KOMENTÁŘ. Svět hodnot pro většinu obyvatel spotřebních společenství skončil. Už ho nepotřebují. Jak to víme? V halasu mediálního třeštění, zábavy a bezpohlavní politiky tiše zanikl i ten nejzákladnější z lidských instinktů – pud sebezáchovy.
Budoucnost rozvinutých zemí Západu, které více než půl tisíciletí ovlivňovaly rozvoj světa, dnes už více než co jiného definuje padající porodnost. V posledním desetiletí vlastně všechny „západní“ společnosti klesly pod hranici prosté reprodukce, tedy s porodností nižší než 2,1 dítěte na ženu.
Zrcadlovým efektem je rychle stárnoucí populace a stále zjevnější neudržitelnost dosavadních systémů státní sociální péče. Málokoho to zajímá, ale všechna naše společenství přišla každá o svůj sdílený příběh generační propojenosti.
A bez něj homo consumens, i když si to nepřipouští, přežít nemůže. Tohle ovšem čecháčkovským „vlastencům“ nevysvětlíte.
Kdo nás postaví do latě
Jako tolikrát v historii reagují otupělá společenství kombinací bezduché zábavy, adorací bezpohlavní maskulinity a stále problematičtějších „vůdců“, násilí a zbraní.
Spojené státy, ještě nedávno symbol svobody a demokracie, do 90. let sjednocovaly celý Západ v odporu proti diktaturám a „říším zla“ principiální podporou nedělitelných lidských a občanských práv.
Dnes je vede duševně i fyzicky upadající „alfaklaun“ Donald Trump, zakazující humoristické pořady v televizích, útočící na svobodu univerzitního vzdělání a zastrašováním omezující všechny aspekty svobodné diskuse.
Kdo by si kdy pomyslel, že se objeví demokraticky zvolený prezident, který bude vyhrožovat obsazením měst Národní gardou bez souhlasu zákonodárných orgánů příslušného státu či požadovat zatčení opozičních poslanců.
Se stejnou vehemencí poučuje kabinet o důležitosti zlatých obrazových rámů, propaguje vlastní kryptoměnu a odmítá mluvit o čemkoliv nepříjemném.
Nejdůležitější přece je, že postaví další křídlo Bílého domu „pro velké večeře a bály“, k historickému výročí 250 let nezávislosti USA uspořádá na zahradě ve zvláště pro tuto příležitost postavené aréně zápasy MMA a celý svět prý postaví do MAGA latě. Jak daleko je to od mantry ruského imperialismu „nejdůležitější je, aby se nás všichni báli“?
Poslední rána...
Demokracie měla být zárukou proti návratu diktatur, ale v této chvíli diktatury vítězí. Demokraticky zvolený Donald Trump je nadšen diktátory, se kterými se dá dohodnout. S velkým humbukem připravené „mírové“ jednání s ruským diktátorem Vladimirem Putinem vůbec nebude o míru ani o Ukrajině.
Bez ohledu na výsledek jednání Trump s Putinovou pomocí zasadí možná už poslední ránu osmdesát let budované stavbě mezinárodního práva, jejímž nejzákladnějším principem byly mnohostranné smlouvy, vylučující, nebo alespoň omezující, všechny pokusy o jednostranné kroky či ujednání.
Evropská unie se stala nejdůležitější obrannou linií mezinárodního práva – a to by mělo menší státy, jako je Česká republika, obzvlášť zajímat. Alfaklauny dráždí demokracie v jejím původním smyslu, kdy práva a povinnosti svobodného občana stát zaručoval, ale nenahrazoval.
V řeckých Athénách ale totéž platilo i naopak – pro vztah každého svobodného občana vůči právům a povinnostem státu. Svoboda znamenala pro Athéňana povinnost být součástí obrany města a každý týden se účastnit vojenských cvičení.
Každý tak znal svoje místo v obdélníkové falanze těžkooděnců, zvané lokhoi, stejně jako svoje nejbližší sousedy. Při útoku i obraně se totiž štíty vedle sebe pochodujících Athéňanů navzájem částečně překrývaly, takže každý jednotlivý protivník čelil třem kopím nebo mečům najednou.
V moderní době se z demokracie stalo jen placebo voleb, ze kterých pro voliče až do těch příštích nevyplývají žádné povinnosti, snad kromě placení daní. Zodpovědného občana a občanskou společnost politika nevnímá a nepotřebuje.
Hodnoty i identity se rozvolnily natolik, že mnozí účastníci demokracie znovu nerozumějí ani nejzákladnějším pojmům. Upřímně nechápou, že národ, který se má rozvíjet a bohatnout na spolupráci s ostatními, nemůže být jenom etnickým klanem.
Degradaci pojmu společnost už dávno krásně popsal Jan Werich, který je označil za synonymum výrazu „prd“. Ne-občané už vůbec nechtějí vnímat, že vedle nároků a práv musí mít občan v demokracii i povinnosti – přinejmenším aktivní péči o jiné, o prospěch společenství a o kontrolu práva a státu.
Důležitý společný příběh
Ve skutečné demokracii nesmí být stát vlastnictvím a rukojmím politiky. Právě proto je tak důležitá existence na politice nezávislých a veřejnoprávních médií. Bez nich už není možné, aby společenství našla a sžila se s pravdivým společným příběhem o pravidlech, morálce a především o spojujícím příběhu o vlastní historii.
Jen společný příběh může do budoucnosti zajistil, že vylhané mýty a lži o minulosti už nikdy nebude možné zneužívat v aktuální politické diskusi a soutěži.
Alfaklauni, jako byli Silvio Berlusconi, Boris Johnson, stejně jako čeští Václav Klaus a Miloš Zeman, nebo jako jsou dnes pánové Trump a Putin, přepisují dějiny i skutečnost podle libosti. Moc a momentální popularita je oslepují natolik, že nevidí, že lež o minulosti je, stejně jako každá jiná, pouhá fikce.
V tomto ohledu patří pohádky o skvělé české privatizaci a „ekonomické reformě“ 90. let, výhodnosti brexitu či potřebě znovu obnovit velikost Ameriky do stejného pytle. Lež se rozpadne při prvním střetu se skutečností. To, co zůstane, je ovšem hluboce rozdělené společenství.
Takzvaná transakční politika, tedy ad hoc pohyb bez pravidel a zodpovědnosti k pravdě, ve svém důsledku znemožňuje hledání společného příběhu, spravedlnosti a bezpečné slušnosti.
Americký právní filozof John Rawls už před mnoha lety napsal, že „spravedlnost je slušnost“. Alfaklauni, stejně jako jejich voliči, nic z toho nepotřebují. Netuší, že usmířit a znovu spojit ideologickou nesnášenlivostí rozdělená společenství může trvat dlouhá desetiletí, a někdy i déle.
Myslí si snad laskavý čtenář, že v říjnových volbách se někdo zamyslí nad skutečnými problémy našeho společenství, jako je právě dnes už setrvale klesající porodnost? Nebylo by to důležitější než plané hádání o bitcoingate?
HlídacíPes.org
Zprávy - Aktuálně.cz|
KINOTIP2.cz|
i60.cz|
HN.cz|
SportWin|
GrapesMag|
ArmádníZpravodaj.cz|