Jen pár kilometrů od Prahy se kdysi odehrávala kapitola lidských dějin, která by se klidně mohla stát zápletkou dobrodružného románu. U obce Přezletice, která dnes působí jako klidné zázemí nedaleko Prahy, odkryli archeologové pozůstatky dávného lidského druhu. Šlo o Homo heidelbergensis, bytosti nižší postavou, ale vybavené značnou vynalézavostí. Tento prastarý člověk obýval naše území před statisíci lety a po sobě zanechal hlavně otázky, na které se odpovědi hledají dodnes.
Kdo byli heidelberští lidé Homo heidelbergensis se považuje za přímého předchůdce neandertálců, a možná i nás samotných. Vyznačoval se robustní postavou, ale zároveň nečekanou inteligencí. Odborníci tvrdí, že právě tito lidé dokázali používat oheň, vyrábět nástroje a lovit koordinovaně ve skupinách. Někdo by řekl, že to byla první parta, která by zvládla uspořádat teambuilding s opékáním mamuta.
Proč právě Přezletice Nález u Přezletic je unikátní. Archeologové zde objevili nástroje a stopy po činnosti, které dokazují, že tito lidé osídlili i oblast středních Čech. Možná sem přišli, protože se jim líbil výhled na Vltavu, možná proto, že tu měli dostatek zvěře k lovu. Faktem je, že v době, kdy byste čekali jen divokou přírodu, se po zdejší krajině proháněl člověk, který měl hlavu plnou nápadů.
Čtěte také : Jak skutečně vypadala Kleopatra: Zakrslá, křivé zuby, hrubé rysy. Vědci zrekonstruovali její podobu a dostali šok
Nález u Přezletic je unikátní i tím, že nabízí více otázek než odpovědí. Zdroj: Shutterstock Jak vypadali Byli nižší než průměrný současný Čech, ale měli široká ramena a silné paže. Na první pohled působili možná jako kulturisté, kteří zapomněli narůst do výšky. Mozek měli ale překvapivě velký a kapacita lebky naznačuje, že mysleli složitěji, než se dlouho předpokládalo. To je docela útěcha pro každého, kdo si připadá menšího vzrůstu – historie ukazuje, že výška není všechno.
Kam se poděli To je záhada, která fascinuje vědce i laickou veřejnost. Homo heidelbergensis z Evropy zmizel a jeho přesná stopa se ztrácí. Nejpravděpodobnější scénář je, že se vyvinuli v neandertálce a ti pak částečně splynuli s našimi předky. Ale romantická verze říká, že jednoho dne prostě odešli směrem k západu slunce a nechali po sobě jen nástroje a otázky. Při troše fantazie by se dalo říct, že byli první, kdo se odhlásil z české historie.
Čtěte také : Vědci otevřeli 3500 let starou hrobku a oněměli úžasem. Objevili záznam, který navždy změnil dějiny matematiky
Život každodenní Zkuste si vybavit scénu, kdy u Přezletic praská oheň a kolem něj posedává několik členů pradávného rodu. Na ohni se opéká čerstvě ulovený jelen, děti pobíhají po okolí a nosí větve, zatímco dospělí trpělivě opracovávají pazourky do tvaru užitečných nástrojů. V té chvíli byste snadno uvěřili, že jde o první kapitoly lidského společenství, kde se práce a rodinný život proplétaly do jednoho celku. Kdybychom jim dnes nabídli hrnky s logem Homo heidelbergensis, určitě by je prodali turistům z vedlejší jeskyně. Všední život byl sice tvrdý, ale jejich schopnost spolupracovat jim umožnila přežít v drsných podmínkách.
Nález je unikátní i tím, že nevysvětluje, kam se celá populace poděla. Zdroj: Shutterstock Vědecký i lidský pohled Pro archeology jde o cenný důkaz vývoje člověka v Evropě. Pro nás ostatní je to připomínka, že i maličcí lidé mohou mít velký vliv. Homo heidelbergensis by se možná smál našim problémům s Wi-Fi signálem, ale kdo ví, možná bychom se od nich mohli naučit víc, než si myslíme. Jejich schopnost přežít v přírodě bez moderních vymožeností je obdivuhodná.
Přezletice se díky objevu staly součástí světových dějin. Příběh maličkých, ale inteligentních lidí, kteří žili kousek od Prahy a zmizeli beze stopy, zní jako legenda. Ať už byli předchůdci neandertálců nebo jen kapitolou naší evoluce, jedno je jisté – člověk má kořeny, které sahají mnohem hlouběji, než se na první pohled zdá.
Zdroj: Přezletice , Bradshaw Foundantion , Wikipedia