Když inženýr Harishankar zablokoval svému chytrému vysavači odesílání dat, zařízení přestalo fungovat – záměrně. Při rozborce odhalil zadní vrátka, přihlašovací údaje v prostém textu a důkaz o dálkovém vypnutí. Jeho příběh odhaluje temnou stránku chytrých domácností.
Představte si, že vám cizí člověk jezdí s počítačem a kamerou po obýváku, to není cool, že? No, přesně to se stalo Harishankarovi, inženýrovi s „dobrým druhem paranoie „, jak sám sebe popisuje, který si koupil (možná až příliš) chytrý vysavač. Po roce používání se standardně rozhodl sledovat síťový provoz zařízení, což ho přivedlo k objevu neustálého proudu datových paketů putujících na servery na druhém konci světa, kam zařízení bez jeho souhlasu odesílalo protokoly a telemetrii.
„Už jsem věděl, že nás spousta společností špehuje, ale tohle se mi zdálo příliš,“ vysvětlil.
Jeho reakce byla v zásadě jednoduchá: zablokoval IP adresu, na kterou byly logy odesílány . Ne aktualizace firmwaru, jen data. „Myslel jsem, že to stačí,“ říká, a několik dní to tak bylo, dokud se jednoho rána vysavač nechtěl zapnout.
Po několikerém opakování tohoto cyklu si servisní oddělení nakonec umylo ruce: „Mimo záruku „. Z jeho vysavače za 300 dolarů (asi 6 900 Kč) se stalo těžítko. Tehdy Harishankar popadl šroubovák a rozhodl se jít do války a získat zpět své právo na soukromí.
Uvnitř domácího panoptika Když zařízení otevřel, našel počítač na kolečkách. Vysavač měl procesor AllWinner A33 s plnohodnotným operačním systémem Linux (TinaLinux), mikrokontrolér GD32F103 spravující motory a senzory a systém LIDAR.
Zdroj: Youtube.com
Uživatel uvádí, že napsal skripty v jazyce Python pro interakci se senzory pomocí počítače a vytvořil vlastní řídicí systém s počítačem Raspberry Pi, aby mohl vysavač ovládat ručně pomocí joysticku. Bitvu o hardware vyhrál, ale nyní nastal čas vybojovat bitvu o software.
Při testování ladicího portu USB zjistil, že je otevřený „Android Debug Bridge„ (ADB), bez hesla a ověření . Během několika sekund měl plný administrátorský přístup. Nebylo třeba žádného hackování; byly to dveře otevřené dokořán. Poté, co obešel mechanismus, který odřízl přístup několik sekund po spuštění systému, se mu podařilo povolit SSH a získat trvalý přístup do systému. Uvnitř našel protokoly, nastavení a co bylo nejznepokojivější, přihlašovací údaje k síti WiFi v prostém textu, které zařízení odesílalo na servery výrobce.
Zásadní objev se však nacházel ve spouštěcích skriptech systému. V adresáři /etc/init.d/ byl jeden z nich upraven tak, aby zabránil spuštění hlavní aplikace . Nešlo o chybu, ale o záměrný příkaz. V protokolech byl jeden řádek nezvratným důkazem:
2024/02/2/29, 14:06:55.852622 [LogKimbo][CAppSystemState] Handle message! cmdid501 RSCTRLREMOTEEVENT….
Čas se přesně shodoval s okamžikem, kdy jeho vysavač přestal fungovat. Někdo na dálku vydal příkaz k vypnutí zařízení.
Potrestán za ochranu svého soukromí Komunikace s technickou podporou konečně dávala smysl. Když zablokoval síť, vysavač používal DNS cache k dosažení alternativních IP adres. V servisu ho flashovali a připojovali k otevřené síti, kde se znovu připojil k „rodiči“ a byl oživen. Doma by se se svým firewallem opět vypnul.
„Naše domovy jsou plné kamer, mikrofonů a mobilních senzorů připojených ke společnostem, o kterých sotva víme.“
Výrobce měl možnost zařízení na dálku deaktivovat a použil ji proti němu, protože blokoval jejich sběr dat. „Nazvěme to, jak to je: odplata,“ říká Harishankar. Dnes jeho vysavač běží zcela offline. Žádný cloud, žádné sledování, žádný přístup cizích osob. Je to lokální robot, který dělá jen to, co mu jeho majitel přikáže.
Od té chvíle byl inženýr uvězněn v kafkovském cyklu oprav: servisní technik ho vracel se slovy „tady to funguje perfektně, pane“, jen aby o pár dní později doma přestal fungovat. „Začal jsem si připadat, jako bych přicházel o rozum,“ přiznává inženýr.
Vzestup chytrých zařízení a jeho rizika Harishankarův případ není ojedinělý. V posledních letech trh s chytrými zařízeními exponenciálně roste. Od hlasových asistentů přes termostaty, bezpečnostní kamery až po domácí spotřebiče tato zařízení slibují, že učiní náš život pohodlnějším a efektivnějším. S tímto pohodlím však přicházejí i značná rizika pro soukromí a bezpečnost.
Odborníci na kybernetickou bezpečnost opakovaně varovali před zranitelností, která je vlastní zařízením IoT (Internet of Things). Tato zařízení často postrádají robustní bezpečnostní opatření, takže jsou náchylná k hackerským útokům a zneužití záškodníky. Shromažďování osobních údajů bez výslovného souhlasu uživatelů navíc vyvolává vážné etické a právní obavy.
Zpráva americké Federální obchodní komise (FTC ) zdůrazňuje, že zařízení internetu věcí mohou být využívána ke špehování uživatelů, shromažďování citlivých údajů a v některých případech dokonce k dálkovému ovládání bez vědomí majitele. To zdůrazňuje potřebu přísnějších předpisů a větší informovanosti veřejnosti o rizicích spojených s těmito zařízeními.
Ochrana soukromí v digitálním věku Ochrana soukromí v digitálním věku vyžaduje od spotřebitelů aktivní přístup. Zde je několik doporučení, jak zmírnit rizika spojená s chytrými zařízeními:
Před nákupem si udělejte průzkum : Před nákupem chytrého zařízení si prověřte výrobce a jeho dosavadní výsledky v oblasti ochrany soukromí a bezpečnosti. Nastavte si silná hesla : Změňte výchozí hesla v zařízeních a používejte silné, jedinečné kombinace. Pravidelně aktualizujte: Udržujte firmware svých zařízení aktualizovaný, abyste se chránili před známými zranitelnostmi. Zakázat nepotřebné funkce: Pokud má zařízení funkce, které nepoužíváte, zakažte je, abyste snížili plochu útoku. Používejte zabezpečené sítě: Připojujte svá zařízení k zabezpečeným sítím Wi-Fi a zvažte použití sítě VPN pro zvýšení ochrany. Harishankarův případ nakonec slouží jako připomínka toho, že technologie sice mohou zlepšit náš život, ale musíme si být vědomi i souvisejících rizik a podniknout kroky k ochraně svého soukromí a bezpečnosti.
Harishankarův příběh je výmluvným příkladem problémů, kterým čelíme ve stále více propojeném světě. Vzhledem k tomu, že se chytrá zařízení stávají v našich domácnostech všudypřítomná, je nezbytné, aby spotřebitelé, podniky a regulační orgány spolupracovali a zajistili, že ve jménu pohodlí nebude ohroženo soukromí a bezpečnost.
Ve světě, kde se technologie vyvíjejí mílovými kroky, musí být ostražitost a ochrana našich digitálních práv prioritou. Jen tak můžeme využívat výhod technologií, aniž bychom obětovali své soukromí a bezpečnost.