Připravte střechu na zimu. Díky důkladné kontrole můžete předejít škodám za desetitisíce

| 2 min

Sdílet

Sníh, mráz, led a silný vítr. Zimní období je pro střechu tou nejnáročnější částí roku. Pokud ji na příchod zimy nepřipravíte, může vás to stát nejen peníze, ale i zdraví. Přitom stačí málo – pečlivá kontrola, výměna poškozených tašek a zajištění střešních doplňků.

Střecha

Zdroj: Betonpres

Sníh, mráz, led a silný vítr. Zimní období je pro střechu tou nejnáročnější částí roku. Pokud ji na příchod zimy nepřipravíte, může vás to stát nejen peníze, ale i zdraví. Přitom stačí málo – pečlivá kontrola, výměna poškozených tašek a zajištění střešních doplňků.

Čím méně je střecha připravená na zimu a následné tání, tím vyšší škody mohou vzniknout. „Mnozí lidé si neuvědomují, že v posledních letech Česko stále častěji čelí nárazovým větrům,“ upozorňuje Jakub Ponec, odborník na střechy ze společnosti Betonpres.

Kontrolu střechy je vždy vhodné začít tím, že si ji prostě prohlédneme – zkontrolujeme, zda některé tašky nejsou prasklé či posunuté nebo jestli úplně nechybí. „Poškozené prvky obvykle nebývá problém vyměnit. Investice se pohybuje v řádu stokorun, a může přitom zabránit havárii za desítky tisíc,“ říká Jakub Ponec. S pečlivostí je třeba prohlédnout i okapy, úžlabí, střešní okna nebo vikýře. Právě na těchto místech se totiž často hromadí sníh a voda, což může vést k zatékání nebo poškození krytiny. „Okapy plné listí, větví nebo mechu neplní svou funkci. Voda pak stéká po fasádě a poškozuje zdivo. Přitom to může vyřešit pravidelné čistění,“ dodává odborník.

Nepodceňujte sněhové zábrany

Žijete-li v oblasti s vyšší sněhovou nadílkou, je třeba myslet i na sněhové zábrany. Padající sníh totiž snadno poškodí okapy i střechu samotnou, ale také například poničit auta zaparkovaná před domem nebo ohrozit kolemjdoucí. „Sněhové zábrany, rozražeče nebo sněholamy by měly být minimálně nad vchodem do domu, nad veřejnými komunikacemi a nad ventilačními výstupy,“ doporučuje Jakub Ponec.

Kromě klasických sněhových háků lze využít i robustnější mřížové sněholamy. „Ocelové držáky těchto sněholamů jsou žárově zinkované a chráněné práškovou barvou, což jim zajišťuje dlouhodobou životnost a odolnost. Ideální je jejich použití v kombinaci s klasickými háky,“ doporučuje odborník z Betonpresu. Zejména v horských oblastech je pak oblíbenou variantou dřevěná kulatina, která působí i z estetického hlediska přirozeně.

Vždy je nicméně nutné pečlivě vybrat speciální držáky, na nichž půjde vzpěry sněholamů namontovat. „Díky držákům se zatížení rovnoměrně rozloží po celé délce tašky. Snižuje se tak riziko poškození krytiny,“ doplňuje Jakub Ponec.

Nosnou konstrukci je třeba zkontrolovat

Zvláště u starších střech je důležité ověřit, zda do nosné konstrukce krovu neproniká voda. Vlhkost totiž může způsobit degradaci dřeva nebo vznik plísní a v krajním případě může vést i k narušení statiky střechy. „Když do krovu dlouhodobě zatéká, hrozí jeho oslabení. Těžký mokrý sníh pak může způsobit zřícení celé střechy,“ varuje odborník. Ideální je proto podle něj provádět pravidelné kontroly střechy alespoň dvakrát ročně, nejlépe na jaře a pak před nástupem zimy.

Pravidelná příprava střechy na zimu se vyplatí nejen finančně, ale i z hlediska bezpečnosti celé domácnosti. Díky včasné kontrole a jednoduchým opatřením lze předejít závažným škodám, které by jinak vyžadovaly nákladné opravy.