V průběhu života procházíme obdobími duchovního klidu a krizí, které nás vedou k pochybnostem, hledání a růstu. Na základě osobních zkušeností i odborných modelů můžeme lépe porozumět těmto střídajícím se fázím a tomu, jak formují naši víru.
Ve svém životě jsem měl dvě větší krize, ve kterých převládal duchovní aspekt. První přišla v období pozdního dospívání. Spustil ji misijní výjezd do Afriky a mé první evangelizační kázání. Když jsem viděl, jak může vypadat konverze u druhých zpochybnil jsem svou vlastní víru. Nejsou to jen naučené věci, nekriticky přijaté od rodičů? Nejsem jen hodný naivní chlapec, který papouškuje, co ho naučili? Všechny otázky nakonec splynuly v jednu, která mi několik měsíců rozrušovala mysl: Opravdu s tebou mám vztah Bože? Řešení jsem nalezl v modlitbě, v naslouchání Bohu, který ke mně tehdy zřetelně promluvil.
Zdroj: youtube Druhá krize přišla o několik let později v období studia psychologie. Znovu jsem si řadu věcí zpochybnil, včetně svého prvního řešení krize. To, co mě udrželo ve zbožnosti i v aktivní službě v církvi navzdory vlastním pochybnostem byla Bible. Takovouto geniální knihu má cenu číst a vykládat, i když by to nutně nebyla historická pravda, tak pravda je. To mě podrželo několik let, během kterých jsem byl postupně svědkem tolika zázraků, že se má důvěra znovu obnovila. Pravdou však je, že jsem v životě potkal lidi, kteří procházeli mnohem vážnějšími duchovními krizemi. Očekávám, co přijde…
Během studia duchovní krize mě oslovil model Stevena Sandageho. Rozděluje dva typy vztahování se k Bohu. Přebývání a hledání. Hledání je stav duchovní krize a přebývání je stav klidu a čerpání. Jak už to v životě bývá, tyto stavy se střídají a člověk tak roste.
V období přebývání mi zbožnost dává smysl, pomáhá mi aktuálně vyjádřit můj vztah k Bohu, často se zapojuji do určité služby. Krize přichází nudou, stereotypem, utrpením, pochybnostmi, selháním autority…. V období hledání se mi život zúží na jednu bolestivou otázku. Něco mi neladí, je to jako dva tóny, které mi nezní a zároveň hrají pořád dokola. Rituály mě neuspokojují, nechápu je. Dívám se skrz prsty na ty kdo naivně přebývají…
Model ukazuje, jak doprovázet druhé na jejich cestě víry.
Pomáhá mi si říct kde kdo je, dává mi nadhled Krize a pochybnosti jsou bytostnou součástí života víry… Naslouchej a nedávej správné odpovědi, to byla past, do které se chytli Jóbovi přátelé Modli se za něj a za zázrak Božího zásahu Buď s druhým, pokud to jde, zachovej vztah Sandageho model mě oslovil, možná proto, že dobře vystihoval mou vlastní duchovní cestu. Z každého přebývání mě vyvedla do krize pochybnost. Delší dobu jsem v ní setrval a byla ukončena ne mnou, ani vysvětlujícím hlasem druhého člověka, ale Božím zásahem, kterému jsem rozuměl. A to mi dost připomíná knihu Jób.
Chcete výzvu? Nakreslete si obrázek na papír a připište si k němu události z vašeho života. Přebývání a hledání. Jaké bylo vaše zrání? Kde se nacházíte teď?
S každou další otočkou je má víra silnější, není naivní, ale vtělená do příběhu. A to bych vám přál.
Zdroj: Dalimil Staněk
Zdroj: Blog Dalimila Staňka
Proboha!
Asenior.cz|
Extrafit.cz|
Světkreativity|