Podpisy na podporu své činnosti se kontroverzní hnutí rozhodlo sbírat také na Mendlově náměstí v Brně. Explicitní výstavy si povšimla také čtenářka Brněnské Drbny a svou bezprostřední zkušenost se rozhodla sdílet s redakcí.
Hnutí Stop Genocidě
Své aktivity provozuje už přes deset let. Jeho cílem je zrušení potratového zákona a omezení tělesné autonomie žen. K šíření svých názorů a sbírání petičních podpisů hnutí zvolilo šokující obrazovou kampaň v podobě bannerů s explicitními fotografiemi. Ty přirovnávají umělé interrupce ke genocidě židů, k vraždám s rasovým podtextem nebo k trestům smrti. Všechny bannery zobrazují mrtvé děti, lidská embrya a části plodů. To se stává předmětem diskuse odpůrců tohoto hnutí, jelikož tyto záběry nemusí být vhodné například pro děti nebo citlivější osoby.
„Myslela jsem, že éra podobných fanatiků již pominula."
„Na Mendlově náměstí jsem v pondělí narazila na odpudivý stánek takzvaného Hnutí proti genocidě s vyvěšenou výstavou explicitních, nevkusných a děsivých fotek mrtvých dětí, nedonošených plodů a dalších ohavností. Sevřelo se mi z toho srdce. Jelikož jsem na podobný stánek v Brně už delší dobu nenarazila a myslela si, že éra těchto fanatiků již pominula, rozhodla jsem se teď jednat," popsala čtenářka.
O povaze petičního stánku zabírajícího asi šestnáct metrů čtverečních se nejprve rozhodla informovat na úřadě městské části Brno-střed. Ve své zákonné podstatě je podobná akce legální a nemusí být předem ohlášena, potvrdilo jí právní oddělení. „Paní právnička mi sdělila, že mohu volat městskou policii a odkazovat se na veřejné pohoršení, po náměstí totiž chodilo spoustu lidí včetně dětí a těhotných žen," vylíčila čtenářka.
„Ani si nechci představovat, kolik malých dětí mělo z těch fotek noční můry."
„Moje kamarádka, která loni přišla o miminko v pátém měsíci, dostala z těch fotek traumatický záchvat. A vím, že nejsem jediná, soudě podle reakcí mého okolí i kolemjdoucích lidí v ono pondělí, kterým ty stánky připadají opravdu za hranou. Ani si nechci představovat, kolik žen prošlo kolem a cítilo sevřené hrdlo při pohledu na ty mrtvé děti. Kolik malých dětí mělo z těch fotek noční můry...," svěřila se žena, kterou situace rozhořčila.
S podnětem se proto vzápětí obrátila na městskou policii. Tam se však s přílišným pochopením podle svých slov nesetkala. „Volala jsem tedy na linku městské policie. Přepojili mě na údajného odborníka, který mi vysvětlil, že už to tam kolegové ráno zkontrolovali. Žádné porušení zákona prý neshledali. Zároveň mi ale řekl, to jsem nevěřila vlastním uším, že je důležité tam podobné fotky mít. Jít na potrat totiž není jen tak a má to nějaké následky," popsala žena svou zkušenost, již označila za zcela neprofesionální přešlap. Naštvaně jsem mu řekla, že on nikdy rodit nebude a netýká se ho to, dodala.
Žádné porušení zákona prý strážníci neshledali. Zároveň mi operátor řekl, to jsem nevěřila vlastním uším, že je důležité tam podobné fotky mít. Jít na potrat totiž není jen tak a má to nějaké následky.
čtenářka Brněnské Drbny
Odezva na sociálních sítích
Svůj zážitek znepokojená žena vylíčila také v dopise adresovaném primátorce Markétě Vaňkové (ODS). „Kdybych měla tenhle týden čas, jdu se tam taky postavit s transparentem jako to udělali v Ostravě. Nedokážu pochopit, že petice za omezení přístupu žen k lékařské péči je vůbec legální a děsí mě tyhle snahy," reagovala na incident z března letošního roku, kdy se studující a rodiče malých dětí rozhodli uspořádat protest v moravskoslezské metropoli.
Věděli jste....?
Aktivisté své petiční výstavy často pořádají před středními nebo vysokými školami, kolejemi a menzami. Zmiňují to na svých webových stránkách. Kromě široké veřejnosti jsou jejich primárním publikem studenti, často i ti nezletilí. Při akcích se členové hnutí snaží navázat kontakt s kolemjdoucími a prezentují jim názory, proč by mělo dojít k zákazu interrupce. Začátkem března kampaň vyvolala kontroverzi v Českých Budějovicích, kdy Jihočeské univerzitě došla trpělivost. Proti petici se protestovalo také v Ostravě.
Pondělní šok se rozhodla zasdílet také ve feministické skupině na Facebooku. K příspěvku se začali vyjadřovat lidé s podobnými zkušenostmi. „Tak já jsem teda taky volala na městskou policii, byli dost zpruzelí a nepříjemní a ježto je to petiční stánek, všechno je v pořádku. Vystavovat fotky mrtvých lidí je legální. Jsem fakt naštvaná, mám tři malý děti a nemůžu s nimi jít v klidu na tramvajovou zastávku, aby to neviděly," popsala jiná Brňanka.
„Já jsem se takhle nedávno zastavila u téhle ohavnosti na Andělu v Praze a ptala jsem se, proč jsou ve stánku dva muži, když se jich tohle téma vůbec netýká. Jeden se očividně hned naštval, řekl jenom, že nemám genderově diskriminovat a šel pryč. Druhej cosi brblal a měl v ruce ukulele," podělila se další komentující.
„Operátor nepochybil, měl pochopení pro to, že snímky mohou být velmi traumatizující."
Redakce se v návaznosti na podnět rozhodla vyzpovídat přímo Městskou policii Brno. „Kolega na operačním středisku mluvil s volající velmi vstřícně, vysvětlil jí, co vše je v naší kompetenci a vlídně jí popsal, kolik kontrol již hlídky na náměstí absolvovaly," popsal mluvčí Jakub Ghanem. Strážníci podle něj petiční stánek jen v tomto týdnu kontrolovali opakovaně, ve čtyřech případech po oznámení a v několika dalších z vlastní iniciativy, aby získali přehled o tom, zda na Mendlově náměstí došlo k nějaké změně.
Ghanem popřel, že by se operátor dění na náměstí osobně komentoval. „V žádném případě neprezentoval své stanovisko ve smyslu, že je důležité, aby byly vystaveny fotky potracených dětí. Z nahrávky plyne, že jen zasazoval do širšího kontextu, z jakého důvodu pravděpodobně osoby u stánku vizuálně velmi nepříjemné snímky vystavují. Osobně je nijak nehodnotil a vyjádřil pochopení pro to, že mohou být velmi traumatizující," sdělil redakci Ghanem.
Z nahrávky plyne, že operátor jen zasazoval do širšího kontextu, z jakého důvodu pravděpodobně osoby u stánku vizuálně velmi nepříjemné snímky vystavují. Osobně je nijak nehodnotil a vyjádřil pochopení pro to, že mohou být velmi traumatizující.
Jakub Ghanem, mluvčí Městské policie Brno
K propagaci názoru lze použít i velmi provokativní metody, rozhodl soud
Mluvčí dále doplnil, že touto konkrétní peticí se v roce 2012 zabýval Nejvyšší správní soud, který ve svém rozsudku odmítl, že by se organizátoři použitím drastických fotek dopustili přestupku, byť je prezentovali dokonce před pražským gymnáziem.
V soudním usnesení se mimo jiné píše: „Účastník řízení odpudivé fotografie použil k demonstraci a k vizuálnímu šokování v rámci své přesvědčovací kampaně, v níž vyjadřoval vyhraněný odpor k umělému ukončení těhotenství. Z jeho pohledu měly uvedené výrazové prostředky upozornit na to, že umělé ukončení těhotenství je svým způsobem násilné usmrcování lidí, stejné jako v řadě jiných hrůzných případů politických či etnických masových vraždění, které jsou společností odsuzovány, zatímco umělé ukončení těhotenství je legální. Jeho přesvědčení, jakkoli s největší pravděpodobností není veřejností v České republice obecně sdíleno, je legitimním názorem, který má právo hlásat a k jehož propagaci tedy může užít i velmi provokativních metod.“ Soud následně zrušil i pokutu vyměřenou Magistrátem hlavního města Prahy.
Petiční právo je velmi důsledně chráněné zákonem a v tomto konkrétním případě již tedy dokonce rozhodoval i soud, konstatoval Ghanem. Zdůraznil, že proto nebylo v kompetenci hlídek, aby proti petiční akci jakkoliv zasáhly, naopak by tím samy závažně porušily zákon. „Nemá to však ani sebemenší spojitost s jejich osobním vnímáním celé záležitosti, jiný postup zákon neumožňuje," doplnil mluvčí.
„Kampaň je hluboce neetická, místo hledání skutečných řešení jen šíří strach a vinu."
Krvavou kampaň v návaznosti na ostravský incident komentovala pro Drbnu Kateřina Trávníček, která se zabývá duševním zdravím matek a problematiku otevírá i na sociálních sítích. „Jako psychoterapeutka ve výcviku pracující s rodiči a ženami v náročných životních situacích považuji za alarmující, že v těsné blízkosti mateřské školy, základní školy a gymnázia stojí petiční stánek, který má za cíl připravit ženy o právo rozhodovat o vlastním těle. Zcela zásadně odmítám taktiku, kdy jsou na billboardech manipulativně spojovány dvě naprosto odlišné věci – domácí násilí, které je samozřejmě zavrženíhodné, a právo na bezpečné ukončení těhotenství," okomentovala v březnu.
„Tato rétorika je nejen nepravdivá, ale i nebezpečná. Ještě horší je využívání brutálních, explicitních obrázků roztrhaných těl plodů, zakrvavených obličejů a slovních spojení jako ,zmasakrováni kyretami' – a to přímo před školkou a dětským hřištěm. Co tohle vzkazuje dětem? A ženám, které si prošly ztrátou těhotenství? Ano, petiční stánek je v demokratické společnosti legální. Ale forma, kterou jeho organizátoři zvolili, je nejen děsivá, ale i hluboce neetická. Místo podpory žen v těžkých situacích a hledání skutečných řešení jen šíří strach a vinu. Ženy mají právo rozhodovat o svém těle. A děti mají právo vyrůstat v prostředí, kde na ně nečíhá šokující a traumatizující propaganda," sdělila Trávníček.
MotoGuru|
ReadZone|
NESPECHEJ.cz|
SportDeník|
Sport - Aktuálně.cz|