CENTRUM.CZ > Plzeňská Drbna > dnes, 17:01

Moštárna z Plzeňska čeká velmi dobrou úrodu jablek a hrušek, sází staré odrůdy

2 min

Sdílet

Stvolenská moštárna na Plzeňsku očekává velmi dobrou úrodu jablek a hrušek, jejich sklizeň teď začíná. Rodinná farma vysazuje staré odrůdy a motivuje lidi z okolí, aby staré stromy nekáceli a vozili k nim jablka, čímž si něco vydělají. Novinářům to sdělil Jaroslav Hruška z ekologické farmy, která hospodaří 17. rokem na 90 hektarech orné půdy, travních porostů a sadů.

Moštárna z Plzeňska čeká velmi dobrou úrodu jablek a hrušek, sází staré odrůdy

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

„Sklizeň jablek, která je pro nás nejzásadnější, bude letos velmi dobrá," řekl Jaroslav Hruška. Loňský rok byl hodně špatný, ovoce téměř všechno zmrzlo, „Měli jsme velký problém sehnat jablka. Místní zdroje zmizely a museli jsme jezdit k sadařům až 100 kilometrů," řekl. Farma vyprodukuje 50.000 litrů moštu ročně až v deseti druzích. Ovoce vykupuje z širokého okolí. Lidé vozí staré odrůdy, které mají jinou chuť než ty moderní, uvedl Hruška.

Díky "moštomatu", kde si mohou zákazníci koupit nápoj nonstop, prodej stoupá. „Mohou zdarma ochutnat, vyberou si mošt a zaplatí hotovostí nebo kartou. Inspiroval jsem se v Rakousku a Švýcarsku, kde se takto prodávají sýry," řekl Hruška. Ze dvora prodává dvě třetiny moštu. „Stále víc lidí je ochotných si pro jídlo přijet. Novou generaci zajímá, co se s přírodou děje. Kombinujeme to s agroturistikou, máme penzion, místa pro karavany. Chceme lidi vzdělávat. Ukázat jim staré sady, co tam žije, mohou si přehrát hlasy ptáků, vytvořili jsme mokřad," uvedl.

Ovoce kupují také od místních

Sady má na pěti hektarech, na dvou jsou starší sady a zbytek tvoří nově založené. „Letos jsme vysadili 340 starých odrůd. A kupujeme ovoce od místních, protože hlavní myšlenka je ochrana ptáků. Z krajiny ubývají, jelikož nemají kde hnízdit. Staré stromy nikdo nechtěl, každý chce polokmen, zákrsek, tu moderní odrůdu. Ale lidé si neuvědomují, že tím zcela mění charakter krajiny," řekl Hruška.

Farma vyrábí místní produkt, což je podle něj jeho přidaná hodnota. „Nikdy jsme neměli problém se uživit. Velké farmy jsou sice efektivní a vydělají hodně peněz, ale jsou strašně zranitelní," řekl. Hrušku nedávno ocenila Asociace soukromého zemědělství ČR za to, jak dokáže zkombinovat produkci s péčí o krajinu a životní prostředí.

Zemědělství v celé Evropě je podle Hrušky postavené na intenzifikaci výroby. „Ale byznys a krajinotvorbu skloubit lze. Je fajn, že se hospodaří bez chemie, ale zapomínáme na pestrost. Na vysekané louce a krásně zoraném poli nic nežije, je to sterilní krajina," uvedl. Podle něj lidé vnímají potíže s erozí, výrazný úbytek ptáků, mizení zajíců a dalších. „A je pouze na nás, jestli ten trend dokážeme zvrátit," uvedl. Manželé Hruškovi, jimž pomáhají na farmě jejich děti, chodí stále do práce, do běžného zaměstnání, Jaroslav je zdravotník. Díky novým technologiím a moštomatu to lze zvládnout, řekl.