CENTRUM.CZ > Žena-in.cz > 8. 12. 2025, 10:00

Neztrácím jediný moment snahou vypadat mladší, říká Linda Hamilton z Terminátora

| 4 min

Sdílet

Přihlaste se

sbírejteodměny

každý den

Herečka Linda Hamilton, která se nesmazatelně zapsala do filmové historie jako Sarah Connor v kultovním Terminátorovi, se ve svých devětašedesáti letech nachází v období klidu, rovnováhy a radosti. Jak prozradila v rozhovoru pro AARP, její pozdní životní etapa je naplněná zdravím, vděčností a novými profesními výzvami.

Linda Hamilton Terminátor

Zdroj: Bontonfilm

Herečka Linda Hamilton se ve svých devětašedesáti letech nachází v období, které sama popisuje jako klidné, radostné a vyrovnané. „Našla jsem skvělou rovnováhu mezi prací a životem. Podařilo se mi to krásně propojit a všechno teď vnímám jako požehnání,“ říká v novém rozhovoru pro AARP. Ikonická představitelka Sarah Connor se přitom znovu vrací do světa osmdesátých let, tentokrát díky roli vědkyně Dr. Kay ve finální řadě seriálu Stranger Things, která na Netflixu debutovala 26. listopadu.

Hamilton přiznává, že zpráva o obsazení ji zcela zaskočila. „Když mě pozvali, pomyslela jsem si: To je omyl. To přece není svět, do kterého patřím, jen ho miluju sledovat. A pak přišla ta radost!“ Postavu může popsat jen velmi opatrně. Jde o hlavní vědkyni pracující pro armádu, která po vyhlášení karantény v Hawkinsu přebírá kontrolu i nad záhadným Upside Down. „Je tam i náznak, že možná navazuje na práci Dr. Brennera,“ dodává herečka.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

S hollywoodskými herci strávila 4 roky v Praze. Češi nejsou jen řemeslníci. Jsou to umělci, říká kostýmní návrhářka světového formátu

Při pohledu zpět ji stále překvapuje, že je i po čtyřiceti letech od Terminátora součástí velkých projektů. „Je to vlastně nepravděpodobné. A dělám spoustu věcí, které by člověk v mém věku nečekal, třeba nácvik kaskadérských scén. Měla jsem štěstí na role žen, které mě nějakým způsobem zapsaly do hollywoodské historie.“

Stárnutí pro ni není strašákem ani bojem o mládí. Hamilton se netají tím, že odmítá jakékoli úpravy vzhledu. „Neztrácím jediný moment snahou vypadat mladší. Tohle je tvář, kterou jsem si vysloužila. Říká mi toho spoustu, někdy i věci, které slyšet nechci.“ Dodává, že životní lehkost je podle ní klíčem k tomu, jak důstojně zestárnout. „Nehoním se za krásou ani dlouhověkostí. Jsem tady a teď, ale to neznamená, že se nesnažím být zdravá. Jen nejsem rigidní. Rigidita nás zabíjí, ty strnulé myšlenky a neochota pohnout se. Snažím se v životě zůstat co nejvíc přizpůsobivá.“

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Kráska z Pobřežní hlídky k nepoznání: Herečka s andělskou tváří prošla radikální proměnou

Pro udržení kondice má jasnou rutinu, třikrát týdně fyzioterapii v centru, kde se každá návštěva přizpůsobuje tomu, co její tělo zrovna potřebuje. „Byl to pilates, jóga, činky, stroje, cokoliv. Nepřišla jsem tam s tím, že mám den na hrudník nebo záda, ale s otázkou: Co dnes potřebuju uvolnit? Bylo to k nezaplacení.“

Navzdory bolestem zad a následkům letitých akčních rolí si užívá pocit celistvosti, který s věkem přišel. „Plně obývám samu sebe způsobem, jakým jsem to dřív nedokázala. Nesnažím se nikomu zalíbit ani nic dokazovat. Je to spíše spokojenost s tím, co jsem v kariéře dokázala.“ K této spokojenosti patří i role babičky. Její vnuk žije jen několik ulic od ní a Hamilton mluví o propojení, které ji dojímá. „Podívat se mu do očí… je to tak vzácné. Ta vazba je ohromující.“ A přestože v posledních třech letech pracovala nečekaně intenzivně, dva seriály najednou a mezi tím film, podařilo se jí nepřerušit vazby s přáteli a zůstat součástí komunity.

b4581c73512ed-Snimek-obrazovky-2025-12-01-191721.jpg.webp

Domov našla v New Orleans, kde žije jednoduše a bez přebytečných věcí. „Mám jen jednu kreditní kartu. Chci žít tak, abych nemusela nic hledat a nemusela se stresovat věcmi.“ Do města přišla před deseti lety naslepo, jako volání o pomoc po období ztrát a osamělosti. A přestože tehdy neměla ve městě jediného známého, koupila první dům, který našla, a začala znovu.

Smrt její identické sestry, dvojčete před pěti lety ji hluboce zasáhla a přiměla ji splnit si některé dávné touhy, například po čtyřiceti letech znovu skákat s koňmi. „Bylo to absurdní a báječné.“ Hamilton netvrdí, že nemá za sebou žádné chyby. Otevřeně mluví o psychických obtížích, které ji provázely v mládí. „To ale neznamená, že mi není líto některého svého tehdejšího chování. Byla jsem mladá, mimo kontrolu a psychicky nemocná. Ale všechno to nakonec vedlo k tomu, kde jsem dnes, k místu milosti a klidu.“ Kdyby mohla promluvit ke svému mladšímu já, řekla by mu jediné: „Všechno bude mít šťastný konec. Nepřeháněj to.“