CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 08:00

Useknuté ruce a nekončící muka. To vše se dělo v Evropě, a vy o tom nemáte ani tušení

3 min

Sdílet

V severovýchodní Francii byla odhalena temná a brutální kapitola evropské prehistorie. Na lokalitách Achenheim a Bergheim objevil tým archeologů 6000 let staré masové hroby obsahující zohavené kosterní pozůstatky a hrůznou sbírku useknutých rukou.

Useknuté ruce a nekončící muka. To vše se dělo v Evropě, a vy o tom nemáte ani tušení

Zdroj: Lina White / Unplash

Nález datovaný do pozdního středního neolitu (4300-4150 př. n. l.) odhaluje úroveň organizovaného násilí, která přesahuje pouhé kmenové konflikty. Tato úroveň sofistikovaného násilí kontrastuje se schopností přežít a vytvářet složité nástroje, jak dokládá nález možná prvního švýcarského armádního nože z doby před 130 000 lety, který vyrobil jiný lidský druh.

Výzkumníci proto tuto brutalitu neinterpretují jako konvenční válečný akt, ale jako veřejnou a ritualizovanou podívanou. Hlavní hypotéza předpokládá, že tyto vraždy měly nejen děsivým způsobem oslavit vojenská vítězství, ale také dehumanizovat poraženého nepřítele a demonstrováním moci a teroru posílit identitu vítězné skupiny. Demonstrace moci prostřednictvím násilí je historickou konstantou, která se v průběhu času stupňovala, až došlo k upozaďování scénářů totálního vyhlazení, v nichž by jaderná válka vyhladila lidstvo se svými ničivými klimatickými důsledky.

Severed arms and brutalized skeletal remains recovered from pits at two 6,000-year-old archaeological sites in northeastern France suggest the region's inhabitants turned https://t.co/1WK8koBtgN
Mohlo by vás zajímat: Používáte telefon na záchodě? Zaděláváte si na vážné zdravotní problémy

— Reddit Journal of Science (@rsciencejournal) September 2, 2025

Analýza kosterních pozůstatků navíc vykresluje detailní portrét krutosti, kterou oběti trpěly. Mnoho jedinců mělo zlomené nohy, což byla záměrná taktika, která měla zabránit jakémukoli pokusu o útěk před popravou. Stopy na některých kostech také naznačují, že těla byla po mučení a zabití vystavena na veřejnosti jako výstraha nebo hrůzná trofej. Studie, kterou vedla Teresa Fernández-Crespo z univerzity ve Valladolidu a která byla publikována v časopise Science Advances, je zajímavým pohledem na tyto aspekty neolitické Evropy.

Konflikt mezi různými místními skupinami

V tomto smyslu byla izotopová analýza klíčem k odhalení geografického původu jedinců a k osvětlení složité dynamiky konfliktu. Výsledky naznačují, že useknuté ruce, pořízené jako válečné trofeje, patřily příslušníkům invazních skupin z blízkých oblastí. Jednalo se tedy o válku mezi sousedy s fatálním vyústěním.

Na druhou stranu kompletní kostry nalezené v hrobech patřily zajatcům z jiné oblasti, pravděpodobně z jižního Alsaska. Tito jedinci měli být zajati, převezeni, mučeni a nakonec popraveni při těchto rituálech extrémního násilí, což potvrzuje existenci různých front nebo typů obětí v rámci jedné násilné epizody.

Odborníci však zvažují i jiné hypotézy vysvětlující tyto kruté události. Jednou z možností je zotročení těch, kdo přežili boje, zatímco podle jiné teorie nebylo masové zabíjení součástí válečných oslav, ale jakousi votivní obětí v náboženském nebo obřadním kontextu, který dodnes zůstává záhadou.

Neolitická sociální složitost

Tento objev vrhá světlo na společenskou složitost neolitu, éry, která je často vnímána jako období klidného přechodu k zemědělství a usedlému životu. Nálezy však naznačují, že konsolidace zemědělských společností s sebou přinesla také napětí a konflikty. Hromadění zdrojů a potřeba jejich ochrany mohly zintenzivnit soupeření mezi skupinami a vyvolat organizované násilí, jaké bylo pozorováno na těchto lokalitách.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

V neolitu došlo také k významnému technologickému a kulturnímu pokroku, například k vynálezu keramiky a rozvoji sofistikovanějších zemědělských technik. Tento vývoj umožnil komunitám usadit se a rozvíjet se, ale mohl také prohloubit sociální nerovnosti a územní konflikty. Toto období lidských dějin je klíčové pro pochopení toho, jak se vyvíjely moderní společnosti a jak dynamika moci a násilí utvářela naše dějiny.

Objev těchto hrobů ve Francii nejen odhaluje neznámou kapitolu evropské prehistorie, ale také nabízí okno do složitosti a rozporuplnosti neolitických společností. Jak budou archeologové pokračovat ve výzkumu, je pravděpodobné, že se podaří odhalit další podrobnosti o motivech a okolnostech těchto extrémních násilných činů.