Analýza gravitačních vln GW250114 ukázala, že plocha horizontu událostí se po splynutí dvou černých děr skutečně zvětšuje – přesně podle Hawkingovy předpovědi.
Stephen Hawking měl pravdu. Jedna z jeho nejslavnějších předpovědí, tzv. teorém plochy, byla právě s nebývalou silou potvrzena díky ozvěně vzdálené a brutální vesmírné srážky. Teorie britského fyzika, formulovaná před několika desetiletími, postuluje, že plocha horizontu událostí černé díry – hranice, z níž nemůže nic uniknout – se nikdy nemůže zmenšit. Tento princip je klíčový pro pochopení dynamiky černých děr a nyní prošel nejnáročnější zkouškou. Taková potvrzení jsou životně důležitá pro vědu, která také aktivně zkoumá existenci možného magického čísla, které by mohlo přepsat to, co víme o jaderné fyzice.
Pátrání po původu černých děr
Potvrzení přišlo prostřednictvím gravitační vlny GW250114, poruchy v tkanině prostoročasu vzniklé splynutím dvou černých děr. Tyto kataklyzmatické události jsou dokonalou přírodní laboratoří pro testování hranic fyziky a analýza tohoto signálu poskytla vědcům možnost pozorovat teorém v praxi. Gravitační vlny, které předpověděl Albert Einstein ve své obecné teorii relativity, jsou vlnění v časoprostoru způsobené masivními kosmickými událostmi, jako je například srážka černých děr. Jejich detekce vyžaduje mimořádně citlivé přístroje, jako jsou observatoře LIGO a Virgo, které se na těchto výzkumech podílejí.
Aby vědci potvrdili teorém o ploše, porovnali kombinovanou plochu dvou původních černých děr s plochou nové masivní díry, která vznikla jejich splynutím. Výsledek, jak uvádí web ScienceAlert, byl jednoznačný: výsledná plocha byla větší než součet původních, což je mimořádně silným potvrzením Hawkingovy domněnky. Tento výsledek nejenže posiluje Hawkingovu teorii, ale také otevírá nové možnosti zkoumání vlastností černých děr a chování prostoročasu za extrémních podmínek.
Nová éra přesného naslouchání vesmíru
V tomto smyslu je signál GW250114 nejen teoretickým potvrzením, ale také ukázkou technologického skoku v astronomii. Velmi se podobá historicky první detekci z roku 2015, GW150914, ale je téměř čtyřikrát silnější. Tato lepší ostrost umožňuje fyzikům získat mnohem jemnější data a je přímo důsledkem pokroku v gravitačně-vlnných observatořích, jejichž citlivost byla ještě před několika lety nemyslitelná. Tento technologický pokrok se neomezuje pouze na pozemní observatoře, protože originální sonda nedávno dosáhla bezprecedentního milníku v navigaci v hlubokém vesmíru.

Zdroj: Youtube.com
Od prvního pozorování gravitačních vln v roce 2015, které potvrdilo jednu z nejodvážnějších předpovědí Einsteinovy teorie relativity, zažívá tento obor závratný rozvoj. Více než tři stovky detekcí zahájily zcela nový způsob zkoumání vesmíru. Díky tomuto okénku mohou vědci studovat ty nejbouřlivější jevy ve vesmíru, jako je například splynutí černých děr nebo neutronových hvězd, a to v takových detailech, které dříve patřily výhradně do oblasti science fiction. Tyto pokroky nám nejen umožňují lépe porozumět vesmíru, ale také přinášejí nové otázky o podstatě gravitace a chování hmoty v extrémních podmínkách.