Popularita MMA sportu v poslední době roste. Možná i vy sami uvažujete o tom, že si nasadíte rukavice, koupíte si chránič zubů a naučíte se bojové chvaty. Pokud ano, mohla by vás zajímat nová studie, která popisuje nejen výhody tohoto sportu, ale především jeho dopad na vaše klouby i mozek.
Navzdory tomu, jak by se mohlo zdát, nejsou boxerské rukavice nebo rukavice používané při MMA určeny k ochraně lebky našeho soupeře. Jejich konstrukce byla navržena tak, aby chránila naše ruce a zabránila zlomeninám, pořezáním a odřeninám. Můžeme diskutovat o tom, že moderní rukavice chrání palec více než klasické boxerské rukavice nebo zda jsou slavné rukavice MMA zbytečně nebezpečné. Jisté však je, že žádné rukavice (a ostatně ani helmy v těchto sportech) výrazně nesnižují počet pohmožděnin hlavy. Ve skutečnosti jsou v boxu častější a závažnější než v jakémkoli jiném kontaktním sportu. K tomu přistupuje skutečnost, že úrazy hlavy jsou rizikovým faktorem pro rozvoj neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
Co všechno hraje roli
Zatím bychom mohli říci, že nic nového pod sluncem, že všechny sporty mají riziko a že pokud budeme opatrní, nebudeme soutěžit, trénovat krk a dávkovat sparingové dny (bojovat „na měkko“), můžeme riziko výrazně snížit, i když ne vyloučit. Na druhou stranu je provozování těchto sportů dobrou pobídkou ke snížení dalších rizikových faktorů spojených s těmito i jinými nemocemi, jako je sedavý způsob života, kouření, špatná strava nebo konzumace alkoholu. Podle studie, kterou vědci z Nevadské univerzity právě publikovali v časopise Neurology Open Access (jeden z oficiálních časopisů Americké neurologické akademie), nyní zřejmě objevili „nečekaný“ rizikový faktor, který předpovídá, u kterých zápasníků je větší pravděpodobnost vzniku neurodegenerativních příznaků.

Zdroj: Youtube.com
A když dáváme slovo „neočekávaný“ do uvozovek, je to proto, že přestože se jedná o běžné podezření, při hodnocení dopadu bojových sportů na něj obvykle nemyslíme (no, v této konkrétní větě uvozovky naznačují použití metajazyka). Dotyčný podezřelý je: socioekonomická vrstva vašeho dětství. Epidemiologové už desítky let vědí, že obecně můžeme o zdraví jedince říct víc, když známe jeho poštovní směrovací číslo, než jeho genetický kód, a tento případ zřejmě není výjimkou. Aby dospěli k těmto závěrům, zkoumali vědci 100 profesionálních sportovců bojových sportů, z nichž někteří byli aktivní a někteří nedávno odešli do důchodu. Všichni měli za sebou alespoň 10 profesionálních zápasů, 14 % z nich byly ženy a 43 % se hlásilo k jinému než majoritnímu etniku. Po pětiletém sledování tedy dospěli k závěru, že ačkoli 20 % z nich mělo kognitivní problémy, týkaly se především těch, kteří vyrůstali v sociálně slabších čtvrtích.
Změny na úrovni mozku
Mezi sledovanými účastníky studie se potýkali s mozkovými problémy ti, kteří podstoupili vyšetření magnetickou rezonancí mozku, a podařilo se zjistit, že ti, kteří žili ve znevýhodněnějších čtvrtích (s nižšími příjmy, horším vzděláním nebo problémy s bydlením), měli některé mozkové struktury tenčí, než je průměr. Jedná se o struktury jako thalamus a mozeček, které souvisejí s pohybem a v případě thalamu se spánkem, vědomím a řadou dalších základních funkcí. Ukázalo se také, že došlo ke ztenčení hipokampu, který úzce souvisí s krátkodobou pamětí a prostorovou orientací. Jinými slovy, měli vlastnosti naznačující náchylnost k neurodegenerativním onemocněním.

Zdroj: Youtube.com
Smršťování totiž nebylo zrovna jemné. Například thalamus byl u snaživců vyrůstajících ve znevýhodněných čtvrtích o 60 % menší než u obyvatel bohatších čtvrtí. „Tato zjištění podporují širší chápání zdraví mozku, které se nezabývá pouze tréninkem nebo historií bojů, ale také sociálním a ekonomickým kontextem, ve kterém lidé žijí,“ řekl Conway Kleven. „Naše studie naznačuje, že záleží na tom, kde člověk vyrůstá. Rozpoznání stresových faktorů může pomoci navrhnout spravedlivější přístupy k ochraně dlouhodobého zdraví mozku.“ Protože, ačkoli studie netvrdí, že by prokázala, že socioekonomické znevýhodnění způsobuje větší změny v mozku. Pouze ukazuje souvislost, tedy že tyto dvě charakteristiky mají tendenci se vyskytovat společně.
Co z toho plyne
Znamená to, že pokud pocházíme ze znevýhodněných čtvrtí, měli bychom se vyhýbat kontaktním sportům? Ne nutně. Systém nám ukládá dost omezení i bez toho, aby se z těchto vědeckých studií staly předpisy. Je však užitečné vědět, jaká privilegia nám chybí, abychom se mohli co nejsvobodněji rozhodnout, jakým rizikům se chceme vystavit, a především, jakou péči bychom měli věnovat tomu, abychom se vyrovnali s handicapem, který nám společnost ukládá.