Umělá inteligence umožňuje kyberzločincům vytvářet personalizované, bezchybné phishingové zprávy, které oklamou i zkušené uživatele.
Roky bylo rozpoznání podvodného e-mailu poměrně jednoduché: zjevné pravopisné chyby, špatná gramatika a obecný tón, který neodpovídal údajnému odesílateli. Umělá inteligence však tato zjevná vodítka odstranila. Kyberzločinci nyní mohou vytvářet bezchybné, personalizované a přesvědčivé zprávy, které oklamou i zkušené uživatele, kteří dříve věděli, jak tyto pokusy o podvod odhalit.
Odborníci z kyberbezpečnostní společnosti Kaspersky varují před touto novou realitou, ve které již nefungují tradiční červené vlajky. Podle serveru Android Headlines znamená sofistikovanost těchto útoků významný zlom v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Personalizace nahrazuje zjevné chyby
Umělá inteligence umožňuje podvodníkům vytvářet obsah specifický pro každou potenciální oběť. Už to nejsou špatně formulované hromadné zprávy, ale sdělení, která o vás znají konkrétní údaje: informace o vašem zaměstnání, osobních zájmech nebo konkrétních okolnostech. Díky této přesnosti je velmi obtížné rozlišit mezi legitimní komunikací a pokusem o phishing.
Útočníci se také spoléhají na technologie deepfake, které umožňují vytvářet úžasně realistické podvrhy zvuku a videa. Stále častějším scénářem je přijetí hovoru s identickým hlasem vašeho nadřízeného, který vás žádá o urgentní pověření, nebo videohovor od člena rodiny, který žádá o okamžitou finanční pomoc. Tyto techniky mohou dokonce obejít dvoufázové ověřovací systémy nebo usnadnit neoprávněný přístup k bankovním účtům.
Údaje tento trend potvrzují: podle společnosti Kaspersky se počet kliknutí na škodlivé odkazy v posledním čtvrtletí zvýšil o více než 3 %. Tento nárůst dokládá účinnost taktik poháněných umělou inteligencí a to, jak se jim daří oklamat uživatele, kteří se takovým útokům tradičně vyhýbají.
Rozdíl oproti předchozím metodám je markantní. Odborníci, jako je Stuart Russell, varovali před nebezpečím AI, včetně šíření deepfakes a dezinformací, které nyní vidíme aplikované právě v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Není divu, že společnost Google považuje umělou inteligenci za existenční nebezpečí vážnější než klimatické změny. Přirozené předsudky a neprůhlednost těchto systémů výrazně zesilují současná rizika digitální bezpečnosti.
Výzkumníci již dříve přirovnali riziko zániku AI ke globálním hrozbám, jako jsou pandemie nebo jaderný konflikt. Ve specifické oblasti kybernetické bezpečnosti mohou modely, jako je ChatGPT, generovat prakticky nezjistitelný malware, jak dokumentuje nedávný výzkum těchto schopností.
Hrozba deepfakes a dezinformací
Kromě phishingových zpráv představují rostoucí hrozbu také deepfakes a dezinformace. Tyto technologie umožňují vytvářet falešný multimediální obsah, který lze využít k manipulaci s veřejným míněním nebo šíření dezinformací. Například deepfake video může ukazovat politika, který říká něco, co nikdy neřekl, což může mít vážné politické a společenské důsledky.

Zdroj: Youtube.com
Deepfakes se používají také při sofistikovanějších phishingových útocích. Představte si, že obdržíte video, ve kterém váš šéf žádá o urgentní bankovní převod. Přestože video vypadá autenticky, může být zcela falešné. Tento typ podvodu je stále častější a je obtížné ho odhalit.
Jak se chránit ve věku umělé inteligence
Jak se vypořádat s touto novou generací hrozeb? Odborníci se shodují, že hlavním ukazatelem rizika již není kvalita textu, ale charakteristická naléhavost těchto zpráv. Jakákoli nevyžádaná komunikace, která naléhá na okamžitou akci, by měla spustit preventivní poplach.
Nejúčinnější strategií je ověřit všechny naléhavé požadavky prostřednictvím alternativních a spolehlivých kontaktních kanálů. Přímý telefonát nebo zpráva prostřednictvím jiné známé platformy mohou potvrdit pravost sdělení dříve, než budou podniknuty jakékoli kompromitující kroky.
V tomto novém scénáři nezávisí nejúčinnější ochrana na identifikaci jazykových chyb, ale na udržování stálé obezřetnosti a pečlivém přemýšlení, než odpovíme na zprávy žádající změnu našich obvyklých digitálních návyků.
Kromě toho je zásadní vzdělávat uživatele o nových taktikách phishingu a nových hrozbách. Společnosti by měly investovat do programů průběžného školení svých zaměstnanců a zajistit, aby znali nejnovější techniky používané kyberzločinci.
A konečně, pokročilé bezpečnostní nástroje, jako jsou e-mailové filtry založené na umělé inteligenci a systémy detekce anomálií, mohou pomoci identifikovat a blokovat hrozby dříve, než se dostanou ke koncovým uživatelům. Tyto technologie jsou nezbytné pro ochranu jednotlivců i organizací ve stále digitálnějším světě.