Slavný diamant Koh-i-Noor zmizel z královské koruny. Jeho pověst o panovnících má stále znepokojivý podtón

| 3 min

Sdílet

Jeho hodnota je nevyčíslitelná a provází ho nejedna pověst. Je součástí koruny, kterou nosila Alžběta II., ale pokud se ho dotkne mužský následník trůnu, zaplatí vlastním životem.

Slavný diamant Koh-i-Noor zmizel z královské koruny. Jeho pověst o panovnících má stále znepokojivý podtón

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Dle různých legend totiž tento drahokam provází strašná kletba a mohou ho proto užívat toliko ženy. V překladu znamená jeho jméno „Hora světla“, jeho historie je však spíše temným příběhem. Samotný původ kamene není zcela jistý, prameny však uvádí jeho nález v dolech u řeky Krišna někdy během 12.–14. století. Podle jiných zkazek ho kdosi vyzvedl z náplavy řeky Gódávarí už před 4 000 lety. Jisté však je, že jeho kletba už funguje od roku 1304.

Smrt maháradži a souboj sedmi synů

V této době nalézá diamant během svých válečných tažení indický maháradža Ald-ad-Dinkij. Protože takovou kořist nechce rozhodně ztratit, ukládá jej do záhybů svého turbanu. Už při návratu z tažení však dostává silný záchvat kašle a zanedlouho umírá. Jeho sedm potomků se v následném souboji o klenot navzájem zabije. Diamant si poté předávají různí indičtí panovníci, kteří však postupně padají jako mouchy a rozkládají se i jejich říše.

Je ale příčinou těchto událostí skutečně kletba z diamantu, nebo jde jen o špatný výklad přirozené dynamiky regionu a historické epochy? Za pár let potkají všechny vlivy tohoto kamene i Britské impérium. S dobytím Pandžábu získává diamant královna Viktorie (1819–1901). Už tehdy se o něm vypráví, že jakmile se jej dotkne mužský panovník, zakrátko si ho najde smrt. Viktorie tomu nevěnuje velkou pozornost a kámen vkládá do koruny.

Zasazení do koruny a smrt prince Alberta

Nicméně zakrátko skoná její choť, princ Albert (1819–1861). Celých 13 britských kolonií toho samého roku najednou vyhlásí nezávislost a od impéria se kompletně odtrhnou. Královna začíná brát legendu vážně a v závěti zakazuje mužům se klenotu dotýkat. Dnes je kámen součástí koruny Alžběty II. S její smrtí a nástupem Karla III. přejde na Camillu, nastupující královnu manželku. A zde se věci zamotaly, protože koruny jsou dvě.

Konkrétně se totiž stane součástí tzv. Koruny královny matky, která byla vyrobena pro královnu Alžbětu, aby ji nosila po boku manžela, Jiřího VI. Ta v nošení pokračovala i poté, co se královnou stala její dcera, Alžběta II. Koruna je vyrobena z platiny a celkem ji zdobí asi 2 800 diamantů. Středobodem výzdoby je přirozeně Kohinoor. Dá se říct, že diamant se drží na klenotu určeném pro ženy panovnice či manželky, kterým kletba nehrozí.

Indické zprávy a zmatek v pojmech

Několik indických médií oznámilo, že Kohinoor je zasazen do královské koruny a tu zdědí Camilla, což je ale omyl. Britská imperiální koruna je korunou panovníka, což může být král nebo královna, koruna tedy patří ke králi Karlu III. Diamant je ovšem součástí Koruny královny matky, nikoli Britské imperiální. Ta má další velký diamant, konkrétně Cullinan z Afriky. Jde o největší bezbarvý diamant, jaký byl kdy kde nalezen.

Koruna královny matky je momentálně vystavena v londýnské klenotnici spolu s dalšími korunovačními klenoty. Ty jsou majetkem monarchie, nikoli však konkrétních panovníků. Ačkoli je tedy Camilla ponese při obřadu, nejsou její. Indické zprávy pominuly skutečnost, že Camilla se stane královnou manželkou, chotí panovníka, nikoli panovnicí. Kohinoor tak zůstane na svém místě při korunovaci, případně i budoucích ceremoniích.