Marťanský rover Perseverance odhalil minerály vivianit a greigit, které jsou na Zemi často spojovány s biologickými procesy.
Na definitivní odpověď si však budeme muset počkat ještě několik let. Potvrzení toho, zda se na Marsu kdysi vyskytoval život, je záhadou uzamčenou v hornině, která dnes odpočívá v kráteru Jezero, miliony kilometrů od Země, a čeká na budoucí složitou misi, která ji přinese zpět. Než tato chvíle nastane, zůstává mezinárodní vědecká komunita v napětí, protože nejnovější údaje z rudé planety poskytují dosud nejpřesvědčivější důkazy. Tento plán návratu vzorků je pouze součástí dlouhodobé strategie vesmírné agentury, protože na Marsu se chystá mise, která by mohla vše změnit a jejímž konečným cílem je dopravit na rudou planetu člověka.
Hlavním hrdinou tohoto příběhu je vlastně vozítko NASA Perseverance, které od roku 2021 metodicky pročesává povrch místa, které kdysi bývalo dávnou říční deltou. Výběr této enklávy nebyl náhodný: vědci si kráter Jezero vybrali právě kvůli jeho vysokému potenciálu pro uchování chemických stop, které v jeho sedimentech mohla před miliardami let zanechat otisknutá hypotetická mikrobiální činnost.
V tomto ohledu se pozornost soustředila na vzorek nazvaný „Safírový kaňon“, získaný ze skalního útvaru „Jasný anděl“. Jeho povrch je posetý podivnými „leopardími skvrnami“, které odhalily vysokou koncentraci vivianitu a greigitu, dvou minerálů železa, které jsou na naší planetě obvykle spojovány s biologickými procesy, což je zjištění, které vyvolalo očekávání.
Koktejl prvků, který posiluje biologickou hypotézu
Chemické složení analyzované horniny navíc podezření jen podporuje. Přístroje sondy Perseverance zjistily pozoruhodnou přítomnost organického uhlíku, síry a fosforu, což je kombinace prvků, která by podle odborníků mohla být ideálním zdrojem energie pro rozvoj mikrobiálních forem života. Vznik těchto minerálů na Zemi je téměř vždy spojován s působením mikroorganismů. Taková zjištění mají zásadní význam pro astrobiologii, obor, v němž se pozorně sledují i zprávy ze sondy NASA, která by mohla navázat kontakt s mimozemskou civilizací na své cestě mimo sluneční soustavu.
Analýza sedimentárních hornin naznačuje, že jsou mladší, než se dosud předpokládalo, což by mohlo znamenat, že podmínky pro obyvatelnost Marsu se udržovaly po delší dobu, než se dosud předpokládalo.
Vědci z mise však trvají na maximální opatrnosti. Ačkoli nebiologická vysvětlení přítomnosti těchto minerálů považují za méně pravděpodobná, nelze je v této fázi zcela vyloučit. Vzorek ze Safírového kaňonu je pouze jedním z 27 vzorků, které rover nasbíral a které čekají na svou cestu na Zemi, jediné místo, kde mohou být analyzovány s potřebnou razancí, aby se jednou provždy vyřešila velká marťanská otázka.
Mise Mars Sample Return: Mezinárodní úsilí
Návrat těchto vzorků na Zemi je součástí ambiciózní mise Mars Sample Return, na níž spolupracují NASA a Evropská kosmická agentura (ESA). Cílem tohoto společného úsilí je dopravit vzorky zpět na Zemi k podrobné analýze, která není možná pomocí přístrojů na palubě roveru. Očekává se, že tato mise bude zahájena v roce 2030, což bude znamenat milník ve výzkumu vesmíru a potenciálně potvrdí existenci života na Marsu v minulosti.

Zdroj: Youtube.com
Význam této mise spočívá ve schopnosti pozemních laboratoří provádět složitější a přesnější analýzy, než jaké lze provádět na Marsu. To zahrnuje využití pokročilých technik hmotnostní spektrometrie a elektronové mikroskopie, které by mohly poskytnout zásadní informace o geologické a potenciálně i biologické historii rudé planety.