V Černobylu objevili záhadnou formu života. Houba požírající radiaci může ochránit lidstvo při cestě na Mars

| 2 min

Sdílet

V Černobylu našli houbu, která se živí radiací. Cladosporium sphaerospermum může sloužit jako revoluční štít pro astronauty při cestě na Mars.

Černobyl na snímku z roku 2017

Zdroj: FOTO:Tim Porter, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Je to místo, kde by člověk bez ochrany nepřežil dlouho. Přesto v troskách čtvrtého černobylského reaktoru bují život. Vědci popsali unikátní černou plíseň, která se doslova „krmí“ smrtícím zářením. Právě tahle hříčka přírody přitom dost možná vyřeší jeden z největších problémů cesty na Mars.

Život v zóně smrti

Když se ukrajinská mikrobioložka Nelli Ždanová koncem devadesátých let vydala do útrob zničené elektrárny, nečekala, že najde prosperující ekosystém. Stěny sarkofágu byly pokryté černými skvrnami. Nešlo o saze ani špínu. Byla to houba Cladosporium sphaerospermum, která v prostředí s extrémní radiací přímo vzkvétala. Výzkum ukázal, že tento organismus dokázal něco neuvěřitelného. Naučil se žít tam, kde by všechno ostatní dávno uhynulo.

Namísto slunce jim stačí gama záření

Odborníci tomu říkají radiosyntéza. Funguje to podobně jako fotosyntéza u rostlin, ale zdroj energie je jiný. Zatímco rostliny využívají chlorofyl k přeměně slunečního světla na energii, tato houba spoléhá na melanin. To je stejný pigment, který dává barvu lidské kůži a chrání ji před ultrafialovým zářením. V případě houby Cladosporium funguje melanin jako dokonalá elektrárna.

Houba pohlcuje nebezpečné gama záření a mění ho na chemickou energii potřebnou k růstu. Studie dokonce prokázaly, že v přítomnosti radiace roste tento organismus výrazně rychleji než v běžném prostředí. Některé kmeny si radiaci dokonce samy hledají a natahují se přímo za ní. Chovají se jako biologičtí lovci energie, pro které je neviditelná smrt potravou.

Experiment na ISS a cesta na Mars

Vlastnosti tohoto organismu zaujaly americkou agenturu NASA. Dlouhodobé lety do vesmíru totiž narážejí na zásadní problém. Kosmické záření. To dokáže proniknout i silnými vrstvami kovu a ohrožuje zdraví posádky. Tradiční štíty z olova jsou příliš těžké a jejich doprava na orbitu stojí miliardy. Černobylská houba nabízí lehké a biologické řešení.

Houba Cladosporium sphaerospermum, FOTO: Medmyco, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Vědci proto vyslali vzorky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby otestovali jejich schopnosti v reálu. Výsledky byly přesvědčivé. I tenká vrstva plísně dokázala radiaci blokovat. Houba o tloušťce 1,7 milimetru v průběhu měsíčního pozorování snížila radiaci o 2,17 procenta.

Živý štít pro budoucí kolonie

Lepší načasování si vědci nemohli přát. Společnost SpaceX Elona Muska totiž plánuje vyslat první misi k Marsu už na konci roku 2026. Radiace mimo ochranné magnetické pole Země je tam mnohem intenzivnější. Odborníci spočítali, že vrstva houby o tloušťce 21 centimetrů by mohla posádku efektivně ochránit.

Výhoda je jasná. Houba se sama regeneruje a množí. Stačilo by do vesmíru vynést jen malé množství vzorků. Ty by se následně namnožily a vytvořily přirozenou bariéru pro vesmírná plavidla nebo marsovské základny. Příroda v Černobylu nám tak paradoxně v místě největší katastrofy ukázala cestu, jak jednou přežít mezi hvězdami.

V Černobylu objevili záhadnou formu života. Houba požírající radiaci může ochránit lidstvo při cestě na Mars

Rusové už vědí, proč jsou z jejich porsche cihly. Teď jsou na řadě škodovky, bojí se

Došel kyslík, nosič přišel o prsty. Hrdiny řešil soud, kolegy nechali v "zóně smrti"

Mareš svého kamaráda Hezuckého neopouští. Už druhou noc strávil u jeho lůžka v nemocnici

Volby, chyba Reeboku, zrod OnePlay... Ale také Labubu, Turek či 67. Google odhalil, co Češi vyhledávali v roce 2025

Hororové datum svatby, sebevražedné myšlenky a pád na dno: Nepovedené manželství připravilo Soukalovou o vše