Patnáctiminutový postup dokáže umlčet chuť na nezdravé jídlo. Účinek přitom působí až znepokojivě rychle

| 3 min

Sdílet

Snažíte se odolat čokoládovým tyčinkám, brambůrkám u filmu a luxování lednice. Nějakou laskominu na zub hledá občas každý. Od určité míry už je to ale čistá závislost.

Patnáctiminutový postup dokáže umlčet chuť na nezdravé jídlo. Účinek přitom působí až znepokojivě rychle

Zdroj: Peg93 / Creative Commons / CC BY-SA

Obsah článku

Prakticky každého honila někdy „mlsná“. A hlavně po potravinách, které dobře chutnaly, ale zdravé rozhodně nebyly. Ať už se snažíte o správnou dietu, nebo se jen vyhýbáte sladkému a tučnému, touha po něčem dobrém na zub se ukazuje jako nepřekonatelná překážka. Jak byste mohli odmítnout čokoládový dort, který vám nabídnou na narozeninové oslavě? Je vůbec možné vynechat vynikající pizzu plnou sýra a oliv?

Jednoduše se obrňte trpělivostí

Ať už vás honí mlsná po jakékoli potravě, potřebujete prakticky jen jednu věc. Nad pocitem hladu totiž vyhrajete pomocí jednoduchého krátkého odkladu. Jakmile se vám podaří uspokojení této touhy odložit aspoň o 15 minut, jste schopni pochutinu odmítnout naplno. Ať už máte tedy chuť na cokoli, při dostatečně dlouhém čekání tento pocit zmizí. Podle specialisty na relapsy Alana Marlatta z interview pro Psychology Today není bažení nic než vlna emocí.

Připomíná, že naše touha přichází ve vlnách a stoupá až do té míry, že si myslíme, že jí musíme podlehnout. Následně se ovšem drolí na naprosté nic. Pokud tedy ten největší nával dostatečně oddálíme, uvědomíme si, že vytouženou věc vlastně vůbec nepotřebujeme. A onen pocit, že bez daného lákadla nemůžeme být, trvá pouze uvedených 15 minut. Ale proč je právě tato doba onou magickou hranicí, po které nás zdánlivá neodbytnost bažení najednou úplně opustí?

Hraničních 15 minut, po kterých snáze odoláme

Podle výzkumu provedeného profesorem Adrianem Taylorem má 15 minut klíčový význam. Znamená to totiž, že dovedeme naši bezmyšlenkovitou touhu na jídlo potlačit o více jak polovinu, konkrétně o 70 %. Taylor provedl se svým týmem test s obézními lidmi, kteří jedli pravidelně čokoládu a další vysoce kalorické pochutiny. Požádal je zkrátka o to, aby si tyhle svačinky ve dnech výzkumu nedávali a co nejvíc se neodbytné touze snažili odolat.

Cílem bylo vysledovat, jak moc budou po těchto jídlech toužit. Jakmile byli připraveni, rozdělil je Taylor do dvou skupin. Jedna měla strávit 15 minut na běžeckém pásu, druhá zůstala jen tak. Poté obě skupiny prošly sérií zkoušek, aby měly na sladké ještě větší chuť. Místo podlehnutí však ti, kteří předtím 15 minut chodili, dovedli se svým nutkáním mnohem lépe bojovat. Ačkoli samotné odložení bylo důležité, ještě větší význam měl dle Taylora pohyb.

Ti s procházkou měli větší šanci

Ti účastníci výzkumu, kteří si dali jednoduchou procházku na 15 minut, byli pro nepodlehnutí nutkání mnohem lépe vybaveni než neaktivní skupina. Takže kdykoli jste ve stresu a máte nutkání dát si něco dobrého na zub, jednoduše se začněte pohybovat. Ideálně tak, že půjdete někam stranou od ledničky nebo jiného skladiště dobrot. Pokud budete pryč alespoň čtvrt hodiny, bude vaše schopnost odolat sladkému na mnohem lepší úrovni.

Podobný způsob se používá také u nutkavého nakupování. Jakmile jste totiž schopni s čímkoli impulzivním počkat 15 minut, začnete si kritickou aktivitu racionálně rozebírat a najdete i stinné stránky. U nakupování na internetu pak existuje zajímavý fígl – dejte si platební kartu do mrazáku do kelímku s vodou. Než se dostanete k číslům, máte čas si nákup rozmyslet. Problém je to v případě, kdy znáte údaje nazpaměť a jen je naťukáte na klávesnici.