POLEMIKA. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2024 v České republice evidováno 10 155 případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, což představuje nejvyšší počet za posledních dvacet let. Meziroční nárůst činil téměř devět procent, přičemž alarmující je nejen samotný počet případů, ale i zvyšující se intenzita násilí.
Výrazně přibylo dětí hospitalizovaných v důsledku násilí, dětí s trvalými zdravotními následky a také těch, u kterých byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha (PTSD). V roce 2024 zemřelo v důsledku krutého zacházení osm dětí, což je tragický důsledek selhání ochranných mechanismů společnosti.
Tato situace jasně ukazuje, že český systém ochrany dětí potřebuje zásadní změnu. A to změnu, která se opírá o ověřená data, výzkumy a fakta, nikoliv pouze o epizodické zkušenosti jednotlivců či profesních a zájmových skupin. Profesionalizace diskuse o ohrožených dětech je stále jedním z velkých dluhů, které vůči dětem máme.
Text je reakcí na rozhovor Terezy Engelové s Markétou Chudáčkovou, jednou z iniciátorek petice za odpovědné rozhodování v opatrovnických sporech týkajících se dětí, publikovaný na stránkách HlídacíPes.org:
Senát má schválit „rozvodovou novelu“. Podle odborníků ale budou kvůli ní trpět děti
Novela občanského zákoníku, kterou v minulém týdnu schválil Senát, přináší několik klíčových změn, které mohou významně přispět ke zlepšení situace ohrožených dětí. Současný systém ochrany dětí v ČR totiž efektivně nechrání děti procházející rozvodem rodičů ani děti ohrožené násilím v rodinách.
[caption id="attachment_139803" align="alignleft" width="200"]
Petra Wűnschová. Foto: se svolením P. Wűnschové[/caption]
Aktuální opatrovnické řízení mnohdy přispívá spíše k eskalaci konfliktu mezi rodiči i v rodinách, kde by bylo možné rozvod zvládnout konstruktivně a naopak, v případech rodin zasažených násilím, má tendenci situaci bagatelizovat, neřešit, nebo řešit obdobně jako běžné rozvodové spory.
Co konkrétně lze očekávat od zavedení novely do praxe?
Změna přístupu k rodičovské odpovědnosti
Novela ruší dosavadní názvy dělení forem péče o dítě a také boj o to, kdo bude mít dítě v péči a bude tzv. lepší rodič. V souladu s moderními trendy a poznatky nově zavádí jednotný koncept rodičovské odpovědnosti, v zahraničí také někdy výstižně nazývaný „kooperativní či sdílené rodičovství“.
Reflektuje tak rozsáhlé zahraniční i české výzkumy, které jasně ukazují, že nastavení opatrovnického systému, které podporuje dohodu a rovná práva obou rodičů, prokazatelně snižuje riziko rodičovského konfliktu a děti pak vykazují lepší psychickou pohodu. Při vhodně nastaveném systému je takovéto dohody schopno dosáhnout 80 % rozvádějících se párů, dalších 10–15 % potřebuje odbornou podporu a pouze zbylých 5 % případů zůstává vysoce konfliktních. (Pemová, Ptáček, 2024)
Dle statistik z roku 2024 bylo takových rozvodů zhruba 560. V těchto případech novela umožňuje opatrovnickému soudu mnohem razantnější zásah, než tomu je v případě úpravy současné, a to omezení rodičovských práv v zájmu dítěte z důvodů nejen na straně rodiče, ale především na straně dítěte.
Ochrana obětí před násilím
Novela navazuje na tzv. zákon o ochraně před domácím násilím, který od 1. 7. 2025 zvyšuje opatření na ochranu obětí domácího násilí. Návazně MPSV připravuje nový pokyn pro OSPOD, jak v těchto případech postupovat a chystají se i další opatření na ochranu dětí.
Zásadním předpokladem pro úspěšné zavedení změn do praxe je uvolnění kapacit OSPOD a umožnění specializované práce s ohroženými dětmi. Aktuálně se dětem vystaveným násilí věnuje na pozici specialisty pouze 8 % pracovníků OSPOD, často navíc vedle jiné agendy.
Velká část práce je věnována administrativě, protože systém není digitalizovaný a třetina času připadá na kolizní opatrovnictví v běžných rozvodech, kde je to zcela zbytečné. Novela umožní, aby se OSPOD mohl soustředit na případy skutečně ohrožených dětí, místo formální účasti ve všech rozvodových řízeních.
Novela konečně jasně zakotvuje nepřípustnost fyzického trestání dětí a jiných forem ponižujícího zacházení s dětmi.
Tato právní úprava je zásadní podmínkou pro efektivní řešení násilí na dětech. Česká republika byla jedním z posledních států v Evropě, který tuto podmínku neměl řádně legislativně ukotvenou a tento fakt jednoznačně přispíval k vysoké toleranci násilí v blízkých vztazích, i k bagatelizaci případů násilí na dětech.
Nutnost legislativního ukotvení této deklarace je zřejmá zejména v kontextu čísel z praxe - dvě třetiny případů týrání dětí totiž začínají onou „nevinnou“ fackou a významná část duševních poruch u dětí souvisí právě s násilím v rodině, včetně fyzických trestů.
Nejlepší zájem dítěte
V současné opatrovnické praxi jsou velmi silným nástrojem boje mezi rodiči tzv. předběžná opatření. Rodič, který jako první podá kvalitní návrh, má velkou šanci, že bez slyšení názoru druhé strany i dítěte bude rozhodnuto o svěření dítěte do jeho péče.
Toto je sice pouze „dočasné“, ale v praxi tato situace trvá měsíce a často vede k následné trvalé úpravě poměrů ve stejném duchu, protože dítě je již na situaci adaptováno.
Novela tuto situaci mění – pro OSPOD zachovává možnost předběžného opatření v případě závažného ohrožení dítěte; pro rodiče ale zavádí institut tzv. prozatímního rozhodnutí, v rámci kterého se rozhoduje o dočasném uspořádání poměrů v rodině na základě slyšení obou stran včetně názoru dítěte a ideálně i mezioborového týmu odborníků pracujících s rodinou.
Maximální doba trvání tohoto opatření je stanovena na tři měsíce, což odpovídá poznatkům z psychologie a neurověd – v tomto období ještě nedochází k přerušení funkčních vztahů dítěte s rodičem, ale zároveň lze situaci odpovědně vyhodnotit.
Opatrovnické řízení bude rovněž nově vycházet z nejlepšího zájmu dítěte místo dřívějšího výčtu kritérií, který např. zohlednění domácího násilí neobsahoval. To umožní soudům pružněji reagovat na potřeby dítěte a jeho ochranu a klást důraz na potřeby dítě jakožto nejzranitelnější části rodinného systému.
Novela má významnou podporu velké části odborníků věnujících se dlouhodobě této oblasti. Sekce pro rodinné právo České advokátní komory i mnoho odborníků z řad justice novelu podporuje, stejně jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Úřad dětského ombudsmana, Výbor pro práva dítěte i řada dalších významných osobností i organizací.
O ukotvení nepřijatelnosti tělesných trestů v české legislativě pak usiluje Iniciativa Dětství bez násilí, kterou podepsalo více než 12 000 odborníků, institucí i jednotlivců. To, že novela prošla standardním a dlouhým legislativním procesem a získala podporu obou komor Parlamentu asi netřeba zdůrazňovat.
Alimenty – nutnost sledování dopadů
Velkou diskusi vyvolal návrh na možnost postoupení pohledávky na výživném třetí osobě v situaci v níž je dítě bez prostředků, které mu ze zákona náleží, protože pohledávka na alimentech není hrazena.
V kontextu rodin zasažených domácím násilím je třeba zdůraznit, že děti se k výživnému často dostávají obtížně. Omezení přístupu k financím a společným prostředkům je běžnou součástí pokračujícího násilí v těchto rodinách. Neplacení výživného, které je přednostní pohledávkou určenou na potřeby dítěte, je tak v praxi často zneužíváno jako nástroj dalšího nátlaku a kontroly.
Vzhledem k povaze alimentů, které jsou určeny výhradně na potřeby dítěte, nelze s tímto dluhem obchodovat – postoupení pohledávky by mělo být umožněno pouze tehdy, pokud to slouží ochraně oběti a efektivnímu vymožení výživného, například příbuznému, advokátovi nebo neziskové organizaci, která rodině poskytuje i další odbornou pomoc, a to jako doplněk k náhradnímu výživnému, které je časově i jinak omezené.
Je nutné zabránit obchodování s alimenty prostřednictvím inkasních agentur, jejichž motivací je zisk a které nezohledňují bezpečí a potřeby obětí násilí. Jakékoli snižování vyplacené částky bez souhlasu soudu nebo vracení části výživného je v rozporu s účelem alimentů a mělo by být považováno za protizákonné jednání.
Návrh zákona v tomto ohledu obsahuje záruky, spolupráci s inkasními agenturami ale přímo nevylučuje. To, jak se tento návrh propíše do praxe, je třeba bedlivě sledovat, a to zejména ve spolupráci s organizacemi, které se zaměřují na problematiku obchodování s dluhy.
Novela občanského zákoníku je zásadním krokem k modernizaci ochrany dětí v České republice. Její přijetí je odpovědí na alarmující data a dlouhodobé volání odborné veřejnosti po systémové změně.
Skutečná ochrana dětí však bude záviset na profesionálním zavedení nových pravidel a postupů v oblasti ochrany ohrožených dětí do praxe a dostatečné podpoře odborných kapacit v terénu.
Autorka je ředitelkou Centra LOCIKA