<p>Přístup obsluhy nejrůznějších podniků je velmi důležitý. Pokud se nebude chovat slušně, zákazník se nebude cítit vítaný. To může vést nejen ke špatnému zážitku, ale také už se nemusí chtít do takové restaurace vrátit. Také se ale může stát, že si zákazník nenechá takové jednání líbit, což skončí velkým trapasem pro samotného číšníka. O takový příběh se s námi podělil náš čtenář Zdeněk, který sám celý život pracoval s lidmi, proto už se jimi nenechá vykolejit. Rád by vzkázal čtenářům, aby k sobě byli vždy milí a nevylévali si na sobě navzájem svou zlost.</p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/e6af60b9-3f55-4fb2-85e2-ab49a0e1fe00/public" alt="Číšník se zákazníkem v restauraci" width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>Číšník si muže dlouhou dobu vůbec nevšímal. Foto: Shutterstock</figcaption> </figure> <h2>Číšník byl drzý a odmítl na Čecha mluvit česky</h2><p>Jednoho krásného slunného odpoledne si Zdeněk sedl na zahrádku restaurace v Karlových Varech, kde si rozložil noviny a četl si nejnovější zprávy z daného dne. <strong>Seděl tam dlouhých dvacet minut, ale číšník k němu nepřicházel, ačkoliv vesele obsluhoval všechny lidi okolo něj</strong>. To mu přišlo zvláštní, a tak si číšníka zavolal a zeptal se, jestli na něj nezapomněl. <em>“Zdálo se, že mi vůbec nerozumí, přitom jsem ho před chvílí slyšel mluvit s jinými zákazníky česky. Dělal ze mě hlupáka, ale já jsem to rychle pochopil. Nechtěl mě obsloužit. Myslel si, že jsem chudý Čech. Byl jsem oblečený poměrně obyčejně, měl jsem v ruce noviny a nic drahého jsem u sebe neměl,” </em>popisuje čtenář Zdeněk, který si myslel, že takové chování lidí už je minulostí.</p><p><em>“Rozhodl jsem se přistoupit na jeho hru a řekl jsem mu plynně rusky, že by se měl laskavě dát dohromady a nechovat se k zákazníkům jako hulvát, protože je to nejen trapné, ale také poškozuje jméno společnosti, pro kterou pracuje. Nakonec jsem mu vysvětlil, že Češi tohle opravdu nemají zapotřebí,” </em>říká Zdeněk a dodává, že se na ně v tu chvíli dívala celá restaurace. <strong>Číšník celý zrudl studem, muži se omluvil a přinesl mu jídelní lístek.</strong></p><p>V restauraci bylo plno rusky mluvících zákazníků, z čehož si Zdeněk vyvodil, že pro číšníka pravděpodobně jakožto zákazník nevypadal příliš atraktivně, protože byl Čech a nevypadal bohatě. Z toho si číšník nejspíš vyvodil, že by od něj nedostal příliš vysoké spropitné. To je ale velmi špatný přístup. Číšník by se neměl k zákazníkovi chovat podle toho, jakou od něj dostane odměnu.</p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/2218cf8a-8696-4de9-f1e3-b1bb760e6d00/public" alt="Burger s hranolky" width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>Muž se do restaurace rád vracel. Měli tam dobré jídlo. Foto: Shutterstock</figcaption> </figure> <h2>Konflikt viděl majitel, číšník musel v restauraci skončit</h2><p>Zdeňkovi se líbilo místo, kde se restaurace nachází, a také mu velmi chutnalo jídlo, i když bylo poměrně drahé. <strong>Rozhodl se, že si svůj povedený gastronomický zážitek nenechá zkazit číšníkem, jenž neumí dělat svou práci, a do restaurace se za nějakou dobu vydal znovu</strong>. Chodil tam opakovaně a ochutnal nejrůznější skvělá jídla, ale protivného číšníka už tam nikdy neviděl. <em>“Číšník, který jej nahradil, mi prozradil, že po tom našem incidentu dal výpověď. Údajně se choval k zákazníkům neslušně poměrně často, a jeho poslední konflikt shodou okolností zahlédl i majitel restaurace, který zrovna seděl na balkoně svého bytu, který se nachází přímo nad restaurací,” </em>uzavírá vyprávění svého příběhu a dodává, že se nakonec s novým číšníkem spřátelil a při každé návštěvě si spolu dobře popovídají.</p><p><em><strong>Zdroje: </strong>lifee.cz, medium.seznam.cz</em></p>
