Vážení adresáti, Sledovali jsme úpravy vodních toků prováděné v povodí Odry od roku 1997 a posléze viděli téměř ty samé úpravy znovu po loňské povodni. Až do těchto úprav (prováděných v 1997 až 2024) mívala jejich koryta často poměrně přirozený charakter širokých mělkých řečišť. Kupodivu ani za minulého režimu nebyla tato přírodní podoba příliš narušena. V této souvislosti Vám posíláme pár skeptických otázek. Předem děkujeme za konstruktivní odpovědi z Vaší strany.
Stručný popis tématu: Jde především o nadužívání tvrdých regulací řek v těch místech, kde není žádná infrastruktura, kterou by měly chránit. Takové regulace a jejich vedlejší efekty mohou hrozit rozpočtovým, ekologickým i morálním hazardem. Jistě chápete, že je nutné takovému hazardu předcházet.
Struktura diskuze: Otázky jsou rozšířeny do formy dialogu. Text uváděný zkratkou „ONy“ znamená „OBVYKLÉ NÁMITKy“. Pocházejí z části od vodohospodářů, z části od jejich laických zastánců na diskuzním fóru. Tyto námitky sice níže v textu dokládáme jako nerelevantní, zároveň však ponecháváme odborníkům i laikům prostor k obhájení jejich relevance i přidání dalších námitek. Jde o libovolné zapojení do této formy dialogu. Lze v něm například odkazovat na číslo otázky nebo externality. Srdečně jste zváni k diskusi!
Úvodem o regulacích řek
Tvrdá regulační opatření se snaží zcela zamezit, aby vodní tok při povodni opustil koryto. V místech s domy či infrastrukturou v těsné blízkosti toku je i malý rozliv do okolí nežádoucí a tvrdá regulace výhodná. K tvrdým regulacím patří prohlubování řek, zpevňování břehů (např. osazování kameny) i protipovodňové hráze lemující břeh v těsné blízkosti vodního toku.
Naopak hráze odsazené dál od břehu mají charakter měkké regulace. Dovolují totiž řízený rozliv řeky za povodně. Lze je použít, jestliže v daném úseku jsou důležité stavby až v určité vzdálenosti od břehu. A hlavně v takové konstelaci nemusí být těsně přiléhající hráze vhodným řešením. Takové hráze při obrovské povodni snadněji přetečou vinou jimi vymezeného úzkého profilu pro průtok a voda se pak dostane až do domů a na silnici. Při daleko odsazených hrázích by sice došlo k zatopení louky, zahrady nebo kůlny nacházející se mezi domem a řekou, ale obytná zástavba a silnice by zůstaly netknuty i při mimořádně velké povodni. Forma měkké regulace v tomto případě znamená značnou výhodu oproti tvrdé regulaci. Ta by při velké povodni vůbec nemusela pomoci. Navíc má i jiné nevýhody. Ukažme si je.
Škodlivé vedlejší efekty tvrdých regulací: (externality )
ext1.) Tvrdé regulace zrychlují průtok a tím mohou zhoršit povodňovou vlnu níže po proudu. Povodňová vlna tam může přijít tak rychle, že předběhne scénář evakuace. Proto se jeví plošné nasazování tvrdých opatření jako nevhodné. A naopak. Pokud je na vhodných místech horních toků ponechán přirozený tvar koryta umožňující rozliv řeky do okolí, potom koryto níže po proudu čelí o něco menšímu náporu. Navíc:
ext2.) Úprava koryta na kanál zásadně redukuje samočistící schopnosti vodního toku a omezuje jeho kontakt s okolní krajinou. Tím se vysušuje okolní niva a snižuje schopnost této krajiny vstřebávat vodu jak za normálního stavu tak i při povodni.
ext3.) Čím delší úseky mají tvrdou regulaci, tím tvrdší a nákladnější regulace je nutné vytvářet níže po proudu, vlastně až do mořského ústí.
ext4.) Regulace bývá po velké povodni poničená a to vyžaduje nákladné opravy. Velmi nákladné je rovněž odstranění čerstvého přírodního řečiště, které si povodeň obnovila. Pokud se toto provozuje v lesích, loukách a polích, působí to jako plýtvání.
ext5.) Degradace rekreační funkce řeky: Zmizely široké štěrkové lavice a břehy s příhodným přístupem do vody a možností slunění. Zůstal pohledově nezajímavý hluboký sevřený kanál.
ext6.) Takto zregulovaná řeka vyvolávala v okolí přehnaný pocit bezpečí, kdy hrozí zanedbání prevence i včasné evakuace.
K těmto závažným externalitám ještě odkážeme níže v textu. Následují otázky.
1. Proč tedy chráníte tvrdými regulacemi i pusté oblasti?
ONy: na opatřeních se nesmí šetřit. Na prvním místě přece nejsou úspory eráru nebo příroda, ale ochrana životů a majetku obyvatel. Tedy neexistuje řešení win-win pro všechny.
- Konkrétně tam, kde byla užita nepřiměřeně plošná opatření, tak výsledky této práce vodohospodářů vyvolávají dojem „lose-lose pro všechny“. Jsou negativní pro erár, přírodu, životy občanů i jejich majetek.
ONy: vhodná místa na přirozený rozliv téměř neexistují. Sídel u řek je prý mnoho a rozlitá voda by se prý do nich mohla vrátit i proti proudu.
- Předmětem diskuse jsou především úpravy na horních tocích a jejich dostatečný spád toto riziko omezuje. A například na přítocích horní Opavy jsou dokonce standardem neobydlené úseky. Přesto jsou zde souběžně standardem i tvrdé regulace podél většiny délky vodních toků. Jaký to má zde konkrétně význam? (1.1.)
ONy: Řeka by mohla trvale změnit koryto, a proto je nutné ho zpevňovat.
- Levnější (a k přírodě šetrnější) než úprava bagrem je úprava mapy. Řeky mění koryta přirozeně. Jaký má význam tomu bránit v místech bez infrastruktury? (1.2.)
ONy: Při menší povodni jsou tvrdá regulační opatření spolehlivá.
- Toto platí právě při menší povodni. Avšak: tvrdou regulací se za malé povodně zabrání jen relativně malým škodám. Porovnáváte, zda nejsou tyto menší škody zanedbatelné oproti externalitám plošných tvrdých regulací? (1.3.)
- Navíc například na Opavě a jejích hlavních přítocích bývají malé a střední povodně jen přechodovou fází do obrovské povodně. Svědčí o tom povodňový klid na řece Opavě mezi lety 1997 až 2024. Takže tvrdá regulace udrží řeky v korytě na počátku velké povodňové události. Bohužel dá také proudu řek větší razanci a ten pak bude mít posléze za většího průtoku o to nebezpečnější potenciál.
Malé nebo rychlé povodňové události z bouřek mívají v povodí Opavy spíše jen menší přítoky. K povodí Opavy jsou v protikladu oblasti s karpatským flyšem. Proto v Beskydech může přijít rychlá nebo samostatná menší povodeň snadno na téměř jakémkoliv vodním toku. Podobně se umí chovat i říčka Bělá na Jesenicku. Tam je to způsobené velmi specifickým povodím.
Malé povodně obecně způsobují relativně malé škody a nemohou být důvodem, aby se tvrdá regulace používala plošně, tedy i v pustinách. (Zejména za podmínky, že povodňová externalita tvrdé regulace je vážnější než by byla přirozená povodňová škoda) Takže opakujeme otázku 1.3. v jiné formě: Opravdu před výstavbou porovnáváte externality se zisky z té úspěšné ochrany polí, lesů a luk před zatopením?
ONy: Majitelé všech pozemků si zasluhují ochranu.
- Proč mají tvrdé regulace draze chránit každý ar lesa, luk a polí? (1.4.)
Modernímu zemědělství stačí menší plocha půdy. Nepotřebuje využívat říční nivu. Pokud majitelé těchto pozemků dostanou třeba i velké odškodné za „neochranu“ před povodní, vyjde to levněji než cena tvrdých regulací a externalit. Obyvatelům nejhůře umístěných domů lze dokonce nabídnout násobnou cenu nákladů na pořízení nového bydlení. Ušetří to náklady na lokální ochranu a hlavně taková ochrana může znamenat (v případě velké povodně) jen falešnou naději.
ONy: na některých řekách je osídlení kolem celého toku, a proto nikde nelze umožnit rozliv. Jděte se podívat na Bělou na Jesenicku.
- I na Bělé se vyskytují neobydlené úseky a někde alespoň začínají domy až dál od břehu. V těchto místech by stačilo postavit odsazené hráze až poblíž těchto domů. Voda by se mohla rozlít do šířky, aniž by to v těchto místech způsobilo významné škody.
Proč je tedy Bělá tvrdě zregulovaná podobným způsobem v celé délce? (1.5.)
Navíc přítoky Bělé nejsou tak obydlené. Přesto některé mají tvrdou regulaci i v pustých místech. Například říčka Olešnice.
ONy: Olešnice v dolním úseku tvoří státní hranici, a proto tam musí být zpevněná.
- Pro zafixování polohy čáry na mapě je nutné bagrovat Maginotovu linii?! (1.6.)
ONy: Odborníci (prý) uvádějí, že tvrdá opatření budou fungovat až spolu s přehradou.
- To by znamenalo, že nyní se tato tvrdá opatření nemají vůbec budovat v plošném rozsahu!
Dotyčná přehrada zatím nestojí. Jenže v Jeseníkách a Beskydech se přesto mnoho kilometrů řek i v pustých oblastech přebudovalo v regulované kanály.
Povodeň v září 2024 mnohde tyto umělé regulace zničila a vodní toky se vrátily k širokým mělkým přírodním korytům vhodným pro rozliv. To by v budoucnu rozmělnilo případnou povodňovou vlnu.
Jenže hned po povodních vyrazily vodohospodářské bagry, zrušily přírodní koryta a obnovily kanály. Děje se to i na místech bez infrastruktury!
Proč se po povodni opět nákladně rušila přírodní koryta i v „pustině“? (1.7.)
Přitom na stránkách podniku píšou o přírodě blízkých postupech.
ONy: Vodohospodáři skutečně používají přírodě blízké postupy. Kupříkladu obnovují meandry, které byly v minulosti narovnány.
- Ovšem dosud bylo obnoveno jen zanedbatelné množství meandrů a hlavně nevhodným způsobem. Nové meandry totiž vykazují nešvary tvrdé regulace: velká hloubka a břehy zpevněné kameny. To je spíš takový kanál jeden klikatý.
2. Využíváte ve vhodných úsecích vodních toků „modely obnovy narušené krajiny“?
Tyto modely se už v praxi využívají a pomáhají zadržovat vodu v krajině a obnovovat malý hydrologický cyklus. Tím lokálně zmírňují dopady změny klimatu a umožňují adaptaci. Tvrdé regulace toto spíše narušují a jdou tedy proti adaptaci na klimatickou změnu. Tato adaptace se přitom stává evropskou strategií.
Bylo by možné zanechat budování tvrdých regulací všude, kde je to zbytečné, a ušetřený čas a prostředky dát na skutečné neregulované revitalizace meandrů? (2.1.)
Prozatím plošně převažují málo účinná zato nákladná opatření, jejichž externality jakoby stavěly smysl této činnosti zcela na hlavu. Mimo jiné vedou s nápadnou spolehlivostí (zejména prostřednictvím ext3 a ext4) k ještě větším nadstandardním investicím, takže...
3. Není smyslem aktivit podniku protočit co nejvíce peněz?
ONy: Motivace čerpat více veřejných peněz neexistuje, neboť by je vodohospodáři museli prokazatelně použít v souladu s účelem činnosti podniku.
- Větší rozpočet znamená větší důležitost podniku, více zaměstnanců, případně větší odměny a to také znamená neudržitelnost předchozí námitky.
ONy: Rozpočtová skromnost by mohla připravit mnohé zaměstnance podniku o práci.
- Viz otázka (2.1.). Mohou pro podnik pracovat na skutečných přírodě blízkých opatřeních.
4. Proč se důsledně odklízí všechny stromy v korytech vodních toků?
ONy: Nahromaděním dřeva může vzniknout hráz, která se posléze protrhne a způsobí tzv. vlnu tsunami.
- Pokud i vodohospodáři souhlasí s tímto argumentem z fóra, potom je prosíme o příklady, kdy k takovému tsunami u nás v historii došlo. (Tedy aniž by šlo o jakési alpské soutěsky. Takto u nás okolí řek zpravidla nevypadá.) ONy: Jsou známé situace, kdy živlem stržené dřevěné klády napáchaly za povodně škody.
- V těchto situacích nešlo o stromy ale o zpracovaný materiál z vyplavené pily nebo skládky stavebního dříví. Přirozeně spadlý strom má nadále i korunu a tou se brzo zachytí například o další podobný strom.
Je potřebné odklízet stromy v přiměřené blízkosti mostů a jiné infrastruktury. Pokud se však odklízí plošně, vede to k vyhladovění a zahlubování vodních toků. Spadané stromy jsou nezbytně důležité pro vodní biotop a umožňují též usazování sedimentů na dně. Dokonce by bylo možné používat tyto stromy k regulaci dna. V místech, kde je dno příliš vysoko, lze stromy spíše odklízet a tam kde je příliš hluboko, tak dokonce poražené stromy přidávat do řeky.
ONy: Pro zlepšení sedimentace se budují příčné prahy.
-V řekách nic takového přirozeně nebývá. Tyto příčné prahy mohou dokonce představovat při určitých průtocích smrtelné riziko pro vodáky nebo pro koupající se.
5. Proč mají koryta nepřirozený lichoběžníkový profil?
Běžná řeka bývá podobně hluboká po celé šířce. Regulované řeky a potoky v povodí Odry mají nejhlubší zónu uprostřed vodního toku. Proč nelze bagrovat na (přírodě bližší) obdélníkový profil?
6. Neposíláte nazdařbůh Polákům mrtvou vodu a prudší povodně? (Tvrdé regulace omezují samočistící schopnosti řek a zrychlují povodňovou vlnu )
ONy: jde o nutnou ochranu našeho území před povodní..
- Pokud se bavíme o tvrdých regulacích v pustině, působí to jako drahá luxusní infrastruktura sloužící navenek k pacifikaci, ve skutečnosti k umrtvení řeky i přilehlé krajiny. Jak má toto chránit naši civilizaci před povodní? (Rekapitulace otázky č. 1 )
Nevhodně užité peníze znamenají pro náš stát zbytečný vnější i vnitřní dluh. Vnitřní dluh se pak obvykle negativně projeví na té skutečně užitečné infrastruktuře: například zanedbáním údržby a rozvoje silnic a železnic. I onen výčet zbytečně vytvořených externalit zatěžujících životní prostředí je formou vnitřního dluhu. Nemůže takto způsobený úpadek životního prostředí spolu s podfinancováním infrastruktury naši civilizaci definitivně podkopat?
Doslov
Dokonce i na kritiku od vědeckých pracovníků odpovídají vodohospodáři spíše úsečně ve stylu: „My máme na rozdíl od vás zodpovědnost, takže jsme to právě takto udělali“. Takto nekonkrétní odpověď vypadá jako výmluva a posiluje dojem, že právě tím co udělali, tak to zcela podělali. V zájmu vlastním i v zájmu celku je třeba na jasné otázky poskytovat jasné odpovědi. Ostatně formální zodpovědnost ani odbornost není dostačující podmínkou zodpovědného jednání, zvláště když existuje riziko konfliktu zájmů!
Aktivity vodohospodářů jsou zřejmě dozorovány málo účinným způsobem. Výsledkem je i ono nadužívání tvrdých regulací. Dozor by měli neformálně i formálně řídit i odborníci z oblasti životního prostředí tak, aby z toho vzešel konstruktivní dialog a nikoliv zákopová válka.