CENTRUM.CZ > In-lifestyle.cz > dnes, 09:37

„Kvůli dceři jsem skončil v exekuci,“ říká pan Vladimír. Po tom, co udělala, chce dům raději odkázat útulku

| 3 min

Sdílet

Příběh pana Vladimíra nás zaujal, ale měli jsme jisté pochybnosti. Jeho e-mail, který poslal do redakce In-Lifestyle, začíná tím, že se dostal do exekuce díky dceři. Vztah mezi nimi nikdy nebyl dokonalý a několik posledních let vlastně není žádný.

Fotografie muže

Zdroj: Foto: Freepik, muž , ilustrační foto

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Pan Vladimír, který chtěl ponechat ve svém příběhu skutečná jména, nám zaslal i veškerou dokumentaci a zprávy ke svému příběhu. Dnes už exekuci nemá, ale když zjistil, že má obstavený účet, málem ho, dle jeho slov, ranila mrtvice.

Exekuce bez varování

To se takhle po práci stavíte v obchodě udělat nákup na víkend a u pokladny zjistíte, že platba kartou je zamítnuta. Naštěstí jsem měl u sebe hotovost, ale i tak mne u kasy polilo horko. Věděl jsem, že peníze na účtu mám, nechápal jsem, proč nešlo zaplatit. Rozumějte, jsem ročník 1974 a nejsem zrovna technologický typ.

Po telefonátu s poměrně nepříjemnou paní z banky jsem se dozvěděl, že mám na účtu nejspíš exekuci a že více informací zjistím na pobočce. To znamenalo nejdřív v pondělí. Exekuci? Proč a za co? Kromě hypotéky žádné půjčky nemám, pokutu jsem dostal naposledy před pěti lety a hned jsem ji zaplatil, tak za co? Vůbec jsem netušil, že bych někde něco někomu dlužil.

„Upřímnost mojí kamarádky nám zničila přátelství,“ říká paní Daniela. Přiznala lásku k jejímu manželovi

Fotografie platebního terminálu pro elektronickou platbu — Foto: Feepik, platební terminál, ilustrační foto

Exekuce kvůli dceři

Celý víkend do mě bylo prd a v pondělí mi na bance potvrdili, že jsem v exekuci. Po chvilce pátrání se přišlo na to, že kvůli alimentům. Ne, nejsem táta, který si udělal dítě a pak sbohem a šáteček. Platil jsem na dceru poctivě, i když jsem ji od jejích čtrnácti let neviděl. Nechtěla. Její matka ji proti mě štvala, co jsme se rozvedli a nakonec ji zblbla tak, že se holka kousla a odstřihla mě. Nenaléhal jsem. Říkal jsem si, že za mnou třeba jednou přijde, až nebude pod vlivem mámy.

Zhruba před rokem dcera, už plnoletá, požádala jako studující o zvýšení alimentů. Chtěla o dva tisíce víc, soud jí uznal osm stovek navíc. Souhlasil jsem. Chce dál studovat, tak proč ne. Dal bych ji i víc, ale jak jsem už psal, několik let jsem ji ani neviděl. Když soud nařídil posílat o osm stovek víc, udělal jsem tu chybu, že jsem nejspíš zapomněl změnit příkaz na účtu. Blbec no, ale na druhou stranu, napadlo by vás, že se dcera neozve? Má na mě telefon, ví, kde bydlím, nic. Ona pak za půl roku studium přerušila, ale o dlužné alimenty, tedy šest krát osm set, si prostřednictvím exekutora požádala.

A exekutor se činil. Spočítal dlužnou částku, prodlení, napočítal si tam pro sebe odměnu, mezi námi slušné numero, a bloknul mi účet. Vlastně pro pár drobných, když se to tak vezme.

Už zase jsem bez dluhů

Banka celou částku exekutorovi samozřejmě poslala. Následně mi i odblokovali účet. Všechno by tak mohlo skončit, ale nedalo mi to. Zavolal jsem dotyčnému exekutorovi a chtěl jsem vědět, proč jsem nebyl vyrozuměn o tom, že něco dlužím, proč hned exekuce. Dozvěděl jsem se, že mi dopis poslal. Neposlal, nebo alespoň já jsem žádný takový nedostal a pošta u nás na vesnici funguje dobře. Ale čert to vzal.

Volal jsem i dceři. Nevzala to. Tak jsem jí napsal esemesku a ptal jsem se, proč nezavolala, nenapsala, nebo nepřišla, když jsem jí posílal míň, než jsem měl. Odepsala mi, že prý to nebyla její povinnost. Měl jsem si to pohlídat. Hned na to mi řekla: „No, teď už nestuduju, tak tě nic nenutí posílat, ale klidně můžeš. Jo a už mi nevolej a nepiš, čau.“ Chápete to? Posílat můžeš, ale nevolej a nepiš, čau.

Neposílám, nevolám, nepíšu. Přemýšlím ale o tom, že jednou svůj barák a to málo na účtu odkážu spíš psímu útulku, než své vlastní dceři. Když ke mě ještě jezdila, snažil jsem se jí dát všechno. Evidentně to ale nestačilo.

„Kvůli dceři jsem skončil v exekuci,“ říká pan Vladimír. Po tom, co udělala, chce dům raději odkázat útulku

Prezidentův "dárek na rozloučenou"? Babišova vláda vymění důležitého velitele

O kolik je šnek rychlejší než ruský voják na Ukrajině? Pokrovsk nabízí odpověď

Neví, kolik času jí zbývá. Markéta Konvičková odletěla přes půl světa, aby si splnila sen z dětství

Vědci z Ostravské univerzity pomohli odhalit, odkud přišli Maďaři

Pondělní čtení NEJEN pro výhru: těžká zima, tichá únava a vesmírná záhada života