Celkem komunisté popravili 232 osob. Jejich osud zpracoval v obsáhlé čtyřdílné publikaci tým historiků a archivářů pod vedením Petra Malloty. Na unikátní monografii s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu pracovali 15 let. Poslední čtvrtý díl zahrnuje studie 34 případů. Šlo o kauzy ležící na hranici mezi politickými a kriminálními delikty. Skuteční zločinci se dostali na popraviště na vlně politických procesů. A někteří z nich byli léta zcela chybně považováni za hrdiny.

„Těch případů je v publikaci celá řada, ale jeden má přímou vazbu na Plzeň. Je to případ řemeslného zločince Jana Nováka, který se narodil u Plzně. V Plzni chodil do školy, vyučil se a zde se také začal věnovat různým krádežím. Postupem času nabývaly na intenzitě. Nakonec u něj začala projevovat i určitá duševní porucha. Nikdy nebylo úplně jasné, jak byla jako diagnostikována. Nicméně i během války byl zavřený v psychiatrické léčebně v Bohnicích,“ uvedl autor publikace Petr Mallota.

Po válce byl Novák propuštěn, ale brzy se dostal do vězení za krádež motocyklu. Trest si odpykával v plzeňské věznici na Borech. Podařilo se mu nějakým neznámým způsobem opatřit si pilku na železo. Přeřezal mříže a dostal se na svobodu. To bylo už po roce 1948. Utekl do Prahy, kde se opět věnoval různé trestné činnosti. Napojil se ale také na různé na osoby, kterým o sobě začal tvrdit, že je vlastně protikomunistický odbojář. Pro něj to ale bylo jen maskování toho, aby mohl dál krást. Obelhával lidi, kteří se mu snažili pomoci. Nakonec se spojil s jedním spoluvězněm, který se jmenoval František Ledvinka. Společně přibrali do party ještě třetího komplice. Ten se ale často opíjel a rád mluvil. Pro dva protřelé zločince představoval hrozbu. Společně ho proto zavraždili kladivem v lese v Plzni u Bolevce.

Později oba vrahy víceméně náhodou dopadla státní bezpečnost. „V interních zprávách se mluvilo o tom, že je to akt kriminálního podsvětí, kde politická linie byla naprosto slabá. Zároveň se to ale začalo postupně přetvářet na velký politický proces s odbojem. Komunistům se hodilo vykreslit odbojáře jako zločince, kteří si opatřují prostředky loupením. A dokonce se neváhají vraždit mezi sebou. Nakonec z toho byl velký politický proces s veškerou parádou. Nejvyšší stranické orgány rozhodovaly o tom, jaké budou tresty. Skutečně padly dva tresty smrti pro Nováka i pro Ledvinku. Jan Novák byl popraven 1. 9. 1951 v Praze na Pangráci s výkřikem: Ať žije spravedlnost. Což si člověk může vyložit různě,“ popsal případ Petr Mallota.

Dokonalý útěk od šibenice

Ale příběh tím zdaleka nekončí. Historik totiž na základě svého bádání zjistil, co se dělo s Ledvinkou, který měl rovněž skončit na šibenici ve stejný den jako Novák. V databázi figuroval Ledvinka jako popravený. Archivním výzkumem ale Mallota zjistil, že popraven nebyl. Odsouzený Ledvinka totiž ve věznici na Pankráci onemocněl spálou, což byla tehdy velmi nakažlivá a obávaná choroba. Ve snaze zabránit šíření nákazy mezi dalšími vězni umístila vězeňská správa infekčního odsouzence na smrt do nemocnice na Bulovce, kde kvůli tomu vyklidili celé patro. Trestance tam během léčby hlídali dva příslušníci vězeňské stráže.

K pacientovi chodil jen nemocniční personál – a mimo jiné také jedna mladá zdravotní sestra jménem Květa. I když byl Ledvinka vrah a zločinec, byl to také mladý a velmi výřečný muž, který měl charisma. Zdravotní sestře navykládal, že byl agent chodec, že překračoval hranice ze Západu, aby plnil různé úkoly. Sestřička se do odsouzence na smrt samozřejmě zamilovala. Společně pak vymysleli dokonalý plán útěku.

„Sestřička Květa vše připravila, nakreslila mu plánek, kudy má vězeň prchat v inkriminovaný večer. Zajistila, aby všechny potřebné dveře zůstaly odemčené. Podle záznamu z Národního archivu pak Ledvinka vyšel ze svého pokoje, který ale fungoval jako cela, s tím, že jde na toaletu. Využil výhody, že jako nemocného se ho všichni stranili. I příslušníci vězeňské stráže se drželi v dostatečné vzdálenosti od něj. Nečekaně se rozběhl, vyběhl dveřmi, které měly být zamčené, a oni vůbec nestihli zareagovat. Pak ho stíhali, ale on měl přesný plán. Věděl, kudy má utíkat, a opravdu se mu podařilo zmizet. Zdravotní sestra ho pak ukryla u sebe doma. A tak pak jeho stopa končí,“ říká autor publikace.

Ledvinka popraven nebyl. Zřejmě se mu po útěku z nemocnice podařilo dostat za hranice. „Mám jednu takovou stopu, kterou musím ještě prověřit. Ale jinak má ten příběh ještě následující pointu. Vězeň zdravotní sestře nasliboval, že si ji vezme, že ji dostane na Západ za hranice. Nic z toho samozřejmě neudělal. Ta žena byla nakonec zatčena a odsouzena k desetiletému trestu,“ dodal Petr Mallota.

Vrazi, kteří se komunistům hodili. Bizarní případ dvou odsouzenců na smrt

Babiš si zavařil sám. Tlačil malé strany do kouta, ale jména ministrů nemá

Svůdné křivky vodních víl i mateřská něha. Kalendář vzpěraček otevírá nové téma

„Máma to odnesla nejvíc.“ Sestra zmizelé Maddie u soudu popsala, co rodina zažívala

Která auta nikdy nekupovat? Radí automechanik Škody

Belohorcová udělala radikální krok: zbavuje se Hájka i jejich luxusního sídla