CENTRUM.CZ > Epeníze > 26. 7. 2025, 01:00

Rusko podruhé snižuje sazby: Válečná ekonomika zpomaluje

Sdílet

Ruská centrální banka znovu snížila úrokové sazby. Po dvou letech nafouknutého růstu postaveného na válce přichází tvrdá realita – spotřeba klesá, průmysl stagnuje a ropa už Moskvu nespasí. Oslabující poptávka a obavy z recese nutí ruské technokraty brzdit, i když kremelská mašinérie stále tlačí na plné obrátky.

Rusko

Zdroj: Pixabay

Ruská centrální banka znovu snížila úrokové sazby. Po dvou letech nafouknutého růstu postaveného na válce přichází tvrdá realita – spotřeba klesá, průmysl stagnuje a ropa už Moskvu nespasí. Oslabující poptávka a obavy z recese nutí ruské technokraty brzdit, i když kremelská mašinérie stále tlačí na plné obrátky.

Růst zpomalil, poptávka ochladla

Po červnovém snížení úrokových sazeb z 21 % na 20 % přišel další zásah. Klíčová sazba nově činí 18 %, Banka Ruska tak reaguje na klesající inflaci a útlum v domácí poptávce. Centrální banka přiznává, že „inflační tlaky klesají rychleji, než se čekalo“. Za běžných okolností by to byl pozitivní signál – ne však v ekonomice, kde poptávku drží jen výplaty dělníků zbrojního průmyslu.

Ekonomika naráží na limity válečného modelu

Dvouletý růst kolem 4 % byl postaven na výdajích za zbraně, stavebnictví a dotacích. Jenže v roce 2025 přichází první čtvrtletní pokles od začátku války – a to o 0,6 %. Výkon se propadl hlavně v těžbě, maloobchodu a nemovitostech. Napjatý trh práce navíc dusí další expanzi: nezaměstnanost je na historickém minimu a podniky nemají kde brát lidi. Index PMI v květnu sotva držel nad hladinou růstu.

Zbrojní kontrakty drží produkci, ale zároveň devastují rozpočet. Jen za prvních pět měsíců roku činil deficit už 3,4 bilionu rublů – skoro celé plánované schodkové maximum. Příjmy z ropy klesly o 14 %, zatímco celkové výdaje vzrostly meziročně o 21 %. Ruský rozpočet tak čelí kombinaci tří problémů: slabší příjmy, vyšší výdaje a nemožnost sáhnout po rezervách.

Likvidní část fondu národního bohatství spadla na nejnižší úroveň od roku 2021. Na pokrytí rozpočtu musí Moskva vydávat domácí dluhopisy, které kupují hlavně ruské banky pod tlakem centrální banky.

Inflace zůstává, úvěry mizí

I když Banka Ruska snižuje sazby, dostupnost úvěrů mimo armádu se zhoršuje. Půjčky jdou primárně do zbrojení, zatímco nevojenská ekonomika trpí nedostatkem financování a rostoucími náklady. Inflace zůstává vysoká. Navíc mezi odborníky roste podezření, že oficiální čísla ji podhodnocují. Růst mezd, dotace a omezená nabídka zboží jen zhoršují nerovnováhy.

Reforma? Není na programu

Na Petrohradském fóru se technokraté hádali, ale nic nového nevymysleli. Ministr hospodářství Max Rešetnikov přiznal, že se země řítí do recese. Prezident Putin opakuje výzvy ke strukturální reformě, ale místo ní přichází další znárodnění a přerozdělování zakázek loajalistům. Investice chybí. Vnější kapitál je pryč. Ani domácí firmy nestojí o konkurenci.

Budoucnost? V rukou ropy a geopolitiky

Ruský model války na dluh narazil. Ceny ropy klesají a pokud se na Blízkém východě nevyhrotí situace, zůstanou nízko. V květnu klesla cena ruské ropy pod 52 dolarů za barel, hluboko pod rozpočtový plán. Moskva tak stojí před výběrem: přibrzdit ofenzivu nebo změnit kurz. Bez přístupu k západním trhům a bez důvěry investorů se prostor pro udržitelný růst dál zužuje.