CENTRUM.CZ > Liberecká Drbna > dnes, 16:50

Jak předejít mrtvici? Poradí v pátek odpoledne v knihovně akce liberecké nemocnice

| 5 min

Sdílet

Pokles koutků, ochrnutí končetin nebo porucha řeči – to vše může signalizovat cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici. Čím dříve ji lékaři řeší, tím větší je šance, že se člověk uzdraví. Jak mrtvici spolehlivě poznat a jaké jsou možnosti preventivního vyšetření se lidé dozví na akci Den pro mrtvici, která se koná už zítra, v pátek 21. listopadu od 12 do 17 hodin v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Jejím pořadatelem je Krajská nemocnice v Liberci. Zájemci mohou na akci probrat své potíže s odborníky a zdarma se nechat přímo na místě vyšetřit.

Ilustrační foto z Krajské nemocnice Liberec.

Zdroj: Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

„Je potřeba, aby lidé o příznacích mrtvice věděli a aby i při náhle vzniklých či přechodných potížích vyhledali lékařskou pomoc,“ vysvětluje zástupkyně primáře oddělení neurologie a vedoucí centra pro vysoce specializovanou cerebrovaskulární péči Krajské nemocnice Liberec (KNL) Zuzana Eichlová.

Cévní mozková příhoda má dva typy. „Řešíme mrtvici ischemickou, která se projevuje tím, že přestane téct krev do mozkové tkáně. Druhý typ mrtvice je hemoragická, takzvaná krvácivá, kdy dojde k prasknutí stěny cévy nebo výdutě. To se děje nejčastěji kvůli neusměrnitelnému vysokému krevnímu tlaku nebo přítomnosti výdutě na cévě,“ vysvětluje.

Velkou převahu tvoří mrtvice ischemické, kterých je až 85 %. Nemoci lze přitom předejít prevencí, a to zejména kontrolou krevního tlaku, cukru, cholesterolu, a především screeningovým vyšetřením srdečního rytmu a přívodných mozkových tepen. „Screeningem zjistíme, zda na mozkových tepnách není nález – tzv. ateroskleróza, která by mohla vést k tomu, že se tepna časem uzavře,“ dodává Eichlová.

Návštěvníci akce KNL Den pro mrtvici, která startuje v prostorách liberecké knihovny v pátek v pravé poledne, si mohou nejen poslechnout přednášku, na které se o cévní mozkové příhodě dozvědí vše důležité, ale připraveno je pro ně i vyšetření krkavic ultrazvukem, které u nich může dispozici k mrtvici odhalit. Své případné potíže pak mohou konzultovat s lékaři z liberecké neurologie.

Během dne se také lidé dozvědí o možnostech léčby mrtvice. Nejčastěji je léčena podáním speciálních léků na ředění krve přímo do žíly, a pokud je tepna větší a dobře přístupná, tak mechanickým odstraněním sraženiny katetrem skrze tříslo – jedná se o tzv. trombektomii. „Další variantou při akutním uzávěru cévy je operace, kdy se céva otevře a vyčistí. To se ale děje pouze ve specifických případech. Když se k nám pacient dostane včas, nejčastěji podáváme lék rozpouštějící sraženinu do žíly a pak kolegové radiologové odstraňují sraženinu přímo z místa uzávěru,“ vysvětluje Eichlová.

Mrtvici je přitom podle ní třeba řešit co nejdřív. Pokud se tak nestane, následky mohou být fatální. V krajních případech může člověk i zemřít. „Může také dojít k trvalému ochrnutí, upoutání na lůžko, k poruše v komunikačních schopnostech nebo ke ztrátě soběstačnosti,“ dodává.

Lékaři proto apelují na veřejnost, aby příznaky nepodceňovala. „I když příznak přijde a pak zase odezní, je třeba, aby se člověk svěřil odborníkům. Náhlá, byť přechodná porucha řeči nebo porucha hybnosti končetin je signálem, aby si člověk zavolal záchranku a v nemocnici se nechal vyšetřit,“ říká Eichlová.

Vedle všech důležitých informací, které mohou zachránit život či zdraví nejen samotným návštěvníkům, ale i jejich blízkým, nabídne Den pro mrtvici třeba i možnost prohlédnut si sanitky Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Vstup na akci je zdarma.

Zdravě žil a pravidelně sportoval – přesto prodělal mrtvici. Příběh Petra z Turnovska

Petr (68) od Turnova nikdy žádné zdravotní potíže neměl. O to větší šok přišel letos v září. „Šel jsem se umýt a z levé ruky mi vypadla sprcha. Nemohl jsem pořádně hýbat prsty, neměl jsem v nich žádnou sílu,“ vzpomíná Petr, kterému krátce poté upadly i brýle a telefon. Nevěděl, co se děje, a tak zavolal partnerce. „Spojili jsme se pomocí videohovoru. To už jsem i špatně mluvil a cítil, že mi ochabla levá tvář. Když mě partnerka viděla, vylekala se. Spojila se s mou dcerou, která okamžitě zavolala sanitku,“ dodává.

Záchranář, který dorazil, se Petra mimo jiné zeptal, jestli dokáže předpažit – to ale nezvládl. Levou polovinu těla měl bezvládnou. Zdravotnická záchranná služba ho pak odvezla do krajské nemocnice v Liberci. „Když jsme tam přijeli, lékaři už na mě čekali a hned mě vyšetřili. Poté řekli, že mám mrtvici,“ popisuje Petr. Příčinou byla ucpaná céva v mozku. Petr proto ihned podstoupil zákrok, při kterém mu lékaři krevní sraženinu odsáli. „Zavedli mi přes tříslo katetr. Pomocí něj se dostali až k postiženému místu. Moc jsem to ale nevnímal,“ dodává.

Zákrok dopadl dobře a Petrovi se výrazně ulevilo. Mrtvice na něm naštěstí žádné následky nezanechala. V nemocnici pak zůstal ještě na pozorování a podstoupil několik vyšetření. Všechna dopadla dobře, a tak ho po pár dnech propustili domů.

„Lékaři se snažili najít příčinu cévní mozkové příhody. Souviset mohla s lehce zvýšenou hodnotou cholesterolu, kterou mi naměřili, stoprocentní to však podle nich není. Nedávno jsem byl i na vyšetření srdce, nic závažného ale lékaři nenašli,“ říká Petr, který v současné době užívá léky na ředění krve a na snížení cholesterolu. Dochází také na pravidelné kontroly k praktikovi. „Snažím se chovat jako dřív, ale jsem na sebe opatrnější. Vždycky jsem žil zdravě a aktivně jsem sportoval, v posledních letech jsem hlavně jezdil na kole. Tomu jsem se po mrtvici raději ještě vyhýbal, čekal jsem na výsledky všech vyšetření. S partnerkou spíš chodím na procházky,“ doplňuje Petr, který si až zpětně uvědomil, co všechno se mohlo v souvislosti s mrtvicí stát. „Kdyby dcera nezavolala sanitku, nemusel jsem tady už být nebo jsem mohl ochrnout. Jsem vděčný všem, kteří se o mě postarali,“ uzavírá.

MUDr. Zuzany Eichlové z Krajské nemocnice Liberec o Petrově případu říká:

„Zásadní je, aby se do nemocnice dostal pacient co nejdříve po vzniku prvních příznaků, mezi které patří pokles koutků, ochrnutí končetin nebo porucha řeči. Důležité je takové příznaky nepodceňovat a ihned volat 155. Pak máme největší šanci pacienta včas léčit a zvýšit jeho možnost na úplné uzdravení a navrácení do běžného života. Pan Petr měl mozkovou mrtvici z pravé mozkové hemisféry. Ta mu umožňovala hovořit, a mohl si tak o pomoc říci. U mrtvic z levé mozkové hemisféry často dochází k poruše řeči. Pacient nemůže mluvit a současně vám nerozumí. Je tedy velmi důležité, aby i široká veřejnost byla o příznacích informována a mohla promptně zareagovat.“

Jak událost vidí Michael Georgiev, záchranář a tiskový mluvčího Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje:

„Při ošetření pacienta s cévní mozkovou příhodou (CMP) je rozhodující doba, která uplyne od prvních příznaků do chvíle, kdy se pacient dostane na specializované pracoviště v nemocnici. Všichni naši operátoři jsou zdravotníci a jsou proškoleni, aby na základě informací od pacienta příznaky CMP rozpoznali. Nejdůležitější v tomto ohledu je, aby příznaky cévní mozkové příhody správně určilo i okolí pacienta. Patří k nim zejména pokles koutku úst, oslabená polovina těla – pacient například nedokáže jednou rukou předpažit a udržet ji v předpaženém stavu – a náhlá nezřetelná mluva. V případě takových potíží je nutné bezodkladně volat linku 155. U pana Petra vše zafungovalo přesně tak, jak mělo. Lidé v okolí rozpoznali příznaky CMP a správně o nich řekli operátorovi. Pan Petr bydlí nedaleko Turnova, vyjela k němu tedy naše místní posádka. A zhruba hodinu po zavolání na linku 155 jsme už pacienta předávali na specializovaném pracovišti v Krajské nemocnici Liberec.“

Jak předejít mrtvici? Poradí v pátek odpoledne v knihovně akce liberecké nemocnice

Na Evropu míří tvrdá sněhová bouře. Východ Česka se připravuje na situaci, která může být velmi nebezpečná

Hlavní americký vyjednavač omylem prozradil tajný zdroj z Kremlu, jde o mírový návrh

Rozhodly sekundy. Rychlík projel „stůj“ a způsobil jednu z nejhorších nehod roku

Vyhrajte 300 000 Kč: dnešních 10 článků pro váš los štěstí

Když bolest vítězí nad životem: jak Češi přemýšlejí o eutanazii napříč generacemi