V utajení probíhaly válečné testy, které dnes zní nepředstavitelně. Kritéria výběru lidí byla naprosto děsivá

4 min

Sdílet

Průšvihy USA během 2. světové války postupně vycházely na povrch. Jedním z nich je testování jedovatého plynu na různých rasách lidí.

V utajení probíhaly válečné testy, které dnes zní nepředstavitelně. Kritéria výběru lidí byla naprosto děsivá

Zdroj: Zdroj fotografie: U.S. Naval Research Laboratory

Rollinse Edwardse a desítku dalších vojáků odvedli velitelé do dřevěné plynové komory a zamkli dveře. Nestěžoval si, ani nikdo další. A pak z trubek vyrazil plyn. „Bylo to, jako kdybych hořel,“ popisuje Edwards, kterému je dnes 93. „Chlapi začali křičet a ječet a snažili se dostat ven. Pak jeden z nich omdlel. Konečně otevřeli dveře a pustili nás ven. Všem nám bylo fakt zle.“ Edwards byl jedním z 60 000 vojáků zapsaných do tajného programu.

Vojenské testování na lidech

Ten byl v roce 1993 konečně odtajněn. Šlo o testování yperitu a dalších chemikálií na amerických jednotkách. Edwardse ale zvolili zcela specificky, byl totiž černoch. „Prohlásili, že potřebují otestovat efekt tohoto plynu na lidi černé pleti.“ Jeho zkušenost nebyla ojedinělá. Přestože Pentagon už před lety přiznal takové pokusy, úředníci nikdy nemluvili o testech plynu navržených speciálně na zkoušení podle rasy cíle.

Nešlo rozhodně jen o Afroameričany, figurovali zde i japonští Američané, Portorikánci a další. Bílí vojáci byli použiti jako kontrolní skupina a jejich reakce měla ustanovit „normální“ efekt. Veškeré pokusy s tímto plynem byly během 2. světové války tajné a nebyly součástí oficiálních armádních záznamů. Většina z těch, kteří jimi prošli, nemá v ruce žádný důkaz. Plukovník Steve Warren se pak rychle a jasně vymezil stran dnešní armády a tehdejších experimentů.

Vymezení oficiálních míst

„Je potřeba vyjasnit, že Ministerstvo obrany Spojených států amerických nadále neprovádí takové pokusy. A hlavně pro armádní činitele je skutečnost něčeho takového velmi ožehavá.“ Vyšetřovatelé se o nálezy podělili s republikánkou Barbarou Lee, členkou výboru pro válečné veterány. Poukázala na podobnost s výzkumem syfilitidy v Tuskegee. „Jsem naštvaná a velmi smutná. Ale asi by mě to nakonec nemělo překvapit.“

Prohlásila, že vláda USA musí jasně uznat vojáky, kteří byli testovacími subjekty, dokud ještě kvůli jejich věku může. „Jsme jim mnohé dlužni a nevím, jak takový dluh vůbec splatit.“ Yperit poškozuje během sekund po kontaktu DNA. Způsobuje bolestivé puchýře a popáleniny a vede také k vážným, většinou dlouhodobým chorobám včetně leukémie, rakoviny kůže a astmatu. Jeho testování vláda USA poprvé přiznala v roce 1991.

Studie kanadské historičky medicíny

I po odtajnění ale zůstaly rasově založené experimenty tajemstvím, dokud tuto problematiku nezveřejnila v roce 2008 badatelka z Kanady. Historička medicíny Susan Smith vydala článek v The Journal of Law, Medicine and Ethics. V něm naznačuje, že černí a portoričtí vojáci byli testováni ve snaze najít „ideálního chemického vojáka“. Pokud by byli odolnější, mohli být použiti v prvních liniích, zatímco bílí by stáli vzadu a byli by tak před plynem chráněni.

Navzdory mnoha žádostem se nikdo nedostal ke stovkám stránek dokumentů, které by mohly osvětlit jejich motivy. Většina toho, co víme, tak pochází jen od přeživších vojáků. Dokumentace ukazuje na více jak 100 pokusů, které se odehrály na Panamských ostrovech, klimatem podobných Pacifiku. Jeden z nich se odehrál na jaře 1944 a popisuje vystavení 39 vojáků tmavé pleti a 40 bílých vojáků plynu po dobu 20 dní.

Příznaky a následky bojových plynů

Lopez Negron, kterému je dnes 95, popisuje, jak byli posláni do džungle a bombardovali je plynem z letadel. „Strávil jsem v nemocnici v horečkách 3 týdny, onemocněli jsme skoro všichni.“ Edwards má problémy s kůží i po 70 letech od vystavení yperitu. „Vzalo to všechnu kůži z rukou, prostě se rozpadla.“ Nikdy o pokusech nepolemizoval, odpor byl nemyslitelný, uvádí, zvláště pro černého vojáka v tehdejší době.

Komentář armádního velení chemické války uvádí, že „Tito vojáci se nad rámec svých povinností vystavili bolesti, nepohodlí a nejspíš trvalému poškození pro posun výzkumu v rámci obrany našich ozbrojených jednotek.“ Připojen byl dlouhý seznam jmen. Dokumenty uvolněné ministerstvem obrany v 90. letech ukazují na vývoj minimálně jednoho tajného plánu. Jeho cílem bylo bojové použití yperitu proti Japonsku.

Plán USA proti Japonsku

Plán byl schválen nejvyššími veliteli pro chemickou válku a snadno by zabil na 5 milionů lidí. Japonští Američané, Afroameričané a Portorikánci byli zařazeni do oddělených jednotek. Byli považováni za méně schopné než jejich bílé protějšky a odpovídala tomu i pracovní náplň, např. vaření a řízení vozidel. Susan Matsumoto uvedla, že její manžel jí řekl, že testování bylo v pořádku. Měl za to, že se tak projeví jako užitečný občan Spojených států.

Matsumoto si pamatuje na agenty FBI, kteří je během války nutili spálit japonské knihy a hudbu. Měli tak prokázat svou loajalitu USA, později byli posláni do internačního tábora v Arkansasu. Její manžel prožíval to samé v armádě, ale i přesto byl hrdý Američan. „Vždycky miloval svou zemi,“ uvedla Matsumoto. „Říkával, že na světě se snad nedá najít další takové místo, kde můžeme mít všechnu tuhle svobodu.“