Na golfovém cestování po Česku mě v posledních letech nejvíc baví jedna věc: jezdím tam, kde jsem minimálně deset, ale někdy i patnáct let a více let nebyl. A jsem překvapen, jak se hřiště změnila, jak vyspěla, esteticky povýšila a zkrásněla, a jak se také jejich kvalita prakticky všude zvedla.
V golfovém Českém Krumlově, respektive na hřišti ve Svachově Lhotce, které je od proslulého historického města vzdálené jen 6,5 kilometru, jsem byl poprvé v roce 2006. Tehdy tu otevřeli prvních devět jamek. Druhá devítka následovala v roce 2008, ale tu jsem už nehrál. Jestliže jsem se tedy letos na hřiště vydával znovu, činil rozdíl plných 19 let a devět jamek k tomu. Mé vzpomínky na první hru byly již poněkud mlhavé, takže o to víc jsem byl zvědavý.
Z Prahy to bývalo autem do Českého Krumlova přes dvě a půl hodiny jízdy. Dnes je to rychlejší. Na hřiště jedete až na současný konec dálnice D3 na kilometr 159, pak už zbývá jen kousek po hlavní silnici směrem na Krumlov. Celkem z Prahy 180 kilometrů, ale díky dálnici je druhá část jízdy pohodlná a rychlá.
Správná konfigurace
Hlavní dojem, který si z hřiště odnáším: je to příkladná ukázka toho, jak vytvořit a udržovat solidní regionální hřiště, cílící především na běžné rekreační hráče. Celkový koncept i design hřiště odpovídají tomu, kde se areál nachází, tedy v oblasti, kde je provoz čilý především v letních měsících a kam jezdí lidé za rekreací.
Stačí už jen pohled do skórkarty: hřiště má ze žlutých odpališť při paru 71 pouze 5 041 metrů, což je jedna z nejkratších délek mezi českými osmnáctkami (průměr je 5 740 metrů). Někdo by řekl: Tak krátké? Jenže já jsem zajásal. Konečně hřiště délkově odpovídající výkonnostnímu průměru 90 % golfistů, konečně hřiště, kde se člověk nemusí driverem stále tlačit dopředu, ale může hrát čtyřpary první ranou na přesnost hybridem nebo železem.
„Od začátku jsme hřiště plánovali tak, aby odpovídalo charakteru místa, ekonomické realitě, našim finančním možnostem i herním možnostem běžných hráčů,“ říká majitel hřiště i prezident zdejšího klubu Jan Bürger. „Chtěli jsme, aby si tu hráči hru opravdu užili, aby dosahovali více greenů v regulaci. Jamky nejsou dlouhé a na mnoha z nich je to především o druhé ráně do greenu.“
Této filozofii odpovídá i to, že fairwaye zde sekají o trochu výše, než bývá obvyklé, takže míček leží na husté a syté podložce a je snadnější ho trefit, zvednout do vzduchu. Také rychlost greenů není nadlimitní, zhruba 7-9 stop, takže se tu hráč neupatuje.
Kratší délku jsem kvitoval s povděkem, především první devítka s 2 388 metry je vyloženě vstřícná. Ale i na druhé je dost čtyřparů s délkou plus-mínus 300 metrů. Na výsledku to bylo znát: zatímco běžně hraji okolo 85 ran, tady to bylo 78. Radoval jsem se.
Z čeho může mít hráč stejně velkou radost, je půvab krajiny, zasazení hřiště do prostoru. Na Kleť je vidět z více než poloviny jamek, stále se díváte na zelené svahy této hory, na jejímž vrcholku je vedle jíž zmíněného vysílače (z roku 1977) i jedna z nejstarších českých rozhleden, kamenná z roku 1822. Jamky posazené v nejnižších částech hřiště se zase téměř dotýkají dole tekoucí Vltavy, takže vodácké Ahóóój tu uslyšíte. Fyzicky není hřiště náročné, zdejší profil je mírně se svažující. Celé prostředí dodává hře na rozmanitosti.
Udržet nízké náklady
Jan Bürger sbíral hlavní golfové zkušenosti v USA, dodnes nedá dopustit na to, jak tam golf provozují a umí ho dělat zábavně. „Dost jsem se inspiroval provozy některých amerických veřejných hřišť, dobře jsem proto věděl, jak se to má s náklady. Hřiště jsme stavěli efektivně, druhou devítky díky zkušenostem i s menšími výdaji. A zároveň se stále držíme z hlediska provozu na nízkých nákladech. Říkal jsem si, že hřiště musíme udržet tak, aby ho uživilo jen asi 8-9 tisíc her ročně. A daří se nám tak, že nejsme v provozní ztrátě, investice děláme ze zvláštních zdrojů. To je v dnešním českém golfu v podstatě úspěch.“
Nízké náklady ale neznamenají nízkou kvalitu ploch. Odpaliště, greeny, fairwaye i celé okolí působí pěstěně a solidně, je tu vidět velká práce uplynulých let, resp. dvou desetiletí. Útulně a malebně se jeví tříparové jamky číslo 2 a 18, které se přimykají k budovám Svachova Dvora, v němž je hotel, destilérka, čokoládovna, restaurace a vůbec celý rekreační servis. Na otevřenějších jamkách už stromy hodně povyrostly a esteticky vhodně lemují fairwaye.
Oddechovému charakteru odpovídají i ceny za hru. „Ve všedních dnech se snažíme držet ceníkové fee pod 1 000 korun, o víkendu je to do 1 500, ale v zásadě je možné využívat slev, které činí 20 %, při voucherech a společných hrách i více“ říká Jan Bürger. Ví přitom dobře, že ceny za golf musí odpovídat zájmu a možnostem nejen místních, ale obecně českých hráčů.
Klub má kolem 200 členů, ekonomicky stojí ale provoz areálu do značné míry na fýčkových hráčích. Ti sem jezdí hlavně v letní sezóně. Zhruba dvacet procent hráčů je ze zahraničí, nejsou to ovšem jen ti rakouští, kteří mají svá hřiště kousek za hranicemi. Naopak typickým zahraničním hostem je německy nebo anglicky mluvící hráč ze vzdálenějších míst, který si na Českokrumlovsko, případně na Lipensko zajede na týdenní rekreaci a tu spojí s golfem. Od ubytovacích centrech na lipenské nádrži to je na hřiště cca 35 minut jízdy.
Jihočeské propojení
Kdyby hřiště s tak přírodní atmosférou, tak pohodovým duchem jako je to českokrumlovské, stálo někde ve středních Čechách, o hráče by nouzi nemělo. Ale daní za klidnou jihočeskou přírodu je boj o hráče, o ekonomickou vyváženost.
„V Jižních Čechách je podle mého odhadu jen asi 1 500 až 2 000 hráčů,“ vypočítává Jan Bürger. „Nejsou tu velká města a styl života je spíše venkovský. České Budějovice mají sice 100 000 obyvatel, ale další města – Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Prachatice mají jen mezi 10-30 tisíci. Celkově má Jihočeský kraj přes 640 000 obyvatel, a protože v Česku hraje golf asi 0,5 % obyvatel, je těch 2 000 jihočeských golfistů docela statistická realita. Krásné by samozřejmě bylo, kdyby golf hrálo alespoň 1 % Jihočechů. Znamenalo by to přes 6 000 hráčů, tedy trojnásobek současného počtu. Ale to je spíš sen.“
Ani golfových hřišť v Jihočeském kraji není mnoho, vedle Českého Krumlova jsou tu jen čtyři další osmnáctky: Hluboká, Mnich, Písek a také Čertovo břemeno, to ale díky poloze téměř u Středočeského kraje oslovuje hodně i hráče z Prahy. Je tu i historicky první areál v jihočeském regionu, devítka Bechyně (otevřeno 1996) a první veřejná devítka Nová Bystřice (2000), dnes spojená s Mnichem. Bohužel zaniklo někdejší hřiště na Lipně-Slupečné (2002-2009), v provozu není ani akademie Větřní.
Podle Jana Bürgera existuje jediná cesta, jak golf v jihočeském regionu rozvíjet: tou je vzájemné propojování. „Když někdo pojede za golfem do Jižních Čech, většinou nebude chtít hrát jen na jediném hřišti. Musíme nabízet golfové pasy ve spolupráci s hotely, stejně jako je tomu v případě zimních lyžařských středisek. Nemá význam konkurovat si, cenou a diskontními nabídkami. Je nás golfistů málo. Při společné nabídce, třeba při týdenním jihočeském golf-pasu, můžeme k nám do Jižních Čech pozvat golfisty z okolních regionů a něco dokázat.“
Protože se Bürger věnuje i budování a provozování rekreačních objektů na Lipně, snaží se propojit lipenskou rekreační oblast s jihočeským golfem: „Využít těch mnoho desítek tisíc turistů a rekreantů, kteří každý rok na Lipno zavítají, to bychom určitě potřebovali. Ale zase je to o nabídce: je potřeba poskytovat víc informací přes hotelovou síť. Dnes lidé nejedou na Lipno jen za vodou, ale i za dalšími zážitky a součástí nabídky musí být i golf v Jižních Čechách. Z Lipna dobře vím, že vzájemné propojení je výhodné i pro případné partnery, které je možné oslovit. Budou určitě víc slyšet na komplexní nabídku, nikoli na jednotlivé resorty.“
Měnící se zájmy návštěvníků Jižních Čech či Šumavy jsou ostatně vidět i na tom, kolik lidí v poslední době využívá elektrokol. „Bohužel e-biky berou golfu nemalou část seniorů, kteří chtějí stále sportovat, a namísto aby pokračovali nebo začali s golfem, koupí si elektrokolo a jezdí,“ všímá si Bürger. Důležitou cestou je samozřejmě orientace na mládež, protože pokud se člověk golf v mládí naučí, ve stáří ho to k němu obvykle opět zavede. A to i když bude jezdit na e-biku.
„Dnes už víme, že Jižní Čechy nebudou silnou golfovou destinací - právě kolům byly a budou zaslíbené mnohem více,“ uzavírá Bürger. „Ale určitě bychom mohli zájem o golf posílit. Když si vezmu všechna jihočeská hřiště, jedno po druhém, tak jsou přece krásná, pestrá, rozmanitá, každé je jiné a každé také kvalitní. Tak by byla škoda tenhle balík jako celek nenabízet.“