Virus se šíří především kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovanými potravinami, a proto může rychle zasáhnout celé komunity. Odborníci upozorňují, že k nákaze může dojít i v běžném životě – například po návštěvě restaurace nebo cestování do rizikových oblastí.

Foto: Shutterstock
Jaké jsou první příznaky žloutenky typu A, jak se léčí a jak jí lze účinně předcházet? Na naše otázky odpovídala Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz
Jak poznáme, že máme žloutenku typu A, která je nyní hodně rozšířená?
Žloutenka typu A je infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A (HAV). K nákaze dochází nejčastěji požitím potravy nebo vody kontaminované virem, případně přenosem z člověka na člověka prostřednictvím nedostatečné hygieny. Inkubační doba bývá poměrně dlouhá, přibližně 2 až 6 týdnů, takže první příznaky se často objevují se zpožděním a nemocný o své infekci zprvu nemusí vědět. Prvním projevem bývá celková únava, slabost a nechutenství, často spojené s nevolností, pocitem tlaku v pravém podžebří a zvýšenou teplotou.
Mnozí pacienti popisují, že se cítí „jako při chřipce“, mají bolesti svalů, kloubů a hlavy. Postupně se přidávají zažívací potíže jako jsou nadýmání, zvracení, světlá stolice a tmavá moč. Typickým znakem, který většinu lidí upozorní, že nejde o běžnou virózu, je zežloutnutí očního bělma a kůže (ikterus). Žluté zbarvení vzniká hromaděním bilirubinu v krvi, který játra nedokážou zpracovat. Dalším charakteristickým příznakem může být svědění kůže, které bývá důsledkem ukládání žlučových kyselin v kůži. Někteří lidé mají i mírně zvětšená játra, což může lékař zjistit při pohmatovém vyšetření. U většiny pacientů trvá akutní fáze několik týdnů, ale únava a zhoršená tolerance fyzické námahy mohou přetrvávat i několik měsíců.
Jak je tato nemoc infekční? Jaká opatření platí pro nemocného a jeho okolí, s kým žije nebo pracuje?
Žloutenka typu A je vysoce infekční onemocnění, protože virus hepatitidy A se vylučuje stolicí nakaženého člověka a snadno se přenáší tzv. fekálně-orální cestou, tedy při kontaktu s kontaminovanými rukama, potravinami, vodou nebo předměty. K infekci obvykle dochází, když se virus dostane do úst, například po dotyku kontaminovaných povrchů nebo při konzumaci jídla, které připravil infikovaný člověk, jenž si po toaletě řádně neumyl ruce. Nemocný je nejvíce nakažlivý zhruba dva týdny před propuknutím prvních příznaků, tedy ještě v době, kdy se cítí jen unavený nebo má lehké trávicí potíže, a dále asi týden po objevení žloutenky. Poté se infekčnost postupně snižuje, jak virus mizí z těla. Proto se žloutenka A často šíří v rodinách, dětských kolektivech nebo pracovních prostředích, kde se sdílejí společné toalety, kuchyňky nebo nádobí.
Pro nemocného platí přísná hygienická opatření. Po dobu akutního onemocnění by měl být v izolaci, nejlépe doma, dokud lékař nerozhodne, že už není infekční. Musí mít vlastní ručník, příbor, sklenici a toaletu, pokud je to možné. Po každém použití toalety je nutné důkladné umytí rukou teplou vodou a mýdlem, popř. dezinfekce rukou. Oblečení, ručníky i ložní prádlo nemocného by měly být prané odděleně při vyšší teplotě. Členové domácnosti, kteří s nemocným žijí, se považují za rizikové kontakty. Hygienická stanice jim obvykle doporučí preventivní očkování proti hepatitidě A. V některých případech se u blízkých kontaktů může zvážit i podání tzv. specifického imunoglobulinu pro okamžitou ochranu. V běžném kontaktu, například v práci, záleží na povaze zaměstnání. V potravinářství, gastronomii, školství či zdravotnictví je nutná dočasná pracovní neschopnost a kontrola hygienickou službou. Nemocný by měl dodržovat klidový režim a dietu šetřící játra, vyhýbat se alkoholu a všem lékům, které by mohla játra zatěžovat. K práci nebo do kolektivu by se měl vrátit až po laboratorním potvrzení, že jaterní testy jsou v normě a infekce již odezněla. V domácnosti i na pracovišti je zásadní důsledná hygiena rukou, používání vlastních osobních pomůcek a zvýšená pozornost při manipulaci s potravinami.

Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz
Očkovat se může každý a kdykoliv? I když byl například v kontaktu s nemocným pacientem?
Ano, očkovat proti žloutence typu A se může prakticky každý, a to kdykoliv během roku. Vakcína je bezpečná, dobře snášená a vhodná i pro dospělé, seniory a děti od jednoho roku věku. Očkování se provádí dvěma dávkami. První dávka poskytuje ochranu již po 10 až 14 dnech a vydrží přibližně jeden rok, druhá dávka se aplikuje po 6 až 18 měsících a zajistí dlouhodobou, často celoživotní imunitu. Pokud byl člověk v kontaktu s nemocným s hepatitidou A, očkování má stále velký význam, dokonce se doporučuje co nejdříve, ideálně do 14 dnů od kontaktu. V tomto období může vakcína zabránit propuknutí onemocnění nebo výrazně zmírnit jeho průběh. I když už virus mohl do těla proniknout, imunitní systém po očkování reaguje rychle a často infekci zastaví dříve, než poškodí játra. Pro lidi, kteří byli v úzkém kontaktu s nemocným (členové domácnosti, partneři, kolegové z práce v potravinářství či školství), může lékař nebo hygienická stanice v některých případech doporučit také jednorázovou injekci imunoglobulinu. To je hotová protilátka, která poskytuje okamžitou, i když krátkodobou ochranu. Tento postup se volí hlavně u osob s oslabenou imunitou, u starších lidí nebo u těch, kteří nemohou být očkováni.
Proč je žloutenka typu A nebezpečná?
Žloutenka typu A je nebezpečná především tím, že napadá jaterní buňky a může dočasně narušit jejich funkci. Játra přitom hrají zásadní roli ve zpracování živin, odbourávání toxinů, léků i alkoholu, podílejí se na tvorbě žluči a krevních bílkovin. Když jsou zasažena zánětem, tyto funkce se zpomalí nebo úplně přeruší, což může vést k hromadění škodlivin v těle a celkové otravě organismu. U většiny lidí probíhá hepatitida A sice v lehčí formě a bez trvalých následků, ale i tehdy bývá průběh vyčerpávající. Nemocný má silnou únavu, nechutenství, nevolnost, často hubne a trvá týdny až měsíce, než se játra zcela zotaví. Během této doby jsou oslabená a velmi citlivá na jakékoli zatížení. Dokonce i běžné léky proti bolesti nebo alkohol mohou způsobit další poškození. Ve vážnějších případech, zejména u starších lidí nebo osob s již existujícím onemocněním jater (například poškozením alkoholem, tukovou jaterní chorobou nebo jinou hepatitidou), může dojít k prudkému selhání jater. Tento stav je vzácný, ale život ohrožující a vyžaduje okamžitou hospitalizaci, často i možnost transplantace jater. Nebezpečí spočívá také v tom, že virus hepatitidy A je mimořádně odolný, přežívá dlouho v prostředí, ve vodě, na potravinách či předmětech, a šíří se velmi snadno. Stačí drobná nedbalost v hygieně (například nedokonale umyté ruce po toaletě nebo neumyté ovoce) a infekce se může rozšířit mezi členy rodiny či kolegy v práci.
Zdroj: Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz
Další zajímavé články:
Související články