Král Rybář: Legendární strážce svatého grálu, který měl být potrestán za své sexuální hříchy

| 3 min

Sdílet

Legenda o svatém grálu je součástí populárních středověkých artušovských legend. Námět báje však sahá hluboko do starověku. Získání relikvie je podmíněné uzdravením zmrzačeného strážce – úkolu se může zhostit jen vyvolený rytíř.

Král Rybář: Legendární strážce svatého grálu, který měl být potrestán za své sexuální hříchy

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Původ legendy o svatém grálu

Mýtický výraz „grál“ měl kdysi obyčejný význam

Slovo „grál“ nejspíš pochází z latinského „gradale “ ve významu hluboký talíř či miska. V průběhu historie byl zobrazován také jako kalich, pohár, ciborium (liturgická nádoba na uchovávání hostií), nebo dokonce drahokam.

Mohlo by vás zajímat: Jindřich VI. byl prudérní král. Dokonce potřeboval pomoci v milostných hrátkách s Markétou z Anjou

Středověké básně postupně formovaly legendu

První písemná verze známé legendy o hledání grálu jakožto kouzelného předmětu s mocí uzdravovat veškeré neduhy vznikla ve 12. století. Nedokončený román „Příběh grálu“ od francouzského básníka Chrétiena de Troyese vypráví příběh o Perceivalovi, rytíři krále Artuše, hledající grál.

Okolo roku 1200 francouzský básník Robert de Boron ve veršované trilogii „Josef z Arimatie, Merlin a Perceval“ upřesnil křesťanský význam grálu. Grál měl být pohár, ze kterého Ježíš Kristus pil při poslední večeři a Josef z Arimatie do něj měl zachytit krev Krista umírajícího na kříži.

Německý básník Wolfram von Eschenbach ve svém eposu „Parzival“ z počátku 13. století ještě obohatil legendu o hluboký a mystický výraz, neboť svatý grál byl v jeho podání drahým kamenem, který spadl z nebe. Od 13. století se tato relikvie s Kristovou krví stala oblíbeným tématem středověké literatury, což zapříčinilo další rozšíření původní legendy.

Námět sahá až do keltské mytologie

Námět legendy byl pravděpodobně převzatý z keltské mytologie, která často pracuje s motivy jako jsou rohy hojnosti a magické kotle obnovující život.

Část obrazu „Vidění svatého grálu“ (1890) | Zdroj: William Morris / Creative commons, CC-BY-SA

Mýtus krále Rybáře

Boží trest za hříchy z minulosti

V artušovské legendě střeží a udržuje svatý grál král Rybář, poslední z linie bájných britských králů pověřených tímto úkolem. Král Rybář je popisován jako zraněný nebo zmrzačený stařec, který kvůli následkům svého zranění není schopen se udržet v sedle ani vést své muže do bitvy. Zároveň má být také impotentní, takže nemůže zplodit následníka. Sám se ale kouzelným kalichem uzdravit nemůže.

V nejznámější verzi legendy je zraněn kopím ve slabinách jako symbolický akt boží odplaty za sexuální napadení žen, kterých se dopustil na svém dvoře. Jiné legendy ale zmiňují jen ránu ve stehně a neobsahují sexuální podtext. V legendách se také často odráží vladařova neplodnost na královské půdě – ta je popisovaná jako neúrodná pustina, která se obnoví spolu s královým uzdravením.

Neplodného strážce má zachránit ušlechtilý rytíř

Hradem zraněného krále a místem, kde je ukrytý svatý grál, má být podle mnohých legend pevnost Corbenic. Protože je král značně omezen na pohybu, tráví celé dny na řece poblíž svého hradu, kde na malém člunu rybaří a čeká na záchranu v podobě vyvoleného hrdiny. Záchrana na sebe nenechá dlouho čekat. V raných verzích legendy je to samotný rytíř Perceval. Později je Perceval doprovázen Galahadem a Borsem, dalšími z rytířů kulatého stolu, kteří se vydali na dlouhou cestu hledat posvátnou relikvii. Ušlechtilým rytířům se nakonec podaří krále Rybáře vyléčit, výměnou za to si odvážejí svatý grál.

Mohlo by vás zajímat: Nejmystičtější hrad v Polsku: Tajemná sklepení s poklady diktátora, 600 místností a zazděné mrtvoly

Mýtický hrad Corbenic, možný úkryt svatého grálu

Hrad Corbenic, kde má být podle legend ukrytý svatý grál, je nejčastěji ztotožňován se středověkou pevností Castell Dinas Bran, která se tyčí nad městem Llangollen v Denbighshire ve Walesu. Toto místo má však mnohem starší historii, neboť základy hradu stojí na keltském hradišti z doby železné. Hrad byl pojmenován po Branu Požehnaném (známému také jako Požehnaná Vrána), velšském a irském mýtickém obru a králi Británie. Ve starovelšských bájích se stejně jako rytíři kulatého stolu král Bran vydal na dlouhou cestu, aby našel magický kotel hojnosti a znovuzrození. Navíc Bran měl být také zraněn kopím, následkem čehož jeho země hynula, dokud nebyl uzdraven. Vypadá to, že keltský Bran Požehnaný je vlastně Brons, první z králů opatrujících grál v artušovských legendách. A aby toho nebylo málo, Brons má být zetěm svatého Josefa z Arimatie, který grál dovezl ze Svaté země až do Británie.