Mozek dokáže bolest zesílit i ztlumit. Hranice jejího vnímání prý leží překvapivě hluboko v hlavě

| 3 min

Sdílet

Bolest je nevyhnutelným projevem jakéhokoli zranění. Cítíte ji, když se říznete, kopnete do palce nebo si něco zlomíte. Projeví se okamžitě a obvykle také trvá velmi dlouho.

Mozek dokáže bolest zesílit i ztlumit. Hranice jejího vnímání prý leží překvapivě hluboko v hlavě

Zdroj: iStock

Obsah článku

Pravdou však je, že je cítit jen tak dlouho, jak sami chcete. Ano, je to opravdu tak – bolest je prakticky jen a pouze ve vaší hlavě. Neříkáme tím, že je bolest pouhá představa. Je velice reálná a jde o základní fyziologii. Bolest ovšem vytváří náš mozek a existuje několik způsobů, jak ho trochu „oblbnout“. Cílem je, aby tyhle nepříjemné pocity zmizely, a to bez použití jakékoli medikace. Je skutečně možné bolest takto „odčarovat“?

Jak se vlastně mozek s bolestí vypořádává?

O svůj pohled se podělil profesor neurověd David Linden z Johns Hopkins University. Bolest, kterou při zranění cítíte, je kontrolována a řízena mozkovými obvody. A jak mozek filtruje veškeré informace z vašich smyslů, soustředí se na některé konkrétní úseky. „Mozek tak může říct: Hele, tohle je zajímavé. Zesilte hlasitost téhle informace o bolesti, která zrovna přichází. Nebo může říct: Ne, tohle ztlumte a nevěnujte vjemu žádnou pozornost.“

Váš mozek zpracovává bolest jak fyzicky, když si všímá jejího místa a intenzity, tak i emočně. A právě tehdy diktuje reakci. Cítíte-li například ostrou bolest v noze, vyhodnotí to mozek jako fyzickou intenzitu. Když pak nahlas řvete, je to právě emoční reakce mozku. Ale co má tedy všechno tohle společného s kontrolou bolesti? Pokud víte, co přesně spouští emoční reakce mozku, můžete kontrolovat, co vlastně budete cítit.

Napěchujte se pozitivitou, ať bolest utišíte

Může to znít opravdu směšně. Hlavně v momentech, kdy cítíte něco naprosto nepředstavitelného. Jenže pozitivní pocity a myšlenky mohou tohle všechno ve skutečnosti „vykrýt“. Když cítíte jen něco neutrálního nebo negativitu (strach a nejistotu), vytváříte tím perfektní místo právě pro bolest. Čím „slabší“ či negativnější vaše mysl je, tím více pocítíte úplně plný efekt čehokoli churavého, co vás zrovna zachvátí. I když se jen praštíte.

Jakmile se však cítíte v bezpečí a pohodlí, pak i když pocítíte bolest, budete vnímat její projevy v menší míře. Jako všechno ostatní je to věc cviku. Ať se budete snažit sebevíc, asi se napoprvé s výrazným efektem nesetkáte. Ale stejně jako se postupně hromadí bolest, mohou se ukládat a koncentrovat i ty pozitivní myšlenky. Potřebujete se jimi ovšem naprosto zaplavit, jak podotýká i Dr. Barbara Fredrickson.

Nechte se od bolesti kompletně vyrušit

Klíčový faktor je, že mozek nevnímá rozdíl mezi skutečností a vaší představou. Obojí na něj má stejný dopad. Jen vaše mozkové filtry určují, do jaké míry samotnou bolest cítíte. Potřebujete tedy najít cestu, jak kontrolovat, na co se mozek bude zrovna soustředit. Badatelé na univerzitě v Bostonu zkoumali mozkové frekvence, které odpovídají na fyzické pocity. Pokusy je ignorovat vytváří nízké frekvence. Ty tlumí nejen určité oblasti těla.

Působí také v oblastech mozku, které ignorují jakákoli vyrušení. Mozek umí začít ignorovat rušivý dotek na jedné ruce, čímž blokuje přímé smyslové informace, konkrétně hmatové. To podle vědců znamená, že ho můžete naučit filtrovat i bolest, nejspíš ale jen chronickou. V první řadě se s vjemy potřebujete důkladně seznámit, aby se mozek „otupil“. Když se píchnete do stejného místa už po dvacáté, nové zranění téměř nevnímáte.