Ohavné mučení masem, solí a vejci lámalo lidi. Utrpení si nelze představit

Sdílet

Když si lidé čtou o středověkých mučicích nástrojích, obvykle jsou zcela zděšeni. Existovaly ale i jiné způsoby mučení, které na lidech nenechaly viditelné stopy.

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Při vyslovení sousloví „středověké mučení“ se většině lidí vybaví lámání v kole, palečnice, věšení v kleci či natahování na skřipec. To je klasické povědomí o tom, co se člověku ve středověku mohlo stát při provinění proti zákonům. A kolikrát i bez něj. Existují ale i metody, které člověku bez zanechání stop vzaly život či osobnost. Lidi totiž ničilo krom jiného také jídlo, voda nebo například nespavost. Možností je vždycky víc.

Voda jako nástroj utrpení

Kromě nejrůznějšího propichování a řezných postupů existoval ve středověku i „humánnější“ způsob mučení, kdy byla oběti skrze trychtýř nalévána do těla voda. Její nadbytek způsobil bolest v žaludku, vedl k narušení metabolismu rozhozením rovnováhy vody a soli v těle. Projevily se otoky, zvracení, křeče i smrt. Mimochodem tato praktika se na některých místech světa prováděla ještě před několika dekádami.

Mučení pomocí soli

Sypání soli do ran je výborný způsob, jak dodat bolest, v tomto případě ale šlo o záměrné krmení. Ve staré Číně byli takto mučeni „saltshaři“, tedy lidé, kteří do soli přidávali různé nečistoty, aby jí tak přidali na váze. Provinilci byli krmeni velmi slaným jídlem a prakticky vůbec se nemohli napít. Ani moderní Čína ovšem na tento postup nezapomíná. Disidentka Yuan Yuchun byla uvězněna roku 2000 a dostalo se jí stejné „péče“.

Její vězeňský jídelníček byl extrémně slaný a další týden jí sypali škrob s přídavkem soli. Žena vzpomínala, jak její tělo ztuhlo, ztmavlo a z nosu jí odkapával slaný hlen. Měla nakonec štěstí, úřady rozhodly, že hrozí její upadnutí do kómatu, a propustily ji.

Vařené maso a tortura

Čína byla v otázkách mučení velmi vynalézavá a ujalo se i vařené maso. Oběť byla v kleci a krmena pouze libovým vařeným masem a vodou. Po měsíci takového jídelníčku oběť zemřela. Podle badatelů šlo o to, že Číňané jedí hlavně rýži a zeleninu, tedy potraviny rostlinného původu. S masem bez ničeho dalšího si jejich žaludek nedokáže poradit. Byla tak narušena tvorba enzymů. Pro normální trávení je navíc potřeba pohyb, což klec nedovolila.

Slepičí vejce

Další nečekaný mučicí nástroj. Do jícnu mučeného byla vložena široká trubka a do ní natlačeno několik slepičích vajec. Žaludek je kvůli skořápce nedokázal strávit, vejce se tak v neporušeném stavu pohybovala dále střevy. Mučení tak spočívalo v nesnesitelné bolesti, uvnitř těla nelze toto těleso jakkoli narušit či zlomit. Vejce také bránilo uvolnění odpadních látek přirozenou cestou, což vedlo k bolestem, útrapám až smrti.

Tortura absencí spánku

Tuto metodu si velmi oblíbila StB i NKVD. Absence spánku přivádí člověka po čase do naprosté malátnosti a dezorientace, kdy je ochoten přiznat se k čemukoli. Existovaly proto „týdny beze spánku“, kdy se výslechy nezastavily ani na minutu. I ti nejvytrvalejší se pak zhroutili a podepsali všechno, co jim bylo předloženo. Lidské tělo prokazatelně selhává po 72 hodinách bdění. Nervový systém zkolabuje, protože nemá „restart“ v podobě odpočinku.

Člověk postupně ztrácí dovednost orientace v realitě i její chápání a projevuje se ochranná funkce těla. Mimo jiné také tím, že je třeba udělat cokoli – včetně přiznání –, pokud to povede k příchodu spánku.