Jenže místo problému bychom se na listí měli dívat jako na bohatství zdarma. Stačí ho správně využít a promění se v kompost, listovou zeminu (listovku) nebo mulč, které dokážou nahradit drahá hnojiva a substráty z obchodů. Obzvláště v dnešní době, kdy se ceny hnojiv vyšplhaly do nesmyslných výšin, je každá rada na úsporu dobrá.
Proč listí není odpad, ale surovina Listy během vegetace nasbírají velké množství minerálů, uhlíku a dalších látek, které se při rozkladu vrací zpět do půdy. Díky tomu vylepšují její strukturu, podporují činnost mikroorganismů a přitahují žížaly – přirozené „oráče“ půdy.
Pokud je ale jen naházíte do rohu zahrady, budete na jejich rozklad čekat roky. Správným postupem si však můžete vytvořit snadno a rychleji vlastní zásobu kvalitního materiálu, který vám zahrada vrátí několikanásobně.
Tři hlavní cesty, jak listí využít 1) Kompost – rychlá cesta k černému zlatu
Pokud chcete výsledek už za pár měsíců, dejte listí na kompost. Ideální je ho předem posekat sekačkou nebo nadrtit – čím menší kousky, tím rychleji se rozloží. Listí je bohaté na uhlík, proto ho musíte smíchat s dusíkatým materiálem: posekanou trávou, kuchyňskými zbytky, čerstvým plevelem nebo trochou hnoje.
Hromada by měla být alespoň metr vysoká, aby se dostatečně zahřála. Pokud ji každé dva až tři týdny obrátíte a udržíte vlhkost (jako vyždímaná houba), můžete mít hotový kompost už za 3–6 měsíců.
2) Listová zemina – trpělivost se vyplatí
Starší zahradníci dobře znají pojem listovka neboli listová zemina. Jde o jemnou, tmavou hmotu, která vznikne, když listí necháte rozložit pomalu, bez přidávání dalších složek.
Postup je jednoduchý: listí nasekejte, vložte do černých plastových pytlů s několika dírkami, navlhčete a nechte stát. Po roce až dvou se promění v kyprou zeminu, která výborně drží vodu a hodí se do květináčů, pro výsevy i jako zlepšovač půdy.
3) Mulč – ochrana půdy bez práce
Nemáte čas ani chuť obracet hromady? Rozprostřete listí přímo na záhony. Vrstva 5–10 cm ochrání půdu před vysycháním, mrazem i plevelem. Jen pozor na listy dubu nebo kaštanu, které se slepují a dusí půdu. Proto je lepší je předem nadrtit nebo smíchat s jemnějšími druhy.
Malá zahradnická varování Nemocné listí (např. s padlím, rzí či strupovitostí) do kompostu nedávejte. Choroby byste si roznesli dál. Ořešákové listí obsahuje juglon, látku brzdící růst některých rostlin. V malém množství se kompostovat dá, ale počítejte s pomalejším rozkladem. Spalování listí – nejenže přicházíte o cenný materiál, ale kouř navíc obsahuje škodliviny, které obtěžují sousedy i přírodu. V současné době také mnoho místních vyhlášek stanovuje pro spalování listí jasná pravidla nebo je spalování úplně zakázané. Je tedy třeba získat informace, než vezmete do ruky zapalovač. listí uložené v černých pytlích | Zdroj: PhotoJuli86 / Shutterstock Profi triky pro rychlejší rozklad Zkušení zahradníci mají pár fíglů, jak listí „nakopnout“:
Káva – zbytky lógru přidané do listí dodají dusík a urychlí proces. Moč – ano, zní to nezvykle, ale je to přírodní zdroj dusíku. Stačí prolít kompostovanou hromadu. Kompostový čaj – tekutina vzniklá louhováním starého kompostu, plná mikroorganismů, které nastartují proces rozkladu. Zajímavosti ze světa Jak se s listím zachází ve světě Zatímco u nás se listí dlouho pálilo nebo odváželo na skládky, v Japonsku je jeho využívání tradicí už od 17. století. Tamní zahradníci listí systematicky sbírali a zakládali z něj speciální hromady na výrobu listového kompostu. Tato jemná zemina byla považována za tak cennou, že se prodávala na trzích a používala v prestižních zahradách.
Podobné postupy najdeme i v Británii, kde dodnes existují komunitní zahrady, které vyrábějí listovou zeminu ve velkém. U nás se tento trend znovu vrací a stále více městských parků a obcí nechává listí kompostovat a poté ho zdarma rozdává občanům.
listovka se žížalou | Zdroj: Viorika / iStockphoto Tak snadná a užitečná věc Podzimní listí není jen barevná pohroma, ale dar přírody, který čeká, až ho využijete. Ať už z něj uděláte kompost, listovou zeminu nebo mulč, každá varianta se vám na jaře vrátí v podobě bujné zeleně, lepší úrody a zdravější zahrady.
Tak až příště vezmete do ruky hrábě, neberte to jako nutné zlo. Berte to jako první krok k tomu, abyste se ve vašem zahradnickém úsilí posunuli o další level.
Zdroje článku: nespechej.cz