CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 01:00

Kometa, která měla zářit, se rozpadla dřív, než dorazila k Zemi

| 3 min

Sdílet

Kometa C/2025 K1 (ATLAS) nezvládla průlet kolem Slunce a podle nových snímků se rozpadla na menší části. Vědci mají jedinečnou příležitost studovat její vnitřní složení – a zbytky této komety budou již brzy nejblíže Zemi.

Kometa, která měla zářit, se rozpadla dřív, než dorazila k Zemi

Zdroj: solarseven / Depositphotos

Už to není jen 3I/ATLAS, slavný mezihvězdný objekt má něco, co by se dalo nazvat mladším bratrem. Kometa C/2025 K1 (ATLAS), kterou v květnu objevili astronomové ze systému varování před dopadem asteroidů na zemský povrch (ATLAS, odtud její „příjmení“), prošla 8. října perihelem, tedy nejbližším bodem ke Slunci. Nemá žádný vztah ke slavné mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, kromě toho, že obě byly objeveny stejnou sítí dalekohledů přibližně ve stejnou dobu.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Mohlo by vás zajímat: Nešlo jen o kameny. Apollo XI přivezlo něco, co o 50 let později mění náš pohled na Měsíc

Podle prvních pozorování se zdálo, že kometa K1 přežila svůj průlet kolem Slunce ve vzdálenosti nejméně 50 milionů kilometrů, tedy asi čtyřikrát blíže než kometa 3I/ATLAS. Nová pozorování astronoma Gianlucy Masiho z italského Manciana však ukazují, že gravitační síla při cestě kolem Slunce byla pro kometu příliš velká a způsobila její roztříštění.

„Bylo pozorováno několik částí (subjader nebo oblaků trosek) a také plužina těsně pod hlavním fragmentem,“ uvedl Masi, astronom na astronomické observatoři Campo Catino a zakladatel projektu Virtual Telescope.

Ze zelené na zlatou

Rozpad komety C/2025 K1 byl předznamenán náhlým zvýšením jasnosti v blízkosti perihelia, během něhož kometa změnila zelenkavý odstín charakteristický pro mnoho komet, které procházejí v blízkosti Slunce (díky přítomnosti diatomického uhlíku, který ve slunečním světle září), na zlatavý pruh.

Příčina této proměny je nejasná; někteří vědci spekulují, že změna barvy souvisí s relativním nedostatkem molekul obsahujících uhlík v komě komety (oblaku ledu, plynu a prachu, který obklopuje její těleso).

Ačkoli je kometa stále příliš slabá na to, aby byla pozorovatelná pouhým okem, lze ji pozorovat dobrým dalekohledem nebo astronomickým dalekohledem. Pokud ji chcete spatřit, hledejte ji v souhvězdí Lva, kde podle portálu The Sky Live září s magnitudou 9,9. Úlomky komety projdou nejblíže k Zemi 25. listopadu. Přiblíží se na vzdálenost 60 milionů kilometrů, což je necelá polovina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. V té době bude o tomto objektu známo ještě více.

Komety, které jsou často považovány za „špinavé sněhové koule“, se skládají převážně z ledu, prachu a hornin. Při přibližování ke Slunci dochází vlivem tepla k sublimaci ledu, čímž vzniká dočasná atmosféra zvaná koma a často i ohon, který se může táhnout až miliony kilometrů. Fragmentace komety, jako v případě komety C/2025 K1, může nabídnout jedinečnou příležitost ke studiu jejího vnitřního složení, protože odhalené úlomky mohou uvolnit materiály, které jsou za normálních okolností ukryty pod povrchem.

Last night I photographed a once in a lifetime occurrence — a comet passing by the “Pillars of Creation”
byu/MrJackDog inspace

Fenomén fragmentace není u komet neobvyklý. Známým příkladem je kometa Shoemaker-Levy 9, která se před srážkou s Jupiterem v roce 1994 rozpadla na 21 fragmentů. Tato událost poskytla astronomům nebývalý vhled do dynamiky komet a jejich interakcí s obřími planetami.