Mučení bambusem patří k nejtemnějším kapitolám lidstva. Pravda o této metodě děsí dodnes a mrazí i ty nejotrlejší

| 3 min

Sdílet

Bambus míváme spojený s pandami nebo okrasnou dřevinou v květináči. Tato rostlina se ale stala nástrojem jedné z nejkrutějších forem mučení, jakou kdy lidstvo vynalezlo.

Mučení bambusem patří k nejtemnějším kapitolám lidstva. Pravda o této metodě děsí dodnes a mrazí i ty nejotrlejší

Zdroj: Zdroj fotografie: Public Domain

Bambus je relativně pevný materiál, je velmi lehký a – což je hlavní – roste velmi rychle. Dokonce tak rychle, že je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejrychleji rostoucí rostlina světa. Za jeden den může totiž vyrůst skoro o jeden metr. Krom toho má, jako většina rostlin, velkou sílu. Jeho stonek dokáže proniknout asfaltem a zvládne prorůst i betonem. Nejspíš už vám svitlo, že stačí beton vyměnit za lidské tělo.

Použití na válečných zajatcích

Podle několika pramenů byla tato děsivá technika velmi využívána Japonci během 2. světové války na válečných zajatcích. A američtí vojáci, kteří tento postup přežili, ho zjevně v budoucnu sami využili. Ačkoli tato teorie nebyla dosud potvrzena, existuje vysoká šance, že k tomu skutečně docházelo. Jak tedy mučení bambusem reálně probíhalo? Jednoduše svázaného vojáka nad bambusem horizontálně zajistili a natočili ho tváří vzhůru. Pak stačilo počkat, než si bambus najde svoji cestu skrz nešťastníkovo tělo.

Smrt byla prakticky nevyhnutelná a velmi pomalá, tudíž o to bolestivější. Bylo to jako padat pomalu na postel plnou hřebů. Ale opravdu k tomu docházelo, nebo je to jen velmi populární mýtus? Jedním z populárních způsobů, jak něco ověřit, je televizní pořad Bořiči mýtu (Mythbusters). Pánové Jamie a Adam se tedy pustili i do pokusů s bambusem. Z balistické želatiny vyrobili torzo člověka, tento materiál vyžaduje k průniku stejnou sílu jako tělo.

Testování s figurínou

Následně tohoto figuranta nechali připevněného nad bambusem ve skleníku. Tento pokus však překazily přírodní okolnosti. Horko uvnitř skleníku totiž gel rozpustilo, což otrávilo i bambus. Ten se tedy v růstu zarazil krátce poté, co do gelu poprvé pronikl. Druhý pokus proběhl s modifikovaným tělem a tentokrát na střeše. V tomto případě bambus skutečně prorostl přímo figurínou a dosáhl výšky téměř 3 metrů. Možnost techniky tak byla prokázána.

Krom toho mnozí vojáci jasně dosvědčili nálezy zmrzačených těl spojeneckých vojáků, kteří nejspíš prošli právě tímto mučením. Není jasné, zda šlo o postup získání informací, nebo jen odstrašující příklad pro ostatní při nedodržování vojenské disciplíny. Jedná se však o naprosto příšerný způsob, jak zemřít. A to i poté, co člověk spatřil všechny hrůzy, které s sebou válka přináší. Koho by napadlo, že lze krásnou rostlinu použít takto šíleným způsobem?

Uvedení růstu na pravou míru

Ačkoli je bambus opravdu rekordmanem v růstových ohledech, je třeba uvést něco na pravou míru i zde. Bleskový růst totiž trvá jen zlomek jeho vegetačního období a činí asi 5–6 týdnů. Pak dojde k výraznému zpomalení. Na celém světě existuje více jak 1 000 druhů bambusů a ty nejvyšší dosahují až 50 metrů. Valné většině z nich stonky dřevnatí, vzniká tedy pevný a zároveň pružný materiál. Jsou z něj proto nástroje i celé budovy.

Taková stébla mohou mít průměr i 30 centimetrů a využívalo se jich například při stavbě úplně prvních ropovodů. V nějaké formě využívá bambus naprosto běžně až polovina populace planety. Kromě paliva a stavebního materiálu je použit na hudební nástroje, nábytek, zbraně, tkaniny, rohože, papír i léčiva. Jeho výhonky jsou podstatnou a žádanou potravinou, které se kupříkladu jen na Tchaj-wanu za rok zkonzumuje na 70 000 tun.

Mučení bambusem patří k nejtemnějším kapitolám lidstva. Pravda o této metodě děsí dodnes a mrazí i ty nejotrlejší

Šok v sídle Schumacherových. Soud začne rozplétat kauzu znásilnění ošetřovatelky

Narozeniny jsem si představoval jinak, vzkázal Turek. Zmínil svou "multikulti" rodinu

„Manžel mi u porodu nebude nic platný,“ říká herečka Šárka Krausová

"Dědeček by se za ní styděl," zaútočila Obermaierová na Pavlínu Wolfovou

Karel Heřmánek den před sebevraždou sepsal závěť. Rodina si rozdělila 178 milionů