CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 09:05

Nobelova cena za chemii 2025 míří k tvůrcům „molekulárních hub“

| 2 min

Sdílet

Švédská královská akademie oznámila, že Nobelovu cenu za chemii pro rok 2025 získali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za svůj přínos k vývoji metalo-organických rámců (MOF). Tyto materiály způsobily převrat v oblasti materiálové chemie díky své schopnosti vytvářet specifické vlastnosti, což umožňuje inovativní aplikace v různých oblastech.

Nobelova cena za chemii 2025 míří k tvůrcům „molekulárních hub“

Zdroj: Vedrana Filipović / Unplash

Švédská královská akademie oznámila, že Nobelovu cenu za chemii pro rok 2025 získali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za svůj přínos k vývoji metalo-organických struktur (MOF). Tyto materiály způsobily převrat v oblasti materiálové chemie díky své schopnosti vytvářet specifické vlastnosti, což umožňuje inovativní aplikace v různých oblastech.

Metalo-organické struktury jsou krystalické sítě složené z kovových iontů a organických ligandů, které se skládají do porézních struktur. Tato pórovitost je klíčová, protože umožňuje MOF fungovat jako molekulární houby, které jsou schopny zachycovat a uchovávat plyny, kapaliny a další látky na molekulární úrovni. Jedním z nejvýraznějších úspěchů MOFů je jejich schopnost zachycovat oxid uhličitý (CO2) ze vzduchu, což představuje významný pokrok v boji proti změně klimatu. Snížením koncentrace CO2 v atmosféře lze zmírnit skleníkový efekt, a tím i globální oteplování.

Nobel Prize in Chemistry Awarded to Kitagawa, Robson, and Yaghi

Susumu Kitagawa, Richard Robson, and Omar M. Yaghi received the 2025 Nobel Prize in Chemistry for their work on metal–organic frameworks (MOFs), the Nobel Committee announced. pic.twitter.com/owfadlgQ0L
— NEXTA (@nexta_tv) October 8, 2025

Mohlo by vás zajímat: V Číně jedou servery na mořskou vodu. Proč to u nás pořád nejde?

Kromě zachycování CO2 mají MOFy uplatnění i při čištění vody. Jejich porézní struktury mohou zachycovat znečišťující a toxické látky, jako jsou těžké kovy a těkavé organické sloučeniny, a zlepšovat tak kvalitu pitné vody. Tato schopnost čištění je klíčová ve světě, kde je přístup k čisté vodě stále větším problémem.

Práce Kitagawy, Robsona a Yaghiho nejen otevřela nové hranice v materiálové chemii, ale také položila základy pro vývoj udržitelných technologií, jako je zachycování CO₂ a čištění vody. Jejich výzkum inspiroval vědce po celém světě ke zkoumání nových aplikací MOFů, od skladování energie po chemickou katalýzu a medicínu.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Zejména Omar M. Yaghi je uznáván za svou průkopnickou roli při vytváření prvních MOFů v roce 1995. Jeho inovativní přístup se zasloužil o přeměnu těchto materiálů v praktické nástroje pro řešení některých nejpalčivějších environmentálních problémů současnosti. Susumu Kitagawa a Richard Robson významně přispěli k pochopení a rozvoji strukturních a funkčních vlastností MOFů a rozšířili tak jejich aplikační potenciál.

Nobelova cena za chemii za rok 2025 zkrátka oslavuje nejen pozoruhodný vědecký průlom, ale také závazek k čistší a udržitelnější budoucnosti. MOFy představují jedno z nejslibnějších řešení environmentálních výzev 21. století a uznání Kitagawy, Robsona a Yaghiho podtrhuje význam vědeckých inovací pro ochranu naší planety.

Nobelova cena za chemii 2025 míří k tvůrcům „molekulárních hub“

"Přichází jiný Babiš, bojím se ho," říká nová tvář Pirátů. Její otec likviduje Rusy

Laďka Něrgešová ukázala, jak jí kvůli rakovině mozku pouštějí do hlavy proud

První tři dny jsem nebyl na velké," říká Novotný a mluví i o masturbaci ve vězení

TOP 10 nejmilejších plemen: Který pes je ideální společník pro děti?

"Náš malinkej nádhernej chlapečku..." Arichteva i další slavné ženy promluvily o svých ztrátách