Jedna z hlavních obav spojených s rozvojem umělé inteligence se týká dopadu této technologie na stabilitu pracovních míst v mnoha odvětvích. Bohužel již byly postiženy obory, jako jsou překladatelství, zákaznický servis a administrativa, protože umělá inteligence začíná nahrazovat role tisíců lidí. A tak zatímco někteří odborníci tvrdí, že nemáme důvod k obavám, jiní, jako například Mo Gawdat (bývalý obchodní ředitel společnosti Google), poukazují na pravý opak:
„Představa, že umělá inteligence vytvoří nové zaměstnance pro lidi, je nesmyslná.“
Debata o dopadu umělé inteligence na zaměstnanost není nová. Již léta se diskutuje o tom, zda automatizace a umělá inteligence povedou k masivnímu úbytku pracovních míst, nebo naopak vytvoří nové pracovní příležitosti. Podle zprávy McKinsey Global Institute by do roku 2030 mohlo být automatizací nahrazeno 400 až 800 milionů pracovních míst, ale zároveň vzniknou nová pracovní místa, která budou vyžadovat jiné dovednosti.

Zdroj: Youtube.com
Gawdat se stal jedním z nejkritičtějších hlasů v oboru a tvrdí, že práci si udrží jen ti nejlepší ve svém oboru. Domnívá se však, že se tak stane na omezenou dobu, a poukazuje na společnosti, jako jsou Duolingo, Workday a Klarna, jako na zrcadlo toho, co se stane: navzdory slovům těchto společností propustily zaměstnance nebo zastavily nábor, aby se přizpůsobily pracovnímu prostředí, kterému dominují nástroje podporované umělou inteligencí.
Tento jev se netýká pouze několika málo společností. Podle studie Oxfordské univerzity hrozí, že v příštích dvou desetiletích bude ve Spojených státech automatizováno přibližně 47 % pracovních míst. To vyvolalo debatu o potřebě rekvalifikací a politik dalšího vzdělávání, které by připravily pracovní sílu na pracovní místa budoucnosti.
Obvinění manažerů a honba za penězi
Podle Gawdata jsou manažeři a vedoucí pracovníci příliš zaneprázdněni oslavováním zvýšení efektivity, což jim nedovoluje vidět, že jejich pracovní místa budou rovněž nahrazena umělou inteligencí. Bývalý obchodní ředitel společnosti Google jde dokonce ještě dál a domnívá se, že obecná umělá inteligence (AGI) bude lepší než lidé, a proto bude schopna vykonávat vedoucí funkce přesněji než někteří generální ředitelé. Říká, že ze zničení pracovních míst neviní umělou inteligenci, ale spíše kapitalismus a chamtivost firem.
AGI neboli umělá obecná inteligence je pojem, který označuje systémy umělé inteligence, jež mohou vykonávat jakýkoli kognitivní úkol, který může vykonávat člověk. Ačkoli jsme ještě daleko od dosažení AGI, její potenciál pro transformaci ekonomiky a společnosti je obrovský. Podle zprávy společnosti PwC by umělá inteligence mohla do roku 2030 přispět globální ekonomice částkou až 15,7 bilionu dolarů, což podtrhuje její potenciální dopad na hospodářský růst.
Podle společnosti Gawdat tyto dva pojmy způsobují, že společnosti chtějí za každou cenu snížit náklady. V přímém důsledku se domnívají, že skutečný problém spočívá v lidském hodnotovém systému, a proto méně souvisí s vývojem samotné technologie.
Gawdat radí, jak správně přistupovat k AI technologiím
Podle některých vedoucích představitelů průmyslu by umělá inteligence mohla předstihnout i ty nejmocnější lidi, a proto se Gawdat domnívá, že světoví lídři a nemorální manažeři by měli být nahrazeni umělou inteligencí, protože je přesvědčen, že je to jediná cesta k prosperitě lidstva.
„Pokud vedoucí představitelé nepřijmou umělou inteligenci, ztratí svůj náskok a budou předstiženi.“
Ideální by však podle něj bylo dosáhnout společné legislativy, která by používání AI regulovala, přičemž upozorňuje, že využívání této technologie zlomyslnými vůdci by mohlo umocnit škody, které mohou způsobit. Není první osobností z oblasti technologií, která se o to zasazuje: Sam Altman (OpenAI) a Sundar Pichai (Google) se shodují na potřebě globální regulace umělé inteligence. Jejich postoj tedy konstatuje jednu skutečnost: odpovědné orgány musí jednat, a to dříve, než bude pozdě.

Zdroj: Youtube.com
Regulace umělé inteligence je téma, které nabývá na významu. Evropská unie například pracuje na zákonu o umělé inteligenci, jehož cílem je vytvořit právní rámec pro vývoj a využívání umělé inteligence v Evropě a řešit otázky, jako je transparentnost, odpovědnost a bezpečnost. Tato legislativa by mohla sloužit jako vzor pro další země, které se snaží vyvážit technologické inovace s ochranou lidských práv a bezpečnosti.