Přechod na zimní čas přinese víc problémů, než čekáte. Na tuhle drobnost zapomíná většina lidí

| 3 min

Sdílet

Každý podzim se opakuje stejný rituál, který většina lidí bere jako samozřejmost – přesto dokáže narušit rytmus dne i spánku. Noc, kdy se ručičky vracejí o hodinu zpět, přináší delší spánek, ale i drobný zmatek v časech, zvycích a biologických hodinách. Změna, která měla kdysi praktický smysl, dnes vyvolává otázky, zda má v moderní době ještě své opodstatnění. A právě v poslední říjnový víkend se znovu připomene tradice, která rozděluje Čechy na dva tábory – ty, kteří ji vítají, a ty, kteří by ji nejraději zrušili úplně.

Zimní čas klepe na dveře: Pokud přehlédnete tuhle věc, může vám to pěkně zkomplikovat den.

Zdroj: Shutterstock

Změna času patří v Česku k pravidelným podzimním událostem. Letos k ní dojde v noci na neděli 26. října, kdy se ve tři hodiny ráno středoevropského letního času posunou ručičky zpět na dvě hodiny. Opačný přechod, tedy návrat k letnímu času, nastane opět až na jaře, poslední březnovou neděli.

V tu chvíli se hodinky posouvají o hodinu dopředu, aby se den symbolicky prodloužil. Přechod na letní a zimní čas je založen na principu posunu vůči běžnému pásmovému času. V Česku je standardem středoevropský čas, který se během části roku mění na středoevropský letní. Tento systém znamená, že lidé určitou část roku žijí podle času východněji položeného pásma.

Zajímavý článek: Chtěl jsem rodině dopřát zábavu. Když mi u pokladny řekli cenu za vstup, málem mě trefilo

Změna času probíhá od dávných dob

Myšlenka má své kořeny v úsilí využít světlo efektivněji a lépe sladit pracovní dobu s delšími dny v létě. Zavádění letního času je přesně vymezeno zákonem. Každý rok začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou.

Letos tak bude přechod zpět na standardní čas připadat na noc z 25. na 26. října. Znamená to o hodinu delší spánek, ale také posun v denním rytmu, na který si mnozí musejí několik dní zvykat. Ještě před vznikem současného systému používali lidé takzvaný místní čas.

Změna času překvapí i ty, co si myslí, že jsou připraveni. Na tenhle detail se zapomíná každý rok.

Shutterstock

Každé město mělo svůj vlastní rytmus, který se řídil polohou slunce. Pravé poledne nastávalo tehdy, když se slunce ocitlo nejvýš na obloze. S rozvojem železnic a techniky se však ukázalo, že takový způsob nepostačuje. Proto byl přijat pásmový čas, který svět rozdělil do čtyřiadvaceti zón.

Každá z nich se liší o hodinu, a tím vznikl jednotnější systém pro orientaci i mezinárodní spolupráci. Myšlenka letního času se objevila už v 19. století, ale k jejímu praktickému využití došlo až během první světové války. Rakousko-Uhersko, jehož součástí bylo i území dnešní České republiky, ho zavedlo v roce 1916.

Zajímavý článek: Všichni turisté se jezdí dívat na toto místo do Polska. Takovou vesnici nikde jinde neuvidíte, je to evropská rarita

Zóny světa určují jejich čas

Cílem bylo omezit spotřebu energie, zejména elektřiny, která byla tehdy nedostatková. Po skončení války systém zanikl, ale během druhé světové války se opět obnovil. V poválečných letech ho lidé používali naposledy v roce 1949, poté následovala třicetiletá přestávka. Od roku 1979 se letní čas zavádí každoročně bez přerušení.

Zajímavý článek: Češi objevili místo, kde čas neexistuje. Lidé tady cítí zvláštní klid a sílu, která je dokáže během hodiny proměnit

Zastánci střídání času dříve tvrdili, že přináší úsporu elektřiny. Delší světlo během letních dnů mělo omezit potřebu umělého osvětlení večer. Postupem času se ale ukázalo, že skutečné úspory jsou zanedbatelné. Moderní domácnosti spotřebovávají nejvíce energie na jiné činnosti než na svícení, a proto přínos změny času z hlediska energetiky už prakticky neexistuje.

Na konci října se tak opět posune čas. Ručičky se vrátí o hodinu zpět, čímž skončí období letního času a znovu začne platit středoevropský. Tato změna se každoročně dotýká milionů lidí i přesto, že její smysl se dnes často zpochybňuje.