Odpykával si doživotní trest za trojnásobnou vraždu, nakonec však zvolil odchod z tohoto světa doslova vlastníma rukama. Viktor Kalivoda přezdívaný “lesní vrah” si 26. září 2010 podřezal žíly ve valdické věznici. Případ 33letého bývalého policisty zamotal vyšetřovatelům hlavy zdánlivou absencí motivu. Českou veřejnost pak šokovala brutalita jeho činů.
Něco mezi
Forenzní psycholog Karel Netík ho dle webu Serial Killers označil za hybrid. „Jde o hybridní případ. Něco mezi sériovým vrahem a masovým vrahem. Motivačně se blíží spíše hromadnému vrahovi.” I 15 let po smrti pachatele jde o jeden z nejzáhadnějších “kusů” v dějinách novodobé české kriminalistiky.
Inteligence skrývala temnotu
Kalivoda pocházel ze Slaného ze zdánlivě dobře situované rodiny. Jeho matka byla lékařka, otec na sekretariátu NATO v Bruselu. On sám disponoval nadpůrměrným IQ 130 a šla mu hlavně fyzika a matematika. Rozhodně ale nebyl středem kolektivu, jeho spolužáci ho popisovali jako zamlklého a uzavřeného samotáře. Což většinou bývá cesta ke zločinu nebo geniální kariéře v některém oboru.
Ačkoli mu jeho vědomosti vyhrály aspoň částečně televizní soutěž Chcete být milionářem (odnesl si 320 000 Kč), nedokončil ani jednu vysokou školu. Pak nastoupil k policii, kde ani psychotesty neodhalily nic problematického. „Bylo zjevné, že v tomto případě dostal zbraň do ruky člověk, který psychicky v pořádku nebyl,” komentoval pro Dvojku vyšetřovatel Michal Mazánek. Upozornil ale na problém odhalitelnosti něčeho tak nenápadného.
Plán střelby v metru
Cílem Kalivody byla masová střelba v metru, na kterou “trénoval”. Během let 2003 a 2004 nastupoval na lince C opakovaně s pistolí v ruce. Sám později přiznával, že zbraň i vytáhl, ale nedokázal zmáčknout kohoutek. Příčinu sám neznal. Jeho cílem bylo místo s nejdelší tratí, kde se vlak moc nehoupe.
Jeho “hlasem” měla být i nejznámější česká masová vražedkyně Olga Hepnarová. „Cítil jsem, že po mně chce, abych pokračoval v tom, co provedla ona,” osvětloval dle Blesku svou motivaci.
Říjnové vraždy v lese
Měsícem jeho řádění se stal říjen 2005. V lese u Nedvědic zastřelil 13. října starší manžele, Františka a Emílii Ludvíkovy. Pálil do hrudi, pak zblízka do hlavy. Za tři dny udeřil u Malíkovic na Kladensku. Všechno si vybíral zcela náhodně, prostě kdo mu přišel pod ruku, ten to “schytal”.
Zcela klidné zatčení
Mazánkovi se během zatčení před domem v rodném Slaném zcela klidně přiznal. Vypadalo to, jako kdyby dokonce chtěl, aby ho policie dopadla. Vyšetřování ale komplikovala jeho neochota. „Choval se naprosto apaticky. O svých vraždách mluvil jako o běžné věci. Motiv svého jednání nám nikdy nesdělil,” vzpomíná kriminalista. Na místech činu navíc nechával stopy, nesnažil se nic zahlazovat.
Poškozený, nikoli nemocný
Forenzní psycholog konstatoval, že vraždy byly snahou o sebezničení. „U Kalivody nešlo o zabití lidí z nenávisti, ale o snahu sebedestrukce. Měl potřebu skoncovat sám se sebou,” uvádí Blesk. Netrpěl psychickou chorobou, ale poruchou osobnosti. Ještě před vraždami zvažoval sebevraždu, sebepoškozování mu “uvolňovalo napětí”.
Kalivodův případ stále fascinuje odborníky i veřejnost a zůstává varováním před duševní nestabilitou zdánlivě zcela normálních lidí. Tragicky se propojil i s útokem na FF v prosinci 2023, protože Kozák se Kalivodou dle vyšetřovatelů inspiroval a studoval ho.
Zdroje: autor, Blesk, Dvojka, SerialKillers