Tancem k vyléčení Tanečně pohybová terapie, zkráceně TPT, je psychoterapeutická metoda, která spojuje pohyb, emoce a vědomou práci s tělem. Není zaměřena na výkon – jde o to, jak pohybem vyjádřit to, co nedokážeme říct. I když to zní až příliš snadno, věda tuto formu terapie už léta bere vážně a například v roce 2019 byla Frontiers in Psychology zveřejněna velká studie na ni zaměřená.
Výzkumy z poslední dekády zkrátka ukazují, že tanec má opravdu léčivý efekt. Například finská studie Frontiers in Psychlogy z roku 2020 prokázala, že lidé s depresí, kteří prošli tanečně pohybovou terapií, zažili výrazné zlepšení psychického stavu – a to dlouhodobě. Tanečně pohybová terapie však není jen pro lidi s depresí. TPT pomáhá také lidem s úzkostmi, posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), poruchami příjmu potravy, ale i pacientům s Parkinsonovou chorobou. Pohyb totiž aktivuje hluboké vrstvy mozku spojené s emocemi a motivací, které běžná verbální terapie často neosloví.
Kořeny tanečně pohybové terapie sahají do 20. století Tanečně pohybová terapie má své kořeny ve 40. letech 20. století ve Spojených státech, kde se tanečnice a choreografky jako Marian Chace, Trudi Schoop či Mary Whitehouse začaly věnovat práci s pohybem nejen jako uměleckému vyjádření, ale i jako léčebnému prostředku. Podle DMTAC tyto ženy vycházely z přesvědčení, že pohyb odráží psychický stav člověka. Postupně se jejich přístup vyvíjel v samostatnou terapeutickou disciplínu, která čerpá jak z moderního tance, tak z psychoterapeutických směrů. Od 60. let se tato forma terapie začala šířit i do Evropy.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: TANEC MŮŽE BÝT POHYB, DO KTERÉHO SE NEBUDETE NUTIT, PŘITOM MÁ ŘADU ZDRAVOTNÍCH BENEFITŮ
Foto: Unsplash Když se tančí v České republice V České republice se tanečně pohybová terapie začala rozvíjet až po roce 1989, kdy se otevřel prostor pro alternativní a expresivní terapeutické přístupy. První výraznější impulzy přišly ze zahraničí a od poloviny 90. let se postupně začaly formovat první vzdělávací programy. V současné době v České republice zájem o tanečně pohybovou terapii roste a přibývá terapeutů.
Věděli jste, že s osvětou pomáhá nezisková organizace Tanter, která je již od roku 2002 řádným členem Evropské asociace tanečně pohybové terapie? Pozadu nezůstává ani brněnská nezisková organizace Proty boty, která v rámci projektu Pomáháme tancem nabízí terapii pohybem pro děti s jakýmkoliv typem handicapu. A v neposlední řadě je také třeba zmínit vzdělávací centrum Teva centrum, kde se tanečně pohybové terapii věnuje Anděla Kubátová.
„Myslím si, že si tanečně pohybová terapie pomalu svou cestičku hledá. Ale i tak, bez pořádné osvěty ještě dlouho nebudou lidé vědět, že něco takového vůbec existuje. Věřím ale, že se postupně podaří více profesně ukotvit, aby bylo konečně jasně dáno, co vlastně tanečně pohybová terapie je a kdo ji může využít,” říká Anděla.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „DUŠEVNÍ ZDRAVÍ JE STÁLE TABU A OSVĚTA OHLEDNĚ UMĚLECKÝCH TERAPIÍ MALÁ,” ŘÍKÁ TANEČNĚ-POHYBOVÁ TERAPEUTKA ANDĚLA KUBÁTOVÁ
Nejde o show, ale o upřímnost Jak uvádí na svém blogu Givt , tanečně pohybová terapie není určená jen extrovertům nebo lidem, kteří tančí rádi. Právě naopak – tanec často nejvíce pomáhá těm, kteří se hýbat bojí. A jaké jsou výsledky? Klienti takových terapií často mluví o získání odvahy a sebejistoty, propojení s tělem, ale i úlevě od symptomů deprese a úzkosti. Nejedná se o krátkodobé zlepšení trvající jen několik hodin, ale o dobu až několika měsíců po terapii.
Před tanečně pohybovou terapií je třeba zvážit několik faktorů Ačkoliv tanečně pohybová terapie může být účinnou léčebnou metodou, předtím, než se rozhodnete, zda je tato forma léčby pro vás vhodná, je třeba zvážit několik faktorů.
Pohodlí a bezpečnost Pro lidi, kteří prožili trauma, je zásadní vytvořit bezpečný prostor a k jednotlivcům postupovat pomalu. To proto, že někteří lidé nemusí být schopni se při prvním sezení zcela projevit.
Zdravotní omezení Terapeuti musí brát v úvahu fyzická a zdravotní omezení dané osoby. Někteří lidé mohou být bez energie nebo se v důsledku traumatu či nemoci mohou potýkat se zdravotním omezením. Proto se projevy nebo vyjádření tance či pohybu budou lišit. Úkolem terapeuta je klientovi vyjít vstříc a reagovat odpovídajícím způsobem.
Trpělivost Trpělivost je klíčovým faktorem v každé formě terapie. Ať už se jedinec potýká s poruchou příjmu potravy, je oběť domácího násilí nebo bojuje se závažným onemocněním, je pravděpodobné, že bude nenávidět své tělo a život. Tanečně pohybová terapie v tomto případě pomáhá získat hlubší propojení se sebou samým a rozvinout pocit vděčnosti a soucitu vůči sobě samému a svému tělu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 7 NEJVĚTŠÍCH FITNESS TRENDŮ ROKU 2025: KVADROBIK I POHYBOVÝ HIT Z 80. LET
Foto: Unsplash Je také důležité poznamenat, že taneční terapie by neměla být u některých poruch používána jako jediná forma léčby. Poruchy příjmu potravy jako anorexie nebo bulimie jsou závažné duševní poruchy, které vyžadují také další odbornou léčbu psychologem nebo psychiatrem.
Tanec ovšem v každém případě možná v blízké budoucnosti nebude jen součástí radostí horečky sobotní noci, ale i běžnou součástí léčby duše.
Zdroj: NIH, DMTAC, Tanter, Proty boty, Givt