O současné situaci, příznacích i možnostech léčby, také o tom, na co si dát pozor, jsme si povídali s Mgr. Pavlou Horákovou, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Foto: Shutterstock
Jaké jsou aktuální příznaky covidu? Jde je nějak rozeznat od běžného nachlazení?
Aktuální příznaky onemocnění COVID-19 jsou velmi rozmanité a často se překrývají s projevy běžného nachlazení nebo chřipky. Nejčastěji se objevuje zvýšená teplota nebo horečka, suchý kašel, celková únava a malátnost. Typickým příznakem, který je pro COVID poměrně charakteristický, bývá náhlá ztráta chuti nebo čichu, a to i bez ucpaného nosu. Dále se často vyskytuje bolest v krku, rýma, bolesti svalů, kloubů či hlavy, někdy také zimnice a třesavka.
U některých pacientů se mohou objevit i zažívací obtíže, jako je nevolnost, zvracení nebo průjem. V těžších případech dochází ke ztíženému dýchání, dušnosti či bolesti na hrudi, což už vyžaduje lékařskou péči.
Rozlišit COVID-19 od běžného nachlazení podle samotných příznaků je obtížné, protože mnohé z nich jsou velmi podobné. Přesto existují určité rozdíly, které mohou napovědět. U běžného nachlazení bývá častěji přítomna pouze rýma a ucpaný nos, příznaky se obvykle rozvíjejí rychleji a průběh bývá mírnější i kratší, zhruba do týdne.
Naopak u COVID-19 se potíže často rozvíjejí pozvolněji, mohou být intenzivnější a postihují více oblastí, například kromě dýchacích cest i svaly, klouby nebo trávicí systém. Ztráta čichu a chuti bez ucpaného nosu je příznak, který je pro COVID typičtější než pro nachlazení. Také horečka a výrazná únava bývají u COVID-19 častější než u běžného nachlazení. Nelze však spolehlivě potvrdit ani vyloučit COVID-19 pouze podle projevů, protože jejich intenzita i kombinace se liší podle varianty viru, předchozí infekce nebo očkování.
U některých lidí může navíc infekce proběhnout zcela bez příznaků. Proto je při podezření vždy vhodné provést antigenní nebo PCR test. Pokud se u člověka objeví horečka, kašel, únava nebo změna čichu a chuti, měl by zůstat v izolaci, omezit kontakt s ostatními a testovat se. Léčba je symptomatická, tedy zaměřená na úlevu od příznaků, odpočinek a dostatečný příjem tekutin. V případě zhoršení stavu, především při dušnosti nebo bolesti na hrudi, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. U starších osob a chronicky nemocných je důležité dbát na včasné rozpoznání příznaků a zvýšenou opatrnost, protože průběh u nich může být závažnější.
Mgr. Pavla Horáková
Foto: Se souhlasem P. Horákové
Na co si dát při léčbě covidu pozor?
Při léčbě onemocnění COVID-19 je důležité zaměřit se především na úlevu od příznaků, dostatečný odpočinek a prevenci komplikací. Ačkoli většina případů probíhá lehce a nevyžaduje hospitalizaci, existují situace, kdy je nutná zvýšená opatrnost, a to zejména u starších osob, pacientů s chronickými nemocemi (např. srdce, plíce, cukrovka, vysoký tlak) a u osob s oslabenou imunitou. Základem domácí léčby je klidový režim, dostatek tekutin a vyvážená strava. Na horečku a bolesti doporučuji paracetamol (např. Paralen), případně ibuprofen (Ibalgin, Nurofen). Je však třeba vyvarovat se kombinování více přípravků se stejnou účinnou látkou, aby nedošlo k předávkování.
Antibiotika nemají na průběh virové infekce žádný vliv a používají se pouze v případě prokázané bakteriální superinfekce, což musí posoudit lékař. Zvláštní pozornost je nutná u pacientů, kteří užívají více léků, například na tlak, srdce, cukrovku či srážlivost krve. Některé léky proti horečce, bolesti nebo kašli mohou s těmito přípravky interagovat. Lékárník by měl vždy zkontrolovat, zda jsou zvolené volně prodejné léky vhodné pro konkrétního pacienta. Například kombinace ibuprofenu s léky na ředění krve (např. warfarin, apixaban) může zvýšit riziko krvácení. Podobně by pacienti s onemocněním jater měli omezit užívání paracetamolu. Při léčbě suchého kašle se používají léky s účinnými látkami jako dextrometorfan nebo butamirát, u produktivního vlhkého kašle pak mukolytika (např. ambroxol, acetylcystein).
Důležité je tyto přípravky nekombinovat. Léky na tlumení kašle a léky na odkašlávání se nesmí užívat současně. Při bolesti v krku lze použít antiseptické pastilky nebo spreje s lokálním účinkem. Při rýmě pomáhají nosní kapky nebo spreje, ale neměly by se používat déle než 5–7 dní, aby nedošlo k návyku a poškození nosní sliznice. Pacient by měl být opatrný při náhlém zhoršení stavu, především při výskytu dušnosti, tlakové bolesti na hrudi, zmatenosti, modrání rtů nebo prstů. Tyto příznaky mohou signalizovat rozvoj závažnější formy onemocnění a vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Doporučuji také sledovat saturaci kyslíkem pomocí pulzního oxymetru, zejména u rizikových skupin.
Na co si dát při léčbě pozor:
- Dbejte na odpočinek a dostatek tekutin
- Pozor na kombinace léků na horečku, bolest či kašel s vámi užívanými léky - vždy lepší konzultovat správný výběr v lékárně
- Nekombinujte více léků se stejnou účinnou látkou
- Neužívejte současně léky na suchý a vlhký kašel - lze léky na vlhký kašel přes den a na noc léky na tlumení kašle, pokud kašel budí ze spaní.
- Pamatujte si, že dekongescentní nosní spreje se nepoužívají déle než týden
- Při zhoršení stavu jděte k lékaři
Foto: Shutterstock
Kdy jít k lékaři?
K lékaři je vhodné jít vždy, když se příznaky COVID-19 zhoršují, trvají déle než několik dní bez známek zlepšení, nebo pokud patříte do rizikové skupiny, tedy jste starší 60 let, trpíte chronickým onemocněním (např. srdce, plic, cukrovky, ledvin), máte oslabenou imunitu či berete léky ovlivňující imunitní odpověď.
Vyhledání lékařské pomoci je nutné bez odkladu, pokud se objeví dušnost nebo ztížené dýchání (které se zhoršuje i v klidu), bolest nebo tlak na hrudi (který neustupuje), výrazná únava nebo slabost (znemožňující běžné denní činnosti), změny vědomí nebo zmatenost (například špatná orientace v čase, místě), modrání rtů, prstů nebo tváře (což značí nedostatek kyslíku), trvale vysoká horečka (nad 38,5 °C, která nereaguje na běžné léky proti horečce, nebo se po krátkém zlepšení znovu vrací), zhoršení chronického onemocnění (například zhoršené dýchání u astmatiků, zhoršení glykémie u diabetiků nebo otoky u pacientů se srdečním selháním).
U dětí je nutné zvýšené sledování, pokud se objeví potíže s dýcháním, neobvyklá ospalost, nechutenství, vyrážka nebo pokud dítě nepřijímá tekutiny. U kojenců a batolat je vhodné kontaktovat lékaře i při méně výrazných příznacích, protože jejich stav se může zhoršit velmi rychle.
Někdy ani pacienti neví, že jde o covid a chodí s onemocněním do práce, jak to vnímáte?
Je to velmi problematická situace, která má dopad jak na zdraví jednotlivce, tak na zdraví kolegů v práci. V současné době má COVID-19 u většiny lidí mírný nebo středně těžký průběh, a právě proto ho řada pacientů zamění za běžné nachlazení či „lehkou virózu“.
Mnozí se necítí natolik nemocní, aby zůstali doma, a pokračují v práci. Je však důležité si uvědomit, že i při mírném průběhu zůstává člověk infekční a může virus přenášet na ostatní, na kolegy, klienty, nebo členy rodiny, včetně těch z rizikových skupin. Přitom nakažlivost bývá nejvyšší právě v prvních dnech infekce, kdy jsou příznaky ještě minimální nebo zcela chybí. To znamená, že člověk, který má "jen" rýmu, bolest v krku či lehkou únavu, může bez vědomí šířit nákazu dál. Proto doporučuji, pokud se necítíte dobře, máte teplotu, bolest v krku nebo kašel, je vhodné zůstat doma alespoň pár dní a sledovat vývoj stavu.
I když se ukáže, že nejde o covid, zabráníte tak šíření jiných virů, které mohou také způsobit závažné onemocnění u citlivějších osob. Prevencí může být pravidelná hygiena rukou, dostatečné a pravidelné větrání místností, používání respirátorů v době zvýšeného výskytu infekcí či očkování.
Zdroj: Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz
Naše články:
Související články
Žena-in.cz
Kód Enigma|
Náš REGION|
FAJNTIP.cz|
MMAMAG.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
kroniQa|
SportDeník|
ReadZone|
Čas pro bydlení|
Techzpravy.cz|
NESPECHEJ.cz|
Trendy svět|