Děti nejsou malí dospělí, jak s oblibou říkají pediatři, a proto se s nimi nemohou porovnávat ani v potřebě spánku. Předškolákům, školákům ani studentům ke správnému vývoji rozhodně nestačí stejná doba, jako zralému člověku.

Foto: Shutterstock
Novorozenec
Až do 3 měsíců věku by měla miminka spát 14 až 17 hodin, které by měly být rozděleny spravedlivě mezi den a noc. Za nezbytné minimum spánku je u nich považována hranice 11 hodin denně. V pořádku však není ani opačný extrém, neměla by pravidelně prospat více než 19 hodin denně. Množství hodin, které prospí, se pak s každým dalším měsícem zkracuje.
Kojenec
Od 4 do 11 měsíců by měla miminka spát mezi 12 až 15 hodinami denně. Za spodní nezbytnou hranici je považováno 10 hodin denně. Nadměrnou spavostí je pak označováno schrupnutí si na více než 18 hodin denně. Ve 4 měsících věku můžeme začít s nastavováním spánkového režimu, kdy se rozlišuje den a noc.
Batole
Od 12 měsíců do dvou let věku potřebují děti ke správnému vývoji 11 až 14 hodin spánku. Naprosté minimum je pak 9 hodin. Na druhou stranu by ale neměly spát více než 16 hodin denně.
Předškolák
Školkové děti od 3 do 5 let by měly prospat časový úsek mezi 10 a 13 hodinami za den. Zcela nezbytný je přitom alespoň osmihodinový spánek. Horní hranicí spánku je 14 hodin denně.
Školák
Od 6 do 13 let stanovili odborníci potřebu spánku v rozmezí 9 až 11 hodinami denně. Rozhodně by to nemělo být méně než 7 hodin, ani více než 12 hodin.
Teenager
Od 14 do 17 let činí ideální délka spánku 8 až 10 hodin denně. Spodní hranicí pro kvalitní spánek je 7 hodin a za nadměrné spaní považují lékaři 11 hodin a více v říši snů.
Mladý dospělý
Mezi 18 a 25 lety věku by měli prospat dobu mezi 7 až 9 hodinami za den. Na pováženou už je spánek kratší ne 6 hodin a delší než 11 hodin.
Co když se děti dostatečně nevyspí?
Nemohou se správně vyvíjet po fyzické ani psychické stránce a jejich mozek nemá dostatek prostoru pro regeneraci.
Ve škole mohou mít problémy se soustředěním a pamětí.
Nevyspalost má negativní vliv i na imunitu, takže mohou být častěji nemocné.
Kratší než doporučená doba spánku přispívá k nadváze a obezitě.
Existuje větší pravděpodobnost, že nevyspalé dítě bude inklinovat k užívání návykových látek.

Foto: Shutterstock
Nedostatek spánku je spojován s vyšším rizikem onemocnění:
- diabetem 2. typu
- mrtvicívysokým krevním tlakem
- srdečně-cévními chorobami.
Nedostatek spánku se odráží i v chování dítěte. Bývá náladové, podrážděné, mrzuté a se sklony k depresím. Ale i naopak – nevyspalost může být zaměňována s poruchami pozornosti (ADHD) a hyperaktivitu. Jak je to možné? Pokud se totiž dětem nezbytného odpočinku nedostává, jsou sice přes den unavené a špatně naladěné, zato večer paradoxně nemohou usnout a v noci se častěji budí.
Aby se šizení spánku na dětech negativně projevilo, nemusí jí o žádný extrém. Podle americké neziskové společnosti The National Sleep Foundation (NSF) k nerovnováze stačí pouhý půlhodinový až hodinový spánkový deficit.
Jak spí české děti?
Nevalně, jak zjistili vědci z olomoucké Univerzity Palackého ve své iniciativě Zdravá generace, kteří zkoumají životní styl českých dětí a teenagerů. „Děti a teenageři spí rok od roku méně. Na doporučenou délku spánku se ve všedních dnech dostane jen polovina z nich. Poprvé za dobu sledování spánkových návyků se ve všední dny délka spánku dostala pod hranici 8 hodin: Když se vstává do školy, věnují české děti spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního národního sběru dat v roce 2018 se doba spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. Když aktuální data srovnáme s ještě dřívější studií z roku 2014, rozdíl je už více než 20minutový. Denně,“ upozorňují.
Proto nenechte své děti ponocovat. A nezapomeňte, že zahnat je do postele nestačí. Je třeba vzít jim i chytré telefony…
Zdroj informací: Zdravá generace, Univerzita Palackého v Olomouci, CDC, The National Sleep Foundation
Související články