Sedavé zaměstnání má podle statistik téměř polovina žen Kdyby se soutěžilo v tom, kdo vydrží déle sedět, většina z nás by měla doma slušnou sbírku medailí a data ČSÚ týkající se sedavých zaměstnání to jen potvrzují. Podle nich má sedavé zaměstnání téměř polovina žen. U mužů je procento nižší, ale stoupá společně s dosaženým stupněm vzdělání. Mezi muži vysokoškoláky tak sezením v práci tráví celý den celých 73 %.
„Nesprávné držení těla, choulení se do židle, noha přes nohu – takové sezení i několik hodin denně vyvolává největší zápřah na bedra a krční páteř, ale i blokádu žeber a bolesti mezi lopatkami. A shrbeným zádům u počítače se postupně přizpůsobuje geometrie celého těla. Špatná pozice hrudníku, krku a hlavy se odráží ve zkrácených svalech, mění se tvar obratlů i kloubů. Po deseti letech člověk zjistí, že už se vědomě narovnat ani neumí. Postavení těla se však stále zhoršuje. Dochází k útisku míšních kořenů i menších nervových vláken. Špatné držení páteře také působí na postupné výhřezy meziobratlových plotének a může být důvodem neurologických potíží, které vedou k bolestem krku, hlavy a dalších částí těla,“ uvádí Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Naučte se správně sedět Jak jedince, který má sedavé zaměstnání, poznáte na první pohled? Má kulatá záda a předsunutou hlavu. Předcházet tomuto neatraktivnímu držení těla se dá tím, že se budete soustředit na to, jak sedíte. Při správném sedu byste se měli dotýkat oběma chodidly podlahy a nohy mít rozkročené na šířku pánve. Na židli je lepší sednout si co nejvíce dozadu, abyste si mohli opřít záda i ramena, hlavu poté již jednoduše dorovnáte do prodloužení krku a trupu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: PŘIZNÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ, KTEŘÍ ODEŠLI Z PRÁCE, SE ŠÍŘÍ SOCIÁLNÍMI SÍTĚMI. ODBORNÍCI PŘED TÍMTO TRENDEM VARUJÍ
Foto: Pexels Práce na počítači se negativně odráží na držení těla a způsobuje bolesti První bolesti zad z dlouhého sezení u počítače jsou jen varovnými signály, že je třeba zařadit více přestávek.
„Práce s počítačem je původcem problémů většiny našich klientů v produktivním věku, které trápí bolesti zad v oblasti krční a bederní páteře, bolesti hlavy nebo cítí nepříjemné útlaky nervových vláken v „karpálním tunelu“ v zápěstí. Už dávno neplatí, že nemoci pohybového aparátu postihují převážně starší ročníky, mladí lidé od teenagerů po čtyřicátníky jsou mezi nemocnými zastoupeni stejně jako lidé nad padesát let. Sedavé zaměstnání, nejen u počítačů, ale třeba i za volantem si v moderní společnosti vybírá svou daň,“ říká Iva Bílková.
Bolesti ustoupí, když se protáhnete a projdete. Pokud však bolest přetrvává i několik dní, je dobré dlouho neotálet a poradit se s odborníkem. Čím dřív bude problém řešen, tím dřív se podaří jej odstranit vhodnou terapií.
Kladete si otázku, jak často a jak dlouho je vhodné se během práce protahovat nebo hýbat? Zeptali jsme se fyzioterapeutky Markéty Matouškové, která nám dala příklad toho, jak takový běžný den v kanceláři může probíhat: „ Ráno dojdu do práce nebo si sednu k počítači a zaskáču si minutu. Pak je svačinka, takže se protáhnu, stačí dva až tři cviky. V poledne můžu udělat pár dřepů nebo si dojít pěšky pro jídlo, odpoledne je kafíčková svačinka, takže si protáhnu předloktí a zápěstí a těsně než odejdu z práce, tak to zakončím zase skákáním. A večer si můžu lehnout na podlahu a vnímat svoje tělo.”
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: VZDĚLÁNÍ NEBO PRAXE NEJSOU PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE TAK DŮLEŽITÝMI FAKTORY JAKO DŘÍVE
Foto: Pexels Trávíte volný čas pasivně? Zvyšujete tím riziko shrbených zad Nejde pouze o hodiny, které prosedíte v práci. Pokud dorazíte domů a sednete si před televizi, notebook, nebo třeba s mobilem v ruce na gauč, rozhodně tím sami sobě nijak nepomáháte.
Jak trefně poznamenává fyzioterapeutka Iva Bílková: „Jen v sedavém zaměstnání člověk prosedí osm hodin, pak hodina v autě nebo MHD, dále čas u jídla, s dětmi nad domácími úkoly, večer pro změnu na gauči u televize, v divadle, kině nebo při setkání s přáteli. Ve finále lidé takto prosedí i 16 hodin z 24hodinového dne. Zdravotní problémy, které řešíme v ordinaci, jsou u osmi z deseti pacientů důsledkem právě dlouhodobého statického sedu. Při něm trpí především páteř, svaly ochabují a záda se bortí.“
Jaké jednoduché denní návyky tedy může člověk zařadit, aby kompenzoval dlouhé sezení? Řešením je podle fyzioterapeutky Markéty Matouškové stále nesedět. Možností, jak si můžete dopřát pohyb , který se počítá, je nespočet. „Jít na záchod, vstát a zaskákat si, vyjít schody místo výtahu, dát si třeba deset dřepů při čekání na to, než se mi uvaří kafíčko,” vyjmenovává různé varianty a zdůrazňuje, že člověk musí být kreativní. Zároveň dodává, že ať člověk dělá jakýkoliv pohyb, je to pro tělo prima. Důležitá je ovšem pravidelnost.
Nemáte čas cvičit? Pár volných oken si během dne najde každý I když jste zavalení prací a ve volném čase raději odpočíváte a nemáte ani pomyšlení na to, že byste docházeli do fitness centra, vždy se najde způsob, jak se hýbat.
„Stačí rychlá chůze, každodenní procházky. To je pohyb, který rovnoměrně zatěžuje dolní a horní končetiny a svaly v těle, je nám přirozený a z fyzioterapeutického hlediska naprosto ideální. Je ale třeba chodit vzpřímeně, nehrbit se, zasunout bradu, jako by nás někdo vedl a vytahoval jako loutku. Lidem s bolavými klouby nebo diabetikům pak lze doporučit pohyb ve vodě nebo na rotopedu,“ navrhuje Iva Bílková.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: U ZAMĚSTNANCŮ STÁLE VEDOU STRAVENKY, NĚKTEŘÍ ZAMĚSTNAVATELÉ ALE NABÍZEJÍ MNOHEM NEZVYKLEJŠÍ BENEFITY
Foto: Pexels „Nemusíte chodit pravidelně do fitka, ale je dobré hýbat se celý den,” potvrzuje fyzioterapeutka Markéta Matoušková. Podle ní si může člověk snadno zacvičit při čištění zubů, dávat přednost výtahu před schody a vystoupit třeba o zastávku dřív a dojít zbytek cesty do práce nebo domů pěšky. „Kdo chce hledá způsoby, kdo ne, tak důvody,” dodává s úsměvem.
Firmy jdou potřebám svých zaměstnanců naproti V posledních letech se na pracovištích můžeme stále častěji setkávat také s benefity, které podporují wellbeing. Některé firmy kromě příjemného pracovního prostředí nabízejí několikrát do měsíce svým zaměstnancům masáže přímo na pracovišti. Jiné společnosti dokonce mají vyhrazené speciální prostory na cvičení a některé poskytují příspěvky na masáže či fyzioterapii.
„Studie ukazují, že i 15minutová masáž na židli může snížit hladinu hlavního stresového hormonu kortizolu a zvýšit hladinu endorfinů – hormonu štěstí. Méně úzkostí pak znamená méně bolestí hlavy, svalového aparátu a více energie. Pravidelné kancelářské masáže pomáhají zaměstnancům zlepšit držení těla a celkově se v práci cítit dobře. Profitem pro firmy jsou pak odpočatí, motivovaní pracovníci, nižší nemocnost a posílený kolektiv,“ uvádí Iva Bílková. Pozitivně hovoří také o lymfodrenáži, jež napomáhá odstranění otoků a pozitivně působí na žilní systém. Vhodná je například pro jedince, kteří mají sedavé zaměstnání a často je trápí otoky nohou.
Přestože stále více z nás tráví spoustu času sezením, neměli bychom zapomínat na pravidelný pohyb. Neláká vás posilovna ani společné lekce? Stačí být kreativní a každou volnou chvilku vyplnit nějakým cvičením – ať už se jedná o procházku, chůzi do schodů nebo třeba dřepování při čekání na to, až se vám uvaří voda na čaj.
Zdroje: Tiskové materiály, ČSÚ, vyjádření Markéty Matouškové