Šimpanzi: naši nejbližší příbuzní. A důvod, proč bychom si někdy raději mysleli, že jsme vznikli z pampelišky

| 2 min

Sdílet

Jsou chytří. Mají emoce. Umějí používat nástroje. Tvoří aliance, hádají se, manipulují a někdy jsou až nepříjemně „lidští“. Šimpanzi nejsou roztomilí plyšáci z dokumentů. Jsou to naši nejbližší příbuzní. A čím víc o nich víme, tím víc si říkáme: aha… tak proto se doma hádáme o ovladač.

Šimpanzi: naši nejbližší příbuzní. A důvod, proč bychom si někdy raději mysleli, že jsme vznikli z pampelišky

Zdroj: Žlutá kočka - Čeština

Jak blízko jsme si doopravdy

Geneticky jsme si se šimpanzi podobní víc, než by bylo komfortní. Sdílíme většinu DNA a ještě víc chování. Nejen základní emoce, ale i složité sociální vzorce. Šimpanzi nejsou řízeni jen instinktem. Rozhodují se, pamatují si křivdy, plánují dopředu.

Jinými slovy: nežijí jen v přítomném okamžiku. A to je vždycky začátek problémů.

Politika v pralese

Ve skupině šimpanzů nevládne chaos. Vládne politika. Vůdce se nestává automaticky nejsilnější jedinec. Musí si udržet podporu, vytvářet spojenectví, rozpoznat hrozby. Když o podporu přijde, může být sesazen. Někdy rychle. Někdy velmi nepříjemně.

Zní to povědomě? Ano. Je to firemní porada bez PowerPointu.

pexels-magda-ehlers-pexels-1427447
ČTĚTE TAKÉ: Papoušci: proč mluví – a rozumí tomu, co papouškují?

Empatie… ale selektivní

Šimpanzi dokážou utěšovat slabší členy skupiny. Umějí sdílet. Pomáhají mláďatům i zraněným. Zároveň ale dokážou být krutí k těm, kteří „nepatří“. Empatie u nich není univerzální hodnota. Je podmíněná vztahem.

Což je možná ta nejlidštější vlastnost ze všech.

Nástroje, plánování a… pomsta

Šimpanzi používají klacíky k lovu hmyzu, kameny k rozbíjení ořechů a někdy i předměty jako zbraně. Umějí si nástroje připravit dopředu. A ano – pamatují si, kdo jim ublížil. Pomsta není okamžitá reakce. Je to uložený úkol.

Mozek, který tohle zvládne, není jednoduchý. A rozhodně není nevinný.

Proč nás šimpanzi znervózňují

Ne proto, že jsou jiní.
Ale proto, že jsou až moc stejní.

Ukazují nám, že inteligence sama o sobě neznamená laskavost, emoce nejsou automaticky morální a společenská pravidla vznikají dřív než etika.

Když se díváme na šimpanze, nedíváme se na minulost. Díváme se na základní verzi sebe sama.

steve-adams-iy7f3hufi4m-unsplash
ČTĚTE TAKÉ: 10 tuleních pravd o životě, které tě naučí přežít zimu i úterý

Co si z toho (ne)odnést

Šimpanzi nejsou horší než lidé. Ani lepší. Jsou tím, čím jsme byli – a čím v některých situacích pořád jsme. Bez nátěru civilizace. Bez vysvětlení. Bez výmluv.

A možná právě proto je dobré si je připomínat. Ne jako kuriozitu, ale jako varování, že evoluce není jen příběh o pokroku. Je to i příběh o tom, co si neseme s sebou.

Šimpanzi nám nejsou blízcí proto, že jsou chytří. Jsou nám blízcí proto, že řeší stejné věci jinými prostředky. Moc, vztahy, strach, blízkost. Jen bez sociálních sítí. Zatím.

A až příště uvidíš šimpanze, jak se na někoho dívá dlouhým, soustředěným pohledem. Možná právě vyhodnocuje situaci. Úplně stejně jako my.

Šimpanzi: naši nejbližší příbuzní. A důvod, proč bychom si někdy raději mysleli, že jsme vznikli z pampelišky

Jak žije Leoš Mareš: Jeho luxusní penthouse je větší než domovy 4 průměrných českých rodin

Dáda Patrasová se zhroutila a nemohla zastavit pláč: Vše bylo v pohodě, dokud nepromluvil Peroutka!

Zabít, či nezabít řádícího vraha? Podle zákona to nemusí být správně, varuje expert

Jiří Lábus odhalil, jak vysoký bere důchod a Češi nechápou: Oproti tomu, co odvedl, je to výsměch

"Kalamita Krejčí." Na Čecha se v Anglii valí kritika, jeho spoluhráč terčem agrese