Rozpadající se vodárenskou nádrž z 30. let proměnil v moderní domov. Zvenku nenápadná, uvnitř naprosto ohromující

| 2 min

Sdílet

Skoro 100 let starý, betonový monolit sloužil původně jako vodárenská věž. Dnes je z něj luxusní, moderní dům s neodolatelným výhledem.

Rozpadající se vodárenskou nádrž z 30. let proměnil v moderní domov. Zvenku nenápadná, uvnitř naprosto ohromující

Zdroj: Zdroj fotografie: S vědomím Michael Thomas

Všichni víme, jak je to dnes na trhu s nemovitostmi. Raketové ceny domů a bytů jsou výsledkem dnešní krize. Před pěti lety však byla situace úplně jiná a dokonale ji využil instalatérský inženýr Mike Thomas. Rozhodl se koupit starou vodárenskou věž v Essexu, ve Velké Británii, severovýchodně od Londýna a zkusil ji předělat ve svůj vysněný, moderní domov.

Krutá rekonstrukce, sladká odměna

Ne nadarmo se říká, že stavba nového domu je jednodušší, než rekonstrukce staršího. Své o tom ví instalatér Mike, který tento projekt tvořil s malým týmem inženýrů. Jak sám říkal: „tento projekt byl sladký a kyselý“. Skoro stoletá budova už 30 let nesloužila své funkci, proto byl pro inženýry oříšek tento projekt zrealizovat. Na každém kroku se potýkali s různými problémy, ať už s tloušťkou stěny nebo možností dostat se ke schodišti, což bylo podle jeho slov téměř nemožné.

Nicméně tento necelých deset metrů vysoký, betonový monolit dokázal tým inženýrů předělat k nepoznání, hlavně co se vnitřku týče. Budova byla postavena v 30. letech 20. století a Mike ji tehdy v roce 2013 kupoval jako již 30 let opuštěné stavení. Dnes již třílůžkový moderní dům s účelově dostavěným přízemím a tělocvičnou nabízí mimo jiné 360 stupňový výhled na všechny strany. Hlavní, resp. obývací pokoj zdobí obrovské francouzské okno, které vpouští do objektu denní světlo. Při otevření okna je také možno vejít na půlkruhovou terasu s výhledem.

Na kolik Mika rekonstrukce přišla?

Dnešní ceny nemovitostí a dokonce i materiálu na rekonstrukci jsou šíleně předražené, ale instalatér Mike tento objekt kupoval v roce 2013, kde byly ceny ještě malinko jiné. Opuštěnou budovu tehdy pořídil za necelých 200.000 liber, což je v přepočtu asi 5,5 milionů korun. Další náklady za rekonstrukce vyšly Mika na dalších 250.000 liber, tedy dalších 7 milionů korun. Celková cena za náklady činila téměř 13 milionů korun, což bylo pár let zpět docela dost peněz.

Instalatér Mike Thomas bral tento projekt jako určitou výzvu. Vždy chtěl podobnou rekonstrukci udělat. Největší problém viděl v tom, že pokaždé, když se někam s týmem posunuli, čekala je další, mnohem těžší překážka, kterou ovšem brali pořád jako výzvu, kterou musí splnit. Jak sám popsal: „Bylo ale příjemné čelit výzvám, protože všichni, kdo se na projektu podíleli, byli inženýři. Bylo to na perfektním místě a moji rodiče a prarodiče odsud pocházejí a my jsme se do projektu zamilovali.“ Projekt byl nakonec oceněn dvěma prestižními cenami za design.