Když smrad nevadí a odvaha vítězí. Bizarní jídla z Česka i ze zahraniční dovolené

| 2 min

Sdílet

Nevoní to, nevypadá to lákavě a někdy to vzbuzuje až fyzický odpor. Přesto se některá jídla stala národními poklady, turistickými lákadly i gastronomickými legendami. Od smažených tvarůžků přes vánoční šneky až po sýry plné larev a ryby, které mohou zabít – svět chutí je podivnější, než se zdá.

Když smrad nevadí a odvaha vítězí. Bizarní jídla z Česka i ze zahraniční dovolené

Zdroj: Nguyen Quang Ngoc Tonkin / Shutterstock

Když Česko zavoní tvarůžky

Česká kuchyně je často považována za sytou a poctivou, ale při bližším pohledu skrývá i pořádnou dávku odvahy. Olomoucké tvarůžky jsou toho nejlepším důkazem. Sýr s intenzivní vůní (někdo mluví o zapařených ponožkách) dokáže zaplnit celý byt, ale na talíři má překvapivě jemnou chuť. Smažené, naložené nebo jen tak s chlebem a cibulí – pro jedny pochoutka, pro druhé důvod otevřít všechna okna.

Podobně rozporuplnou pověst mají šneci, kteří se u nás objevovali už v barokní kuchyni a kdysi nechyběli ani na vánočních stolech. Dnes se s nimi setkáme spíš jako s gastronomickou kuriozitou, ale jejich návrat do moderní kuchyně ukazuje, že hranice „normálního“ jídla se neustále posouvají.

Svět zvláštních chutí bez předsudků

Pokud se ale zdá, že české zvláštnosti jsou na hraně a zabíjačka je krutá tradice, stačí se rozhlédnout po světě. Dobrodruzi touží po zážitcích ochutnávají jehněčí oči, kravská kopyta, býčí žlázy, morčata, krysy, fermentované žraloky, ovčí mozky, kůže tuleňů plněné ptáky, smažené housenky, losí čumáky nebo smažené tarantule.

smažené tarantule | Zdroj: Peter Stuckings / Shutterstock

Na Sardinii se například jí sýr Casu Marzu, který zraje tak dlouho, až se v něm objeví larvy. Právě jejich přítomnost dodává sýru extrémní krémovost, ale také pověst jednoho z nejkontroverznějších pokrmů světa. Zatímco místní ho považují za delikatesu, jinde je jeho prodej zakázán.

Když jídlo prověří odvahu

V Asii se setkáme s pokrmy, které testují hranice evropského chápání gastronomie. Vietnamská polévka z čerstvé kachní krve, filipínský balut s téměř vyvinutým embryem kachny nebo legendární japonská ryba fugu, jejíž špatná příprava může být smrtelná, jsou nekonečným příběhem debat, co je ještě lidské a co ne. A co teprve gastronomické svátky psího masa! Přesto mají tato jídla dlouhou tradici a své věrné příznivce.

Smalahove | Zdroj: Jarvin / Creative Commons Attribution 3.0

Proč to lidé jedí

Na první pohled se může zdát, že jde jen o snahu šokovat nebo zkoušet, co člověk vydrží. Ve skutečnosti ale většina těchto pokrmů vznikla z praktických důvodů, z dostupných surovin a snahy nic nevyhodit. To, co dnes působí bizarně, bylo kdysi běžnou součástí jídelníčku a symbolem přežití.

A právě proto mají podobná jídla stále své místo. Připomínají, že chuť je relativní pojem a že to, co jednomu připadá nechutné, je pro druhého chuť dětství, domova nebo hrdosti na vlastní tradici.

Smrad, strach i zvědavost

Bizarní jídla nás fascinují, protože bourají naše představy o tom, co je „normální“. Nutí nás překonávat předsudky, smát se sami sobě a někdy i sebrat odvahu ochutnat něco, co bychom ještě včera považovali za nepřijatelné.

Ať už jde o tvarůžky, šneky, larvy v sýru nebo fermentovaného žraloka, jedno mají společné: dokazují, že gastronomie není jen o chuti, ale i o odvaze, otevřenosti a příbězích, které se skrývají za každým soustem.