Vinnetou navždy: Příběh francouzského herce, co dal tvář legendě

Sdílet

Kdo by neznal Sama Hawkense a jeho humor, který provázel slavné mayovky. S Ralfem Wolterem se Pierre Brice sblížil už před natáčením Pokladu na Stříbrném jezeře — a začalo tak přátelství delší než to s Old Shatterhandem.

Zdroj: Migi / themoviedb.org

Hi, hi, hi. Asi jsme přátelé, jestli se nemýlím. Slova, která by mohl pronést Sam Hawkins, platí i pro Pierra Brice a jeho herecké souputníky. Když se s Ralfem Wolterem poprvé potkali na milánském letišti, neměl Brice ani tušení, že se stane legendárním náčelníkem Apačů. Netušil nic o Karlu Mayovi a domníval se, že má jen drobnou roli indiána, který se přátelí s bělochem. Nakonec se ale stal tváří, která dodnes přitahuje fanoušky po celé Evropě. Přestože ho Vinnetou provázel celý život, nikdy si na svou osudovou roli nestěžoval. Naopak — byl hrdý, že se mohl stát symbolem odvahy, přátelství a svobody.

záběr z filmu Poklad na Stříbrném jezeře | Zdroj: Migi / themoviedb.org

Hi,hi,hi. Asi jsme přátelé, jestli se nemýlím

Kdo by si nezapamatoval Sama Hawkense, který svou mluvou dokázal pobavit i iritovat. S Ralfem Wolterem se Pierre Brice seznámil ještě před natáčením Pokladu na stříbrném jezeře a jejich přátelství bylo tedy ještě delší, než to pokrevní s Old Shatterhandem.

Potkali se na milánském letišti, když cestovali do Zadaru, a vzájemně se prohlíželi. Ralf byl ve společnosti Eddiho Arenta, který si v první mayovce zahrál Lorda Castepoola. Oba herci anglicky oslovili francouzského herce a žasli nad tím, že vůbec netuší, že má hlavní roli. Brice jim totiž sdělil, že v Jugoslávii bude natáčet, ale jde o roli nějakého indiána, který se bude přátelit s bělochem, a jeho role není vůbec výjimečná.

Myslím, že se jmenuje Vinnetou,

vzpomněl si herec.

Co si mysleli zkušení herci a vášniví čtenáři Karla Maye, je možná lepší nevědět. Známo však je, že oba obdivovatelé žánru potom patřili k nejbližším přátelům „greenhorna“, který slyšel o Karlu Mayovi jen pár týdnů před natáčením filmu, kde se stal zosobněním jeho nejslavnějšího hrdiny.

Náčelník Apačů jako magnet na fanynky

Když byl Pierre Brice na setkání fanoušků, došlo i na ženy. Role Vinnetoua byla doslova magnetem na ženy. Již postarší herec se jen zasnil. Možná zavzpomínal na fanynky v chorvatském Splitu či Zadaru, nebo na krásky, které si přijely užívat léto do Saint-Tropez, Říma nebo Londýna. Skromný představitel Vinnetoua se nijak svým milostným životem nevychloubal a mluvil o desítkách románků. Přiznal, že vlastně tak velký zájem žen nikdy nepochopil. Vinnetou byl všechno, jen ne svůdník. Byl to hodný kluk. V případě šílenství žen, které zažil přítel Lex, to podle něj dávalo větší smysl.

Na herce jedné role si nikdy nestěžoval

Nic před tím ani nic potom nemělo v mém životě takový význam jako Vinnetou,

řekl v jednom rozhovoru Pierre Brice.

Tato slova opakoval v životě mnohokrát a hořkost v nich nebyla. Spíš byl hrdý na to, co v životě dokázal. Francouzský herec Pierre Brice si na osud rozhodně stěžovat nemohl. Tím spíš, že svým životem určitě ovlivnil osudy milionů lidí a možná napomohl tomu, aby si už od dětství miliony jeho fanoušků uvědomily, co znamená slovo mír, svoboda, tespekt, tolerance a lidská práva.

Mohlo by vás zajímat: Češi ho milují kvůli filmům. Autor Vinnetoua nikdy Divoký západ neviděl

Zpátky do minulosti

Být nejznámějším indiánem rozhodně nebylo dětským přáním Pierra Brice. Dětství prožil v Brestu, francouzském přístavním městě. Až do příchodu války měl šťastný život. Pierrův otec byl námořní důstojník, ale po skončení války se rozhodl pro klidnější život. Přesto jeho syn zůstal uniformami námořníků očarovaný. Vídal je v přístavní hospodě, kterou měla jeho teta. Asi proto vážně uvažoval, že se dá k námořníkům.

Indiána poprvé spatřil jako dítě na obalu žvýkačky a od rodičů si vyprosil knihu, aby se o nich něco dozvěděl. Knihy od Jacka Londona a Jamese F. Coopera přečetl jedním dechem. Sám se později zamyslel nad tím, jak by mu život ovlivnily knihy Maye, kdyby se k nim jako chlapec dostal.

Život mu ovlivnila návštěva divadla. Tedy až na druhý pokus. Moliér na něj dojem neudělal, ale se Shakespearem už to bylo jiné. Viděl hru Julius Caesar a všiml si, jak ho ostatní zdravili po způsobu Římanů – navzájem si objali předloktí. O dvacet let později tak Vinnetou pozdravil Old Shatterhanda. K herectví ho ale postrčilo až jedno setkání. Jako gymnazista potkal v přístavu Jeana Gabina s okouzlující Michéle Morganovou. Gabinovi tu přízeň mladé krásky záviděl a řekl si, že by chtěl být na jeho místě…