Kdyby člověk zemřel vedle svého mazlíčka, pes ani kočka by neváhali. Udělali by to, co si nepřipouštíme

| 3 min

Sdílet

I přesto, že máte se svým psem nebo kočkou skvělý vztah, po vaší smrti by vás pravděpodobně sežrali. Důvodem by ovšem nebyla snaha přežít.

Kdyby člověk zemřel vedle svého mazlíčka, pes ani kočka by neváhali. Udělali by to, co si nepřipouštíme

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

V České republice vlastní psa nebo kočku kolem 50 % všech domácností. Podle dostupných zdrojů se tím tuzemsko zařadilo na samou špici evropského žebříčku v počtu chovaných domácích mazlíčků. Většina z vás, kdo chováte některé domácí zvíře, se s ním musí dříve či později rozloučit. Ovšem někdy se stane, že zvíře přežije svého majitele. Pokud by se to stalo i vám a nečekaně byste zemřeli u sebe doma a váš pes či kočka by byli v bytě s vámi, mohlo by se stát, že by vás začali žrát dříve, než by se po vás začal někdo shánět.

Motivace k mrchožroutství vědce překvapila

Fakt, že by se ze psa či kočky mohli stát během okamžiku mrchožrouti, kteří bez rozpaků pozřou ostatky svého milovaného páníčka, byl ověřen v několika odborných studiích. První případová studie, která byla publikována v roce 2015, se věnuje motivaci domácích mazlíčků ke konzumaci mrtvého těla jejich majitele. Celkem sleduje 63 takových případů a přednáší několik hypotéz o příčině tohoto chování. Jsou jimi neutišitelný hlad, špatná výchova a celkový psychický stav zvířete.

První hypotézu však vědci rychle vyvrátili, když poukázali na to, že ve 24 případech (z celkových 63) neuplynul od smrti majitele ani jeden den, než ho zvíře začalo požírat. Navíc, někteří z těchto psů měli k dispozici i jiný zdroj potravy. Druhou domněnku zase vyvrátilo svědectví přátel a rodiny zesnulých, kteří vyvrátili špatný nebo nefunkční vztah mezi majitelem a domácím mazlíčkem. Jako jedinou se tudíž podařilo potvrdit třetí z hypotéz, která bere v úvahu psychický stav zvířete.

Jelikož většinu páníčků pojí s jejich čtyřnohými přáteli láskyplný vztah, zvířata se v případě jejich náhlého kolapsu snaží svého majitele oživit. A to především pošťuchováním a olizováním. V momentě, kdy člověk nereaguje, mohou být zvířata natolik rozrušená, že ho v záchvatu paniky kousnou. Po kousnutí, kdy z rány začne vytékat krev, převládnou u zvířat pudy a začnou se na mrtvém majiteli krmit. Vědci rovněž zdůrazňují, že větší sklony k tomuto chování mají psi trpící separační úzkostí.

Domestikovaná zvířata žerou prvně jiné části těla

V druhé případové studii z roku 2007 se vědci zaměřili na posloupnost konzumace lidských ostatků. Porovnali při tom vzorce odpozorované u divokých psů a koček a u těch domestikovaných. Divoká zvířata začínala pokaždé jako první žrát tkáně v oblasti hrudníku a břicha, poté se soustředila na končetiny – hlava zůstala v 90 % případů netknutá. Oproti tomu domestikovaní psi a kočky jako první ožrali svému majiteli obličej (především nos a ústa) – v 73 %, poté se přesunuli na oblast krku, paží a břicha.

Domácí mazlíčci rovněž začínají ožírat své majitele v relativně raném stupni rozkladu (v řádu několika dní), zatímco divoká zvířata nepohrdnou ani staršími ostatky. Ve většině případů také dojde k nálezu těla po relativně krátké době, tudíž zvířata nestihnou ze svého páníčka sežrat více. Ovšem byl zaznamenán i případ, kdy 54letou ženu její dva psi sežrali až na několik úlomků kostí úplně celou. Podle závěrů studie domácí mazlíčci rovněž častěji sežerou samotářsky žijící lidi bez rodiny a přátel.